Devil

Od del Tora jsem jako první film viděl Blade 2. I když se mi po vizuální stránce (nemyslím triky) moc líbil, tak jsem váhal, jestli přeci jen nebude tenhle pan režisér jedním z mnoha "dobrých" řemeslníků. Po Hellboyovi už jsem si říkal, že na tom chlapíkovi něco bude, a definitivně to potvrdil jeho španělský film Princ bez království, který je velice vkusně nasnímaný a má velice hutnou atmosféru. Tím se dostávám k největšímu překvapení filmu. Jelikož se jedná o duchařinu, čekal jsem horor (strašení, lekačky a další atributy), ale Devil (tenhle název nedává smysl narozdíl od amerického The Devil's Backbone) je spíše dramatem. Děj není nijak objevný, ale různé věci (konkrétně bomba) vás nalákají na něco, co se třeba potom vůbec nestane. (06.04.2005)

Tohle je přesný příklad 4-hvězdičkového filmu. Že se jedná o nadprůměrnou záležitost dokazuje výborná hudba, kamera i samotný příběh. Žánrově se Princ bez království přibližuje jak hororu, tak dramatu s válečnými prvky. V jedné věci však film šlape jen na polovic a to intenzitě emocí. Totiž tenhle film má spoustu možností, jak diváka zatlačit až do koutu a on vždycky radši ustoupí a povolí, což je docela škoda. Já osobně bych lekačky a děsivé momenty udělal ještě děsivější, momenty smutné udělal ještě smutnější a momenty krvavé udělal ještě krvavější. Princ bez království se skoro po celou dobu drží zlatého dobrého středu, za což ho jedni budou milovat a druzí jako jsem já mu uberou 1 hvězdičku. 75% (09.09.2010)

„Tvá postel. Dvanáctka.“ - „A proč je tu tolik prázdných postelí?“ - „Některé z dětí utíkají, ale to ti neradím. Do vesnice je to den cesty. V noci je hrozná zima a ve dne...Klíče od tvé skříně. Rozuměl jsi dobře, Carlosi? Tady nejsou mříže. Tohle není vězení.“ Po filmu Faunův labyrint, kdy se nám s tvůrcem tak docela nepodařilo najít společnou řeč, jsem na něho na dlouho zanevřel. Ďáblova páteř měla být restartem. Nutno uznat, že vcelku povedeným. Stejně jako ve výše zmíněném snímku, tak se i zde Guillermo del Toro otírá o španělskou občanskou válku, ve které sice většina postav není přímými účastníky, divák ji přesto vnímá na pozadí. Film sází na líčení děje částečně dětskou optikou, hlavní slovo má atmosféra. Navzdory duchařské tématice se nejedná o horor jako takový, ačkoliv jisté prvky tu jsou (po „fyzické“ stránce to občas hapruje, ale krom scény otevření dveří jsem s ní neměl větší problém). Atmosféra je tu spíš zneklidňující než přímo děsivá. Některé věci pak dostanou pravý smysl až později. A nechybí i trocha toho napětí. Dávám slabší 4*. (11.08.2023)

Když pominu příšerný film Blade II, který je jeden z mála, u kterých jsem měl sto chutí utéct z kina, tak mě mexický režisér Guillermo del Toro pokaždé uchvátil především vizuální stránkou svých snímků i umně zpracovaným příběhem. Podobně jako ve Faunově labyrintu zde del Toro mistrně spojuje drama španělské občanské války, tentokrát však s mystériem duchařiny. Do zapadlého sirotčince přijíždí se svým poručníkem malý chlapec Carlos, který zde po svém nedobrovolném přijetí navazuje kontakty nejen s ostatními chovanci, ale také se záhadným stínem, sténajícím duchem se zkrvavenou tváří... Nejde o horor v pravém slova smyslu, jak by se mohlo zdát. Spíše je Princ bez království drama s hororovými prvky, které se v průběhu filmu tu a tam vynoří, aby doplnily tajemnou a napětím prosycenou atmosféru odlehlé usedlosti v době válečných útrap konce třicátých let. Režisér skvěle vytváří napětí mezi dalšími postavami příběhu, zejm. v případě trojúhelníku doktor Casares - ředitelka Carmen - agresivní Jacinto, perfektně zvládá práci s dětskými herci. Udržuje diváka v napětí, jehož intenzita nepolevuje za celou dobu trvání filmu. Škoda jen, že finále celého příběhu postrádá větší dávku překvapení, pointa totiž určitě nevyráží dech.. Už od první třetiny, kdy se divák seznámí se všemi postavami a rozpozná základní souvislosti, dá se docela spolehlivě říct, kterým směrem bude osud obyvatele sirotčince vést. Ovšem i přes tuto slabší stránku jde o výborný snímek. Po Princi bez království a Faunovu labyrintu bych si však příště dal i čistě válečné drama.. Bez příměsi nadpřirozena - zkrátka bych byl zvědavý, jak by del Toro natočil např. Komu zvoní hrana... :) (27.09.2008)

Tak a je jasné, prečo Del Torrov vrchol tvorby- Faunov Labyrint, vyzerá tak, ako vyzerá. Vyzerá totiž ako remake Diablovej chrbtice, od vizuálnej stránky, cez obdobie španielskej občianskej vojny až po záporáka, ktorý nevidí rozdiel medzi vraždením nevinných detí a komárov. Označenie horor je samozrejme mätúce rovnako, ako označenie fantasy v prípade Labyrintu. Nenápadný film, na ktorý len tak rýchlo nezabudnete. Ak mu dáte šancu. (18.05.2012)