Můj miláček ráže 6,65

HELE, JSEM TAKY PACIFISTA, NIKDY BYCH NIKOHO NEZASTŘELIL.. Britský talent Jamie Bell, Vinterbergova minimalistická režie, iluze umoulaného průmyslového městečka, výtečná hudební stránka - upřímně ale hodně rozporuplný a nesnadno hodnotitelný film!! Holt Rodinná oslava se už asi nikdy odehrávat nebude. Slibně rozehrané, ale právě Trierův scénář leccos sráží o stupínek níž. Co vím jistě, že si na Dear Wendy zítra ani nevzpomenu!! A myslím, že nebudu sám.. (28.11.2006)

Zase jednou příjemné překvapení. Kdybych měl k něčemu přirovnat, tak řeknu, že to vzdáleně připomíná Romper Stomper. Ale opravdu vzdáleně, Vinterberg natočil těžko zařaditelný film. Ke kvalitě snímku přispělo především obsazení, hudba a scénář (ten je skvělý až na ten konec, to Trier trochu škobrtl). (14.01.2006)

Severskou kinematografii mám hodně v oblibě a tak jsem se na tento film docela těšil a čekal co se z něj zajímavého vyklube. To, že by to mohla být nuda jsem ani neočekával, leč jsem byl překvapen. Bohužel spíše negativně. Příběh ubíhá strašně, až neskutečně pomalu, po celou dobu filmu se toho moc neděje a tak čekám na konečné rozuzlení, které mi příjde jak z nějakého amerického Blockbusteru. Tím mi nakonec dojde to, že jediný na co jsem se těšil si pohnojili takovým způsobem, že se to jen tak neodpouští. Každopádně nápad rozhodně špatný nebyl. Já bych s pistolí taky dělal psí kusy, mít jí po ruce, jen bych doufal v jedno, aby to nedopadlo tak jako tady. (15.04.2008)

Mám rád podivnosti, tahle podivnost míchá prvky poblázněného dandyismu, absurdního melodramatu, stylizované satiry (zřejmě protiamerické) a téměř sexuální lásky ke zbraním (jako prodlouženého penisu, jako symbolu sebevědomí). Nejvíc mi na tom všem vadila ta absurdní stránka - režisérovi asi přišlo vtipné film zakončit akční scénou "jak převést babičku přes náměstí" s následným vznešeným vyvražděním všech hlavních hrdinů - mě to film spíše znechutilo. Začátek příjemný, našlapaný - pak už jen křeč. PS: tento film by se neměl pouštět americkým teenagerům aby se pak v nějakých pseudoneoromantických návalech navzájem nevystříleli. PPS: největším kladem filmu je to, že mi přiblížil hudbu The Zombies, budiž tedy 6/10 PPPS: opravdu scénář napsal Lars von Trier? Hůůů můj oblíbenec, no teda... (16.04.2008)

Vítejte ve svobodné zemi. Vítejte v zemi, kde vám zbraň prodají i v hračkářství. Vítejte v Americe. Trier se může dušovat sebevíc, že svým scénářem nechtěl jednostranně kritizovat americký systém, po Dogville a Manderlay (na něž má Wendy navazovat) mu stejně nikdo neuvěří. Téměř nikdo. Pro mne, ač nejsem žádným příznivcem té velké země za velkou louží, nešlo o film, který horečnatě vykřikuje „nejezděte do Ameriky!“ (jak Lars svědomitě činí nejspíš od svého narození), „Amerika je špatná!“, „zbraně jsou špatné“… . Viděl jsem, nikoliv pod vlivem nějakých opiátů, film o lásce. Vždyť, na co jiného umírají rebelující hrdinové, jež zatím nenabyli plnoletosti a zdravého rozumu, než na nedostatek lásky? Partu kolem Dicka v mírném rozporu s výše uvedeným právě láska ke zbraním přivádí na zcestí. Ale dokázali by bez zbraní najít stejně výstižnou formu sebevyjádření? Nezůstali by těmi úšlápnutými outsidery až do doby, než je někdo mimoděk střelí do břicha? Aniž by čehokoliv dosáhli, aniž by jedinkrát stanuli v centru dění a mohli z plná hrdla zařvat. Hádám, že nebýt zarytým odpůrcem věcí stvořených výhradně k zabíjení, ani rozporuplné finále (všimněte si naprosté absence krve) nijak zásadně neovlivní můj názor. Bylo cosi teatrálního v tom, jak hrdinové prožívali činnost, jež si dopředu pojmenovali „milování“, ale najednou jsem jim rozuměl, bylo mi jasné, proč se předtím chovali jako cvoci. Dear Wendy nenaplňuje mou představu kvalitního filmu: I přes snahu vypadat americky z něj čouhá evropská nízkorozpočtovost, některé Dickovy vnitřní monology jsou zbytečné, některé zajímavé motivy zůstaly nevyužité (třeba láska nejen ke zbraním, ale i k lidem) a pár scén bylo jaksi nepatřičně komických. Dear Wendy v každém případě naplňuje mou představu filmu, ze kterého si něco odnesete. Apendix: Jak přiznal i Vinterberg, jde o film zacílený primárně na mládež. Pro školní projekce ideální. 75% Zajímavé komentáře: POMO, rawen (01.03.2009)