Legenda o "1900"

Podmanivá záležitost s nádhernou hudbou a fascinujícím Timem Rothem v hlavní roli. Jednotlivé obrazy a scény (jízda s pianem v bouři, souboj pianistů) jsou vypointované, přesně tak, jak odpovídá obsahu - jsou to historky, legendy a komu vadí, jestli jsou trošku přikrášlené (v tomhle je podobná třeba "Velká ryba" Tima Burtona)? Zůstává po nich nostalgická rozmazaná vzpomínka, pár tónu a matných obrysů jako když se malý 1900 díval poprvé zkrz skleněnou mozaiku do tanečního sálu.... (06.08.2008)

Výraz a projevy obou představitelů dvou nejzásadnějších rolí filmu byly v mých očích více než hrozné. Předností filmu je ovšem Tornatore. Pozoruhodný příběh, skvělá režie a brilantní uchopení filmové řeči. Ve filmu je scéna nahrávání improvizované klavírní skladby 1900, který během hraní zasněně hledí ven z okna na oceán, dokud si nepovšimne krásné dívky (Mélanie Thierry). V jednom záběru vidíme jakoby očima našeho hrdiny její krásnou tvář z profilu na pozadí oceánu skrze oválný okenní průzor lodi. Ona odejde a zůstane opět jen výhled na horizont za oceánem, stejně dechberoucí výjev, jako všechna předešlá zobrazení oceánu v tomto filmu, avšak i přes ten úžas se tento výjev zdá svou působivostí náhle zoufale nedostatečný. Něco tam chybí. Všechen úžas se ztratil spolu s neznámou dívkou, k níž se v té chvíli upnuly všechny touhy hrdinova srdce. Ještě jsem neviděl tak krásné filmové vyjádření lásky na první pohled. A v podobném duchu se nese skoro celý film. Proto udělám výjimku, neposlechnu protesty svého svědomí a dávám filmu jednu hvězdu navíc. (19.04.2007)

Pro nás suchozemce neuvěřitelný příběh o člověku, který nikdy neviděl oceán. Ze břehu. A přesto (nebo právě proto) je z něj úžasný pianista a sebejistý člověk. To až do té doby, než se rozhodne vystoupit z lodi a současně ze svého dosavadního života. Hudba je výborná, ale k dokonalosti chybí lepší závěr. (19.04.2007)

Dokonale nádherný sentimentální film, ve kterém dominuje a také táhne Tim Roth a hudba Ennia Morriconeho. Vrcholem filmu pro mě není souboj na piano, ale rozhovor v podpalubí o "volání moře" či ještě lepší scénou, kdy dochází k nahrávání skladby a Tim Roth začne hrát a v tom uvidí mladou dívku, tohle jsou pro mě nekrásnější věci, kterýma film oplývá. K tomu si připočítejme nadhérný konec těsně před odpálením lodi, který spočívá v rozhovoru mezi Timem Rothem a Pruitt Taylor Vincem. Pro romantické povahy je tenhle film povinnost, pro ostatní konzumní část populace jen patos s kvalitní scénou souboje na piáno. Já mám tenhle film rád, takže určitě nebudu patřit k té druhé části, kteří nikdy neocení krásu těchto věcí. 100% - nádhera. (03.06.2010)

Je to dávno, co jsem měl možnost tento film vidět a do paměti se mi zapsal nesmazatelným způsobem. Nyní v srpnu 2008 ho ČT2 reprízovala, ale bohužel jsem neměl možnost ho vidět ještě jednou a oživit si příběh vynikajícího klavíristy jménem 1900. Detaily příběhu mi z paměti za ta léta odvál čas, ale ten Rentonem zmiňovaný klavírní souboj zůstal a vzpomínám na něj jako na něco nepřekonatelného. Pokud se mi opět naskytne příležitost, rád si zase připomenu příběh toho zvláštního člověka. (06.08.2008)