Muž, který měl rád ženy

Název filmu v tomto případě dokonale koresponduje s hlavní postavou, Bertrand měl ženy rád, všechny, které prošly jeho postelí, dokonce i ty, které neulovil.. Bavilo mě sledovat toho nestoudníka a byl mi v mnohém sympatický, na nic si nehrál, nic nesliboval, nebyl nijak zvlášť hezký, přesto jisté osobní kouzlo měl, nápadů plnou hlavu a výřečnost mu rozhodně nechyběla.. (13.02.2018)

Netvrdim, že to je špatnej film, jen mi to nějak nesedlo - bylo to na mě (takhle k večeru) dlouhý a to téma samotný mi nepřišlo nijak nosný. Jo a rozhodně bych to nanazýval komedií... (03.12.2008)

Truffaut strčil koule do drtičky odpadů a nejen že mu nádobíčko přežilo, ono se vrátilo silnější než dřív a ještě k tomu našel spoustu zajímavostí jako cenný známky, peníze a šperky. Dalo by se v případě tohoto filmu mluvit o velmi hloupém nápadu, který není možné zrealizovat vkusně. To se ovšem Truffautovi z důvodu více než pochopitelného - je úžasný režisér a hlavně moc dobře věděl, o čem točí - povedlo znamenitě. Takhle dobrý film by nikdy nemohl vzniknout, kdyby příběh psala osoba tradičně smýšlející v oblasti vztahů. "Ty nemiluješ lásku, ty miluješ představu lásky." Na rozdíl od většiny současných casanovských děl zde nejde o ego, o reputaci, ani se nehledá pátá osudová láska. Případ zdejšího hrdiny je mnohem více anticky tragický. Naprostá samota a sebetrýznění. Přesto spokojenost a úspěch. Hlavní postavě fandíme, protože cítíme upřímnost vůči sobě, byť ve vztahu k ženám je roboticky chladný a nedovolí víc než chvilkové pozastavení, jedno dvě čísla, ale určitě si neber župan a nelehej ke mně, taxík už čeká. (27.10.2014)

Tak tuto sa Truffaut ako rejza trochu sekol : uvod je nudny, cely film nema poriadne tempo, ide len o retrospektivu - ako 1 chlap spomina na krasne samice okolo seba. Mylujem samyce, ale trochu zamrzi to, ze pribeh stoji, nikam nesmeruje a tempo je v strede doslova ospale, i tak ale nadpriemer : 76 % (21.06.2016)

Tady mi prostě něco nesedělo, nedokázal jsem se soustředit, ponořit do děje, stále jsem se díval po hodinách. Na druhou stranu, odejít v půlce jsem také nedokázal, něco mě u filmu drželo, nevím, jestli to byly oblé křivkyv sukních, nebo Bertrandovo filosofování. Také některé epizodní příběhy byly vcelku zajímavé. (04.12.2008)

Muž, který měl rád ženy, to je mužská sebeironie a černohumorná komedie. Truffautova filmová estetika nepřipouští laciné podbízení, nastavený nadhled příjemně ovívá jižním větrem a pojem láska dostává zcela jiný definující rozměr. Vyjadřují se myšlenky, postoje, nálady. Především vnitřní citové rozpoložení svůdníka zprostředkovává strhující náhledy do stavů transu a nutkání, která pohání zuřivě vpřed a nikdy nedovolí zastavit. Zhmotnělá niterná posedlost nabízí emoce a psychoanalýze vystavená tajemná zákoutí lidského citového chvění, jejichž skutečnost se nesnáší s předsudkem. Ironizující nadhled zjemňuje pohyby těla i příběhu, nezbedně si pohrává, zanechává neklid a hlasitější vlnu posedlosti. Hlavní postavou montpellierské ódy záletníka je Bertrand Morane (dobrý Charles Denner, jako mladík Michel Marti), pracovník leteckého výzkumu. Milovník ženské krásy ve své formě lásky je téměř neustále zmítán neklidem duše. Spokojenost je jen chvilkovým stavem, hned pomine a cynický osud mu předhazuje nové a nové výzvy a specifika osobní identifikace, mravokárcům navzdory. Neschází elegantní freudovské zdůvodnění, extravagance lásky je všude kam se podíváš a nahlédneš. První důležitou ženskou postavou je Delphine Grezel (šarmantní Nelly Borgeaud), hysterické stvoření s potřebou eroticko-společenského nebezpečenství. Teatrální divokost je klíček k bohatství libida. Další důležitou ženskou postavou je Geneviève Bigey (zajímavá Brigitte Fossey), atraktivní editorka knižního nakladatelství. Vylíčenou atmosféru vítá v perspektivě profesní i osobní. V důrazné vznešenosti milostného dobytí a podlehnutí lze nalézt neopakovatelnou velkolepost života. Trojlístek uzavírá Véra (zajímavá Leslie Caron), první a osudová Bertrandova láska, která se vytratila v nedorozumění mládí a destrukci naléhavosti. Výraznější postavou je Hélène (příjemná Geneviève Fontanel), provozovatelka butiku se slabostí pro zajíčky. Z dalších rolí: vypátraná Martine Desdits (Nathalie Baye), velmi vstřícná zaměstnankyně autopůjčovny Bernadette (Sabine Glaser), recepční a bývalá servírka Liliane (Nella Barbier), Delphinin důvěřivý manžel (Marcel Berbert), knižní vydavatel Betany (Roger Leenhardt), mladá atraktivní chůva Uta (Anna Perrier), či Bertrandova přezíravá matka Christine Morane (Marie-Jeanne Montfajon). Hravé, ironické, svěží, zábavné. Za nejsilnější momenty považuji rozpolcené pocity muže, který chce v touze milovat všechny. Je to hledání ideálu, horečnatě neklidné až zběsilé. Posedlost hledání. Cíl byl minut na samotném počátku, ostatní je jen snaha o přiblížení se ideálu. V ironickém nadhledu je to stylové podání. (27.04.2018)

Pocta ženským nohám. Stojí za vidění i když se jedná o slabší Truffautův film.. (04.12.2008)

Pro me dokonaly pocin. Bernardova vasen pro sirokou skalu zen a hlavne jeho zpusob navazovani kontaktu je slusnym navodem i pro dnesni dobu:-). Film natoceny s noblesou a nadhledem, jaky je Truffautovi vlastni. Charles Denner ve sve roli dominuje a jeho vzpominky, interpretovane pres psani knihy jsou poutave, i kdyz s podobnou metodou prislo uz hodne filmaru drive... U filmu jsem se bavil a cekal jsem na kazdy dalsi romanek hlavniho hrdiny. (19.10.2014)

Trochu jednotvárně, nerytmicky působící zpracování obrovského tématu mužského vnímání ženské krásy a jeho opětování. druhou stranou Hezké využizí B.Fosseyové. 2-3* (19.10.2014)

Výborná režie, kvalitní scénář, dobří herci. Není to nejlepší Truffautův film, ale určitě nadprůměr - 4,5*. (03.12.2008)

Potřeboval ženy tak, jako jiní dýchat. Rovnou na věc bez vytáček. Miloval ženy, které mu byly exemplářem tělesnosti, požitkem uspokojenosti i zhoubným katem. Adresář smilných závislostí. Novodobý svůdce, knihomol a řečník s recitační bravurou hází očkem po nožkách opačného pohlaví, po nožkách vlnících se v rytmu jen pro něho. Všem ženám nadbíhá kde se jen dá. Všem svým milým věnuje čas hýčkání právě teď, jako by ta dotyčná byla tou jedinou vyvolenou, tou pravou pro chvilkovou avantýru. Pojď dál, nech svůj život za dveřmi stát. Já poté odevzdám vládu novému dni, novému "objevu" a novému úryvku v inventuře života. Naléhavost vášně, která nespí, ho obestoupila ze všech stran. Prodává svou nenasytnou slast fyzickému/knižnímu flirtu. S dominantní slabostí si vyhazuje z kopýtka pro rozkoš, která tepe silou okamžiku, svobodou posedlosti, inspirační výpovědí. Dvakrát nevstoupíš to do téže řeky... (20.10.2014)

Celý film som sa nemohol dočkať Aurory. (18.03.2015)

Truffaut a jeho Francouzky: štíhlé, vysoké, elegantní, oblečené jako dámy, chovající se jako dámy, milé, hezké, dokonalé ženy. A nechávají se svést. Pro muže jako Bernard - Denner tohle není problém. To musíš být samotář, který po 18. hodině nesnáší společnost mužů, mít ostré mužné rysy, být opravdový a přesvědčivý a své úmysly vůbec nemusíš skrývat, naopak. Něco jako kamarád Pepa. 80%. (04.12.2008)

nechutne francúzsky film a jeden z najlepších od truffauta. excelentné herecké výkony, hudba a zeny. (04.12.2008)

U dobrých filmů není důležité CO, ale JAK. U Truffauta mě vyvádí z míry, jak si beze všech okolků stvoří podmanivé ono CO a přitom dokáže vykroužit JAK ještě rafinovaněji. Tohle je ten typ filmů, které můžete vidět několikrát a pořád jsou zajímavé. (17.08.2009)

Film o chlapíkovi, kterej osouložil víc žen, než všichni francouzi dohromady. Truffaut je zručnej filmař, takže film má spád i přes to, že se tam děje v podstatě pořád to samý. V závěrečné třetině ale filmu přece jenom dochází dech. Škoda, kdyby byl o dvacet minut kratší, byl by taky o hvězdičku lepší. (04.12.2008)

Tak tohle nebyl sukničkář ale doslova obšourník!!!!!Hodně povedená podívaná na Bernarda jakožto chlapa který je ovládám ladnýma křivkama žen a nedokáže s tím bojovat.Ženský půvab si s ním pohrává jako vánek.Naprostou pravdu měla jedna z jeho žen když mu řekla že ji dostal tím jak všechno řešil jako bymu šlo o život(styl mluvy,gestikulace,výraz v obličeji) (21.12.2008)

Aneb z deníku donchuana, Tak mile předvedené, že na Bernarda člověk ani nemůže mít vztek, ale musí ho obdivovat. Aspoň je-li žena. Bohužel už to bylo ke konci velmi rozvleklé. Truffaut vzdává úžasný hold ženským nohám.... (05.12.2008)

Zajímavý, odlehčený Truffaut. Natočen takovým milým, ani ne vulgárním, ani nudným způsobem. Hlavní herec je sympaťák, i když vypadá už poměrně staře a ne zase tak atraktivně, aby každý den balil dvacítky, ale budiž. Třeba to ve Francii 70. let minulého století chodila jinak. (20.05.2021)

Ocenění ELSA 2009 v kategorii "Zahraniční televizní pořad dramatický (hraný)" pro Noční filmový klub - Francois Truffaut, udělená Českou filmovou a televizní akademií a slavnostně vyhlášená v sobotu 12.12.2009. (04.12.2008)