Reklama

Reklama

Podezřelá

  • Jižní Korea Heeojil gyeolsim (více)
Trailer 2

Detektiv Hae-joon je povolán k případu úmrtí muže, který se zabil za nejasných okolností při pádu ze skály. Stín podezření ihned padá na čerstvou vdovu, krásnou Seo-rae, která touto skutečností nevypadá vůbec rozhozená. Zdá se však, že chladná byla pouze ke svému manželovi, mezi ní a vyšetřovatelem totiž začíná vznikat nečekané citové pouto. Není však láska pouhou zástěrkou, jak uniknout zraku policie? Park Chan-wook, autor legendárního Oldboye a Komorné, se vrací s mysteriózní detektivní romancí, která vám zamotá hlavu a rozbuší srdce. Pověst dalšího korejského fenoménu po Parazitovi a Hře na oliheň film upevnil ziskem Ceny za nejlepší režii na filmovém festivalu v Cannes. (Aerofilms)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (102)

Renfield 

všechny recenze uživatele

Nespavost dokáže své... A co teprve setkání s někým, kdo tento problém dokáže vyřešit, navíc má i jiná pozitiva, minimálně zdánlivá. Pocit, že právě ona je tou pravou, potom může přijít velmi rychle, jenže... Chan-wook Park rozehrává příběh, jehož středem je detektiv a jeho Femme fatale. Příběh, v němž se prolíná thriller s "romantikou", aby byl nejednou trefně odlehčen povedeným vtipem. Což sice není u Parka nic nového, ale v tomto příběhu humor překvapí. Díky prolínání žánrů a opravdu nelehkému pochopení postav (to v tom nejlepším smyslu slova), má film příjemně tajemnou atmosféru. K ní samozřejmě řekne své i opět výborná kamera, i když se oproti minulým filmům může zdát nenápadná (na čemž má zřejmě podíl nový kameraman), například v interiérech si opět bere hlavní slovo. Ale nejen v nich, výborné je i pronásledování na střechách, výstup na skálu, nebo závěr, který tak jak je je velmi fajn. Přesto měl přijít dřív, protože to co je po odhalení, je už jen takový bonus, který příběhu příliš nepřidá, spíš mu dalším zamotáním děje ubere na zajímavosti. 75% ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Jihokorejský režisér a scenárista Park Chan-wook v roce 2003 mnohým vytřel zrak svým thrillerem Oldboy. Oldboy je z dnešního pohledu již prakticky vnímán jako kultovní klasika, Park Chan-wook se poté stejně jako například Bong Joon-ho či Ki-duk Kim zasloužil o to, že se jihokorejská kinematografie rozhodně nemá přehlížet. Na úspěch Oldboye se poté prozatím Parkovi úplně navázat nepodařilo, přesto zůstává vyhlíženým a plodným filmařem, kdy například jeho novinka Podezřelá bude Jižní Koreu reprezentovat na Oscarech v oblasti kandidátů na nominaci za nejlepší zahraniční film. Má ovšem Parkova romantická detektivka vlastně šanci?   Rozhodně potěší, že si Park po letech ponechává svůj výrazný rukopis, který je rozpoznatelný skrze nádherný audiovizuál či slabost pro černý humor, který jde často až na hranu. Parazit z roku 2019 prezentoval jeho tvůrce Bong Joon-hoa jako velmi schopného žongléra, který dokáže přehazovat balonky ztělesňující žánry a stejně jako právě Bong to působí dojmem, že Parker dokáže suverénně střídat přístupy i atmosféru.   Park Hae-il v hlavní roli detektiva Hae-joona podává velmi soustředěný herecký výkon, Hae-joon je poté zajímavě napsaný charakter, který se v průběhu vyprávění po setkání Seo-rae v podání Wei Tang musí bojovat se sebou samým, kdy cit začíná pomalu párat rozum. Ať už je samotné zkoumání případu sebevíc zajímavější, sledování morálních dilemat Hae-joona je ve finále ještě o chlup více vtahující. Zvláště když na první pohled ohraný námět Park dokáže opepřit nečekaným vývojem událostí.   Kamera Ji-yong Kima je neskutečně nápaditá a na film se díky ní krásně kouká, emoce dokáže správně poladit soundtrack Joa Yeong-wooka. Délku 138 minut si v jistých momentech film vlastně těžce dokáže obhájit, protože pár míst, které bez problémů mohli skončit na podlaze střižny a ničemu by to neuškodilo, se tu najde. K tomuto přesvědčení se snadno dostane i dramaturg amatér, film ovšem rozhodně nepůsobí dojmem prázdnoty a nevyvolává dojem, že se v něm nic neděje. Na to má Park až příliš es v rukávu.   V Podezřelé je snadné vidět něco jako ztělesnění platonické lásky, Park i proto k lásce přistupuje o poznání více krotce a méně ostře, než jak bylo vidno právě u jeho Oldboye. Do jisté míry tu Park vzdává poctu i svému oblíbenému filmařovi Alfredu Hitchockovi, jehož Vertigo ho kdysi vedlo k rozhodnutí o tom, že by se rád stal režisérem (Park má holt vkus). Nejen Hae-joon, ale i Seo-rae poté působí jako nečernobílé postavy, které mezi sebou mají bravurní dynamiku. Ve finále je vlastně těch kliček v příběhu možná až příliš a nespasí to ani přítomnost režisérské finesy.   Sympatické naopak i dlouho po filmu zůstává to, že Park vlastně mnohé neservíruje na talíři a hodně sází i na diváckou interpretaci (i když jí v oblibě nemá každý a většinou u některých svádí k nadávání do líného scenáristy). Právě motivy lásky tak paradoxně ve filmu spějí k samovolné interpretaci, přesně tak tomu je i u samotného termínu láska. Skryté významy navíc poodhalují motivace postav a nenávratně připravují půdu pro dějové zvraty, působí to tak dojmem, že tenhle romantický thriller o touze je skutečně dílem tvůrce, který se strašně moc snaží být perfekcionista. A i přes pár vad na kráse je jeho Podezřelá jednoduše povedená záležitost.   Park Chan-wook Podezřelou poprvé uvedl na letošním Filmovém festivalu v Cannes a získal na něm cenu za režii. A to naprostým právem. Podezřelá není dokonalá, je ovšem tak bravurně uchopená, že má člověk pocit, že cena za režii skončila v dobrých rukách. Dost možná i proto, že v rámci Podezřelé nejspíš Park představil svou něžnější stránku. A ta je super.... () (méně) (více)

Reklama

Devadesát Dva 

všechny recenze uživatele

Chan-wook Park si u mě drží pozici nejlepšího jihokorejského režiséra už řadu let, ačkoliv nemůžu tvrdit, že znám mnoho dalších. Nicméně, jeho filmy jsou vždy zvláštně podmanivé, vrstvením a prohlubováním dané zápletky. Poslední roky se jeho tvorbě už sice nedaří dosáhnout výšin Old Boye, nicméně jde pořád o vypulírované a poutavé záležitosti (Komorná), které si rád pustím a skrze ně připomenu jeho autorské unikum. Po cca půl dekádě se tak Park vrací s příběhem o detektivovi a vdově, uprostřed vyšetřování vraždy se hlavní hrdina ocitne v milostném vzplanutí s hlavní podezřelou... jak je zvykem, jihokorejský žánrový blend vás nenechá sedět a nudit se a tak se noříte do vyšetřování, stejně jako do vzájemné posedlosti. Moc celovečerních snímků už si poslední dobou nepouštím a tak už to obvykle nechávám jen na jisté karty, TV přebírá štafetu, jak prorokoval Cronenberg, myslím, delší investice do postav, která je dost obtížná u filmů s maximálně třetinovým rozpětím. Filmy začínají být víc na efekt, ploché, jednovrstvé... i přesto se pořád nacházejí filmaři hodní investice. 'Decision To Leave' je vizuálně, jak jinak, ladné, scény tak nějak jedou jedna za druhou, ale nedočkáte se něčeho, co by nějak extrémně utkvělo v paměti (tady právě možná ona stopáž, kdyby tohle bylo možno roztáhnout a hlouběji poznat postavy, ale právě zde Park kouzlí se svými detaily, které skoro vybízejí k opakovaným projekcím). I přesto, motivace ženy, která spáchá vraždy neideálních partnerů. jen proto, aby si ji ten "ideální vůbec všiml", je romantický motiv, spadající, a jako vystřižený, zpět skoro až jak z Parkovy klasické vengeance trilogie (2002-2005), stejně jako to drásající rozhodnutí mezi morálkou (vyšetřování) a láskou (vztah s hlavní podezřelou), které se mísí do jeho klasicky emocionálně rozštěpeného závěru, který vás nechává tápat, na rozcestí, ale ne mezi volbou, nebo tím, jak příběh končí, protože to je vždy dáno, ale spíš, mezi realitou toho, co se stane po posledním záběru (skoro jako převrácená parafráze na "a žili šťastně až do smrti"). Užití Mahlerovy páté symfonie, i mé oblíbené skladby, je pak cherry on top. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

S odstupem pár týdnů od projekce ve Varech si už z toho veskrze pamatuju jen to, jak mi z těch příšerných sedaček v karlovarském divadle málem zdřevěněla prdel a jak jsem se snad každých 5 minut díval na hodinky, kdy bude konečně konec. Ne vážně, řekněme si to na rovinu, přivádět na svět takhle dlouhé filmy je něco jako týrání diváka, a byl jsem regulérně nasraný jak na režiséra, že je to tak dlouhé, tak na ty reklamní kecy od Aerofilms, které to už nějakou dobu vynáší do nebe, a přitom to prostě zas takový zázrak není (což je názor, který mám i na režisérovy předchozí filmy, které mi vždycky přišly strašně přeceňované). Kdyby to bylo o 40 minut kratší, přišlo by mi to jako fajn asijská kriminálka, ale v této podobě je to pro mě zcela nesnesitelné, bohužel. ()

Fr

všechny recenze uživatele

„BÁLA JSEM SE, ŽE UMŘE. KONEČNĚ.…“   Srdce mně to nerozbušilo, hlavu zamotalo. Doteď prostě nevím, jestli jsem 20x usnul kvůli ději, autorovi titulků nebo vyčerpáním z tenisovýho zápasu. Každopádně jsem byl ztracenej… A protože nechci bejt podezřelej, vynechám hodnocení. I když to vidím tak na 2*!   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stará je podezřelá...  2.) Starej dělá na vraždách a zdá se mi poněkud zádumčivej.  ///  Thx za titule „Ananas125“ – ovšem příště si s tím pls víc pohrej!                PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne ()

Galerie (79)

Zajímavosti (2)

  • Juhokórejskí zástupcovia si zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 95. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2023. (MikaelSVK)
  • Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo na viacerých miestach v Južnej Kórei, predovšetkým v meste Pusan. (MikaelSVK)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

29.12.2022

Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)

KVIFF.TV exkluzivně uvádí Trojúhelník smutku

KVIFF.TV exkluzivně uvádí Trojúhelník smutku

20.12.2022

Streamovací platformu KVIFF.TV nemohli fanoušci filmu v uplynulém roce přehlédnout. Jako jediná přinesla do České republiky poslední počin režisérské legendy Larse von Triera – třetí sérii Království… (více)

V Cannes byly uděleny Zlaté palmy

V Cannes byly uděleny Zlaté palmy

28.05.2022

75. ročník prestižního Mezinárodního filmového festivalu v Cannes se uchýlil ke svému konci a dnes večer proběhl zakončovací ceremoniál celé letošní filmové akce, kde byli mimo jiné oznámeni vítězové… (více)

Reklama

Reklama