Devil

V tomto filmu můžeme vidět přesný režijní rukopis Guillerma del Tora, který charakterizuje jeho pozdější tvorbu. Vše co znáte z jeho filmů obsahuje prvky právě z filmu El Espinazo del Diablo. A není divu, že produkoval film El Orfanato. Naprosto dokonalá atmosféra a měl jsem mrazení v zádech i za denního světla (a to je co říct). Sice tam horrové prvky nejsou od začátku do konce, ale jen místama a jedná se spíše o drama z občanské války ve Španělsku. Po celou dobu filmu jsem si říkal, že to je jasných pět hvězdiček, ale film má v sobě jedno hluché místo, které mi tam vadilo a změnilo tempo. Ovšem ke konci už to má pořádný spád a jde to pěkně do finále. (31.08.2008)

Čo je to vlastne duch? Strašná udalosť odsúdená k neustálemu opakovaniu. Možno len okamžik hroznej bolesti. Niečo mŕtve, čo sa chvíľami zdá akoby ešte žilo. Pocit ktorý sa zastavil v čase. Niečo ako rozmazaná fotografia... Snímky mexického režiséra Guillerma del Tora majú charakteristický rukopis a svojskú amosféru. Težke nečakajte žiadný tuctový duchársky horror. Keď si pustíte titul "El Espinazo del Diablo", buďte pripravený na kvalitný filmový zážitok. **** (24.06.2016)

Nádherně natočené, tady se Del Toro nezapře, ale příběhu chybí šťáva a taková ta magická atmosféra, jakou má třeba ne nepodobný Faunův labyrint, nebo Sirotčinec. Několik zajímavě nakousnutých „linií“ vyzní do ztracena (živá bomba, ďáblův hřbet, stejně tak jako pouze náhodné zabití Santiniho je vzhledem k příběhu „nedůstojné“) a celkově mi film připadal jako jen takový povrchní náčrt něčeho velkého, hlubokého a fascinujícího! (03.06.2009)

„Tvá postel. Dvanáctka.“ - „A proč je tu tolik prázdných postelí?“ - „Některé z dětí utíkají, ale to ti neradím. Do vesnice je to den cesty. V noci je hrozná zima a ve dne...Klíče od tvé skříně. Rozuměl jsi dobře, Carlosi? Tady nejsou mříže. Tohle není vězení.“ Po filmu Faunův labyrint, kdy se nám s tvůrcem tak docela nepodařilo najít společnou řeč, jsem na něho na dlouho zanevřel. Ďáblova páteř měla být restartem. Nutno uznat, že vcelku povedeným. Stejně jako ve výše zmíněném snímku, tak se i zde Guillermo del Toro otírá o španělskou občanskou válku, ve které sice většina postav není přímými účastníky, divák ji přesto vnímá na pozadí. Film sází na líčení děje částečně dětskou optikou, hlavní slovo má atmosféra. Navzdory duchařské tématice se nejedná o horor jako takový, ačkoliv jisté prvky tu jsou (po „fyzické“ stránce to občas hapruje, ale krom scény otevření dveří jsem s ní neměl větší problém). Atmosféra je tu spíš zneklidňující než přímo děsivá. Některé věci pak dostanou pravý smysl až později. A nechybí i trocha toho napětí. Dávám slabší 4*. (11.08.2023)

Z trojice režisérskych kamarátov z MEXIKA, čaká zatiaľ posledný z nich na vytúžený a zaslúžený úspech, ktorý má už na dosah ? Alfonso Cuarón, Alejandro González Iñárritu a Guillermo del Toro. Presne v takomto poradí, sa to doteraz uskutočnilo. Dostal som sa k filmu, k poslednému z pánov režisérov, ktorému som sa, ani neviem prečo, dlho vyhýbal. Za prispenia menovca Guillerma Navarra, inak dvorného a špičkového kameramana, spoločne nakrúcajú, film pre deti, ktorý tak úplne nie je pre deti. Neskúsení, neplnoletí diváci by si pravdepodobne mohli odniesť z filmu určitú traumu, úzkosť, depresiu, či melanchóliu, z každého rožku trošku. Takmer sa nepohnem zo španielskeho sirotinca, a to za obdobia konca občianskej vojny generála Francisca Franca, vo veľkom mysterióznom, psychickom objatí, s dostatočnými krvavými scénami, ale najmä so strhujúcim školníkom Jacintom. Celý tento obsah je pod záštitou bratov Almodóvarovcov. Občas som sa počas sledovania necítil vo svojej koži, lebo to mal del Toro vo svojom úmysle, a na 90 % sa mu to podarilo. Film sám o sebe je strašne zvláštny, až nepríjemný, naozaj to nie je pre každého, aspoň myslím ? (26.12.2017)