O princeznej Jasnenke a lietajúcom ševcovi
Režie:
Zdeněk TroškaScénář:
Karel SteigerwaldKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Petr MandelHrají:
Jan Potměšil, Michaela Kuklová, Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Vladimír Huber, Jaroslav Čejka, Lubor Tokoš, Zdeněk Podhůrský, Oto Ševčík (více)Obsahy(1)
Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)
(více)Recenze (454)
Troška už měl u Jasněnky skončit a nepouštět se do dalších uřvaných pohádek. ()
"Až nám, tatíčku, slíbíte, že se s Jírou můžeme vzít" A žili spolu šťastně až do smrti. No, kdybych chtěl být hovado, tak bych napsal, že jednou v noci, když Jasněnku zase bolela hlava a kopla milého Jíru tím špičatým střevíčkem do slabin, ten se rozhodl, že uleví od tělesnosti tím, že si párkrát obkrouží věž. Ale ten nebožák dočista zapomněl si nasadit křídla a z té bouzovské věže se zřítil a od té doby je na invalidním vozíku. Tak kde je ten pohádkový konec, he? Ale to já psát nebudu, hovado být nechci. ()
Vidíte ? Takhle se to dělá. O princezně Jasněnce a létajícím ševci je zkrátka pohádka. Že má spousty brutálních, akčních, thrillerových a dokonce i hororových prvků, nikomu nevadí. Je to prostě "pohádka". Přitom se jedná o brutalitu, která by se mohla rovnat skoro i prvnímu dílu Saw. Neuvěřitelné, že ? Ovšem zamyslete se nad tím. A ruku na srdce - podívejte se, jakou brutalitu nabízí jiní spisovatelé: Sekání hlav, množství jedů, vypíchané oči, kremace zaživa a podobně... O princezně Jasněnce a létajícím ševci - je sice na jednu stranu "klasika". Na tu druhou bych na ni ovšem dal samolepku - "od 15 let". Protože to sice dobře dopadne a tak dál, jenže na druhou stranu NEZAPOMENU, jaký noční můry po tomhle "skvostu" měla pětiletá dcera mý kamarádky... A přesně proto dávám 80%. Podobný věci má totiž zajistit DISTRIBUTOR... ()
Švec prťavec ()
"To není švec, to je čert...Švec prťavec!" Ano, jsou tu některé milé postavy i hlášky, ale za mě průměr. ()
Šedivá a temná pohádka, která nahání strach. Nejen atmosférou, ale i odporným podivínem s děsivým smíchem a odpudivým hereckým obsazením. Tohle vám náladu rozhodně nezvedne a už vůbec vás nedostane do jakési pohodové vánoční atmosféry. Námět mě taky zrovna nechytil za srdíčko. Odpad si pohádka nezaslouží. Tu ušmudlanou jednu hvězdičku dám za trošku proslunění Sluneční paní. ()
Jasněnku považuju za jednu z prvních "hororových" pohádek, a vzhledem k tomu, že se při ní vnitřně děsím i já, nedokážu si představit, jak ji stravují děti. Prostřední část filmu, ve které někdo neustále křičí a ječí je hodně stresující, nehledě na nálety havranů a na tři lidi, kteří uhoří. Jestli na tomhle vidíte něco pohádkového... ()
ach jo ach jo, kde sou ty doby Jasneky a Slunce... od Trosky? ()
Vrchol tvorby pana Trosky. Jasněnka Kuklová je krásná a příběh jiný, přesto zajímavý. Že by skrytá reklama Zlínu? Ševci! ()
Môj malý syn sa ma spýtal, či ten švec lieta naozaj, lebo sa mu to nezdá, že by to bol len počítačový trik. :-D Vďakabohu za staré, poctivo natočené filmy, pretože nestratili vďaka počítačovým trikom pocit skutočného zázraku a dáva nám pocit krídel, ktoré naozaj lietajú .... Obaja so synom sme si po skončení rozprávky želali tie kožené krídla na lietanie miesto počítačovej simulácie lietania alebo Redbullu. Proste ozajstné krííííídla! Milujem túto rozprávku. ()
Moje oblíbená hláška je: Co pak tady prodáváš za škajprlata ševcová :) ()
nádherná a velmi povedená pohádka s přímo pohádkovým kouzlem :-) ()
Nejlepší Troškův film je tak dobrý, že lze těžko uvěřit, kdo ho natočil... ()
A já tuhle pohádku prostě nemám ráda. Postava čarodějnice je mi protivná, celá osoba Míši Kuklové taky. Jako malá jsem se pokaždý hrozně bála a vždycky mi na konci zůstávala divná pachuť na patře. S věkem se to vůbec nezměnilo. ()
Jedna z těch lepších pohádek v podání Zděňka Trošky. Míša Kuklová sice krásná ženská, ale na roli Jasněnky mi moc nesedla. To její neustálý vzlykání mi kolikrát už fakt lezlo na nervy a její milý Jíra, taky žádnej extra herec. Za to Helenka Růžičků a Yveta Blanarovičová, to byla bomba :) --->80% ()
Tady asi vzniklo přesvědčení ,že Troška umí točit krásné pohádky. Tahle je ale opravdu krásná. Pohádka natočená v 80. letech s průběhem, který není tak předvídatelný. Růžičková jako čarodějnice je úžasná a dokonce ani mladá Kuklová mi tak nevadí:-) Kdyby se Troška zase trošku zmátořil a povedlo by se mu zase něco takhle pěkného,tak by u mne stoupl. ()
I mistr Troška se někdy utne.... a to směrem blíž ke kvalitě. Sice v případě Blanarovičové je již uplatňováno pitvoření a šišlání (které nesnáším), nicméně stále ještě ve snesitelné míře. ()
Pohádka mého dětství, na kterou se můžu dívat stále dokola. ()
Ani se mi nechce věřit, že je tohle Troškovina. Na Růžičkovou a Blanarovičovou nemůžu zapomenout do dnes! ()
Poctivě natočená pohádka, kterou Troška už nikdy nedokázal překonat. ()