La leggenda del pianista sull'oceano
The Legend of the Pianist on the Ocean
Legenda o pianistovi
Režie:
Giuseppe TornatoreKamera:
Lajos KoltaiHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Tim Roth, Pruitt Taylor Vince, Mélanie Thierry, Bill Nunn, Peter Vaughan, Niall O'Brien, Gabriele Lavia, Alberto Vazquez, Clarence Williams III (více)Obsahy(1)
V jednom z prvních dnů nového století nalezl Danny Boodman, pomocník z kotelny, na palubě zámořské lodi Virginian, novorozeně chlapce a rozhodl se dítě skrýt v tajemných prostorách podpalubí. Posádka lodi malého vždy nazývala 1900. Chlapec rostl a již v první třídě v sobě objevil zázračný talent při hře na klavír. Dokázal hrát přirozeně procítěně, fascinoval všechny cestující. Kapitán se proto rozhodl ponechat chlapce na palubě lodi, aby bavil první třídu. O 30 let později se neúspěšný muzikant Max setkává v jednom zaprášeném hudebním obchodě se starou nahrávkou překrásného jazzového piana. Dozvídá se, že to hraje 1900 na palubě lodi Virginian a je rozhodnut stůj co stůj zjistit, jaký byl jeho další osud. Dozvídá se však, že loď Virginian je určena k demolici. Max, jat zvláštní předtuchou, spěchá do přístavu a na poslední chvíli demolici zabrání. Než dojde ke konečnému zničení lodi, chce Max ještě naposledy slyšet tu zázračnou hudbu a setkat se s legendou 1900... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (230)
Neotřelý příběh s vynikajícím Timem Rothem v hlavní roli. Film úsměvný i dojemný, tak jak to mám ráda, s krásnou hudbou k tomu. Na čistou stovku to není, přece jen se při tak dlouhé stopáži místy vyskytly i příliš pomalé scény a té melancholie je občas až moc... také druhé shlédnutí už není tak fascinující. Ale napoprvé to pro mě byl překvapivý a nádherný zážitek: 90%. ()
Pro nás suchozemce neuvěřitelný příběh o člověku, který nikdy neviděl oceán. Ze břehu. A přesto (nebo právě proto) je z něj úžasný pianista a sebejistý člověk. To až do té doby, než se rozhodne vystoupit z lodi a současně ze svého dosavadního života. Hudba je výborná, ale k dokonalosti chybí lepší závěr. ()
Prolínáním několika časových rovin za použití magické Morriconeho hudby a působivé retro atmosféry působí 1900 velmi často jako alternativa k Once Upon a Time in America. Akorát místo příběhu o mafiánovi na souši, vypráví o hudebníkovi na moři. Na rozdíl od Leoneho však Tornatore nemá tolik silných scén které se dostanou divákovi pod kůži. Je jich za bezmála tři hodiny stopáže jen několik a to není dostatečně mnoho na tak monstrózní délku filmu. Originální námět, který je zručně zpracovaný a působí svojí místy až křehkou poetikou a vyladěnou hudební složkou jak z jiného světa a to i přesto, že vizuál občas kazí okatě obyčejné triky a nástupní platforma se siluetou lodi až nápadně připomíná scény z Titanicu Jamese Camerona. ()
Film na mě zapůsobil už poprvé, když jsem ho viděl několik let nazpátek. A hlavně ta pasáž kdy v souboji hraje "Let čmeláka" a zapálí cigaretu o strunu. Od té doby jsem to viděl mockrát, vždy mě odrovnal výkon Tima Rotha (od té doby je pro mě jen "1900" a ostatní jeho postavy jsou vedlejší) a silná a lahodná hudba od Ennio Morricone. ()
Tim Roth svou roli zahrál velice dobře. Což o to. Ale příběh o člověku, který prožil celý svůj život na výletní lodi, aniž by vstoupil na pevninu, mi připadá hodně přitažený za vlasy. Takže nakonec z klavírního filmu zbyla psychologická úvaha o tom, jak na tom byl klavírní virtuoz duševně. Jeho strach z pevniny a jiného světa, než který do té doby znal, se dá určitě pochopit. Ale já jsem chtěl jiný příběh. Takže nejlepší scéna filmu byla ta, ve které proběhl klavírní souboj mezi ním a černým jazzmanem. Ta ale byla dechberoucí. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (5)
- Tim Roth trénoval hru na klavír s učitelem šest měsíců, aby to ve filmu vypadalo reálně. Ve filmu pak vidíme jen hru na umělé klávesy, ale sám Morricone uznal, že to vypadalo přesvědčivě. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
- Na titulní písni "Lost Boys Calling" se kromě Morriconeho podílel i Roger Waters z Pink Floyd. (frashmaker)
- Film je založen na divadelní hře Alessandra Baricca Novecento (z italštiny Nové století). Hra je zajímavá tím, že je celou dobu na scéně jediný herec, představitel (ve hře nepojmenovaného) Maxe Tooneyho. (gjjm)
Reklama