Kuře melancholik

Film jsem poprvé viděla už dávno, ale vlastně nějak pořád nerozumím tomu, jak může film plný tak živelných herců působit tak bezpohlavně. Dneska jsem to tedy pozorně zkoumala a dospěla jsem k závěru, že za to může (mimo jiné samozřejmě) špatné, necitlivé záběrování. Kameramani se snaží o to, aby jim vznikaly série krásných obrázků a úplně v tom zaniká všechno, co by na filmu mohlo být silné. Detaily používají jen informativně, žádné emoce z nich neplynou. Spousta důležitých záběrů je velmi krátká a jejich obsah nestačí v divákovi zarezonovat, místo toho se ale může dívat na spoustu rádoby malebných záběrů inscenované "divoké" přírody. Také se úplně připravují o nejslibnější potenciál příběhu - vyprávění z perspektivy dítěte, které vnímá informace jinak než socializovaní a znecitlivělí dospěláci. K dítěti se přistupuje pouze skrze ostatní, místo aby tomu bylo naopak, a tím jde všechno zajímavé do háje. (23.09.2014)

Já jinak české filmy z historie kvituju s povděkem, ale tady se to nějak minulo účinkem. Možná za to můžou herci, kteří ne vždy mi ve své roli sedli. Spíš ale za to může příběh, který mě vůbec nijak neoslnil stejně tak, jako způsob, kterým místy byl vyprávěný. Karel Roden je ale výborný a kdyby nic jiného, tak on tady prostě za žádných okolností nezklame. (25.09.2014)

Nádherná baladická adaptace stejnojmenné knihy J. K. Šlejhara. Literární naturalismus předlohy z ní sice vyprchal, pryč je determinace a sociálně kritický tón, ale zůstává posmutnělá až tragická tónina stylizace a civilizační strach, dá se říci i odpor k tomu, co nám civilizační tlaky přinášejí. Rozvrat tradičního manželského svazku (zde způsobený zásahem vyšší moci - maminku zabil blesk) vyústí v citovou frustraci způsobenou příchodem toho, co symbolizuje chlapcova nová macecha. Nově příchozí osoba přináší do narušeného, přesto ale funkčního a harmonického světa zapomenutého statku uprostřed přírody (ukotveného do koloběhu ročních cyklů) všechny propriety dravě se rozpínající civilizace - mamon, citovou vyprahlost, materialismus, hedonismus, požitkářství, fyzično, cynismus a lakotu... Bezbrannému chlapci tak zůstává útěchou už jen útěk k přírodě (propojení s mrtvou maminkou - rys podobný baladám Erbenovým), po jeho odtržení od přírody pak už jen do sebe a k věcem, které mu spojení s přírodou symbolizují ... hlavně tvor přesahující rozměr mazlíčka či hračky, malé bezbranné kuře, stejně osamělé a zranitelné jako on sám... (28.04.2007)

LOJZO NEPLAČ, TAKOVEJ JE ŽIVOT.…“ /// O chlapečkovi, kterej tak dlouho hledal cestu za maminkou, až si ho našla… Körnerův rukopis je cejtit až na gauč, ale stejně pocity předlohy nevyloudí. Film je depresivně hnusnej, můžete bejt v klidu, fanklub náročnýho diváka zde najde hafo věcí k onanování, ale postrádá onen cit, znázorňující pesimistickou bezvýchodnost. Navíc je tohle přesně ten příběh, který optimisti moc nemusej. Možná proto mám dojem, že to je ,,jen“ další tragédie, která má jedinej cíl – útok na nějakou (filmovou) cenu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku, kterou v roce 1889 napsal Josef Karel Šlejhar jsem nečetl. 2.) Páč sex s Vilmou mi činí dobře. 3.) Kuřátka se mi zdaj málo tragický. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.10.2013)

Jeden z mála skutečně výrazných porevolučních filmů, připomínající například adaptace Kornerových knih. Dobře vyvedené prostředí podporuje skvělý výkon Rodena a zejména toho malého chlapce (jméno nevím), jeden z nejlepších dětských výkonů. K tomu na současné české poměry nezvykle výrazná hudba a kamera dávají ve výsledku jeden z nejpůsobivějších filmů polistopadové "svobodné tvorby". Jediný film, kde mi nevadí Geislerová. (20.09.2006)