Legenda o "1900"

Scénář: Giuseppe Tornatore .. V momentě klavírního souboje dvou znamenitých pianistů skvostně dokonalé. Tato pasáž byla v podstatě vrchol filmu, no pro mě rozhodně. Klavír, piáno i jazz miluji, v tu chvíli je všeho dostatečně. Neméně v oblibě mám takové sentimentálně stavěné filmy. Prostě poctivý kus filmařiny opřený o retrospektivní vyprávění, výborný scénář i režijní uchopení a slušné herecké obsazení. Jo a ještě excelentní Ennio Morricone. (05.08.2008)

Musím přiznat, že nejdříve jsem z filmu viděl na Youtube pouze klavírní souboj. Ten je dokonalý. Ovšem o zbytku filmu jsem si obrázek udělat nedokázal. Teď, když jsem ho konečně viděl celý, musím říct, že mých 5* zde zůstane i nadále. A onen klavírní duel hodnotím jako nejlepší filmový souboj beze zbraně všech dob. (16.04.2008)

Krásná hudba. Ta je asi to nejhezčí na celém filmu. Nesmím však opomenout herecké výkony Tima a Pruitta (ty jeho oči jsou prostě rarita), solidní kameru a originální, zajímavý příběh (nebo alespoň pro mě ;)). Je faktem, že to někdy s tím emocionálním útokem na diváka tvůrci snímku trochu přehánějí; třeba ten poslední rozhovor mezi Maxem a 1900 je příliš dlouhý a hraje moc na city. But on the other hand, hlavní hrdina byl obrovskej sympaťák a dokonce jsem mu dost rozuměl. No a nejlepší scéna? Samozřejmě klavírní duel! Co se týče hodnocení, jsem dost na vážkách mezi 3/4*, ale film mě opravdu zaujal a nenudil, takže se přikláním k vyššímu hodnocení. (05.08.2008)

Nejhorší Tornatore. Jinými slovy snímek, k jehož kvalitám se většina tvůrců za celou kariéru ani vzdáleně nepřiblíží. Jenže stále, je to "pouze" nejhorší Tornatore. Nic víc. Od velikána jeho kvalit očekávám (resp. přímo i žádám) celý snímek tak dokonalý a nápaditý jako je scéna klavírního duelu. A ten lacině uslzený konec také neměl zapotřebí. (22.01.2007)

Tornatoreho melancholická plavba přes Atlantik, na bouřlivých vlnách Morriconeho talentu je na první pohled dojemným příběhem výjimečného pianisty. Na pohled druhý ale nutí k zamyšlení, jaký životní příběh stojí za vyprávění a v jakých že to podmínkách se často velmi dobře daří upřímnosti a tvorbě. I přesto, že jde o pěkný zážitek co se režije a hereckých výkonů tyče, ústřední postavou tohoto snímku je pro mě jednoznačně Morricone. Bez jeho hudby by byl tento film poloviční. Zajímalo by mě, jak moc ovlivnilo Tornatoreho při výběru tohoto námětu vědomí, že bude moci spolupracovat právě s tímto hudebním gigantem. Jediné co bych filmu vytknul, je na můj vkus zbytečně dojemné finále. Přišlo mi, že se vyloženě nabízel optimističtější konec, který by sice pozměnil celkové vyznění filmu, ale mně osobně by přinesl větší požitek. / The Crisis - Ennio Morricone http://www.youtube.com/watch?v=LMDtYeKYhLQ (29.08.2013)