Režie:
François TruffautKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Jacqueline Bisset, Valentina Cortese, Alexandra Stewart, Jean-Pierre Aumont, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut, Nathalie Baye, Jean-François Stévenin (více)Obsahy(1)
Pohled do zákulisí jednoho natáčení a do lidských duší posedlých filmem. „Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli," říká Francois Truffaut v komentáři ve svém filmu Americká noc.
„Americká noc" je způsob natáčení, při níž se noční scény natáčejí s použitím speciálních filtrů na kameře ve dne. Film o filmu, přibližující práci od prvního dne natáčení do rozchodu filmového štábu, je především osobním vyznáním Truffautovy lásky a posedlosti tímto médiem. Jeho vášeň cítíme z každého dialogu, narážky, z každého metru filmu. Je to polyfonie lidských vztahů, skrytých vyznání, vědomí zodpovědnosti, lásky i žárlivosti. To vše jen potvrzuje jiná režisérova slova: „Filmy jsou harmoničtější než život."
Truffaut sám ztvárnil roli režiséra a přitom se při vlastním natáčení potýkal s mnoha technickými a organizačními problémy. Za svůj hold filmovému umění získal Oscara za nejlepší zahraniční film.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (250)
Kouzelně komplexní reflexe hořkosladce prokletého života tvůrců a spolutvůrců, se všemi paradoxy, tragédiemi, ústupky, zmařenostmi, sebeobětováním, míjením - a osudovou fascinací a zaujetím v procesu zrodu díla, jež všechny nevyhnutně pudí to přestoproto podstupovat zas a znovu. *** Pomalý rozjezd je v řádu železné logiky tvůrčího procesu, dynamika, oddanost, semknutost i kreativita, stejně jako napětí, se na všech souběžných frontách uhrančivě stupňují s blížícím se termínem dokončení a bobtnajícím rozpočtem. A pak je konec - *** Nenadála bych se, o kolik silnější bude celkový prožitek, když projekci nostalgičtější a ponornější Americké noci tematicky doplníte Trhákem, který se trefuje do stejného černého, jen mnohem ironičtěji broušenými, bleskurychle létajícími šípy - ta doplňující se dvojkombinace přináší vrcholnou slast. *** Na B12 s O., Lí, J., Š. a Bí. *~ ()
Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. ()
Francois Truffaut se rozhodl složit poctu řemeslu, které ho živilo skoro 30 let a natočil film o tom jak se točí film. Vznikla z toho občas humorná a jindy vážná podívaná, plná výborných herců a zajímavých situací, kdy se herci i štáb úmorně snaží dotočit film i za nepříznivých situací, mezi kterými nechybí i nejedna tragédie. Je škoda, že skvělé scény z natačení střídají slabší o životě herců a štábu mimo kameru. I tak se jedná o velice dobrou poctu filmovému řemeslu. ()
Víte, popravdě ani nevím co k tomuhle napsat. François Truffaut byl naprostý génius, z každého jehož snímku je cítit nekonečná láska k filmu. Americkou nocí vzdal hold všem lidem, kteří mají s natáčením co dočinění. Nápad natočit film o natáčení filmu je sám o sobě výborný, ale jeho zrealizování Françoisem Truffautem je zkrátka geniální. Naprosto všichni zúčastnění zaslouží velké uznání. Ani jeden herec mě nezaujal více či méně, ze všech Truffaut vyždímal maximum. Tohle je naprostý základ pro každého filmového fanouška..........."Lidé jako my mohou být štastní pouze při práci na filmu."......... ()
Sympatický snímek, kterému ale chybí jakási vnitřní konzistence a kontinuita. Truffaut před nás vrší více či méně povedené scény ovšem bez větší provázanosti, díky čemuž mě Americká noc nikdy nedokázala plně strhnout. Za zmínku pak stojí pohledné herečky v hlavních i vedlejších rolích a boží scéna s kočkou. 70%. ()
Galerie (78)
Zajímavosti (13)
- Když režisér Ferrand (François Truffaut) telefonuje se svým filmovým skladatelem, je možné slyšet hudební ukázku z jiného Truffautova snímku Dvě Angličanky a kontinent (1971). (Baxt)
- Pri scénach o natáčaní hrá Vivaldiho hudba. (matobystro)
- Když má Séverine (Valentina Cortese) čím dál tím větší problémy se zapamatováním textu, tak jí režisér (François Truffaut) napíše repliky na papír a ty pak nalepí na zeď, takže si je bude moci přečíst. Totéž použil Truffaut pro sebe, když měl problém si zapamatovat svůj anglický text ve filmu Blízká setkání třetího druhu. (viperblade)
Reklama