Sprej na vlasy

Postmoderná esencia všetkých sociálnych tabu západnej Európy 70-tych rokov minulého storočia, ktorá by na prvý pohľad nemala fungovať, ale opak je pravdou. Raný Verhoeven útočí všetkými smermi (sexualita, viera, žurnalistika, zdravotné postihnutie, kriminalita) a popravde občas mu chýba taktnosť či logika, ale robí to tak, že nemôžete odtrhnúť oči od obrazovky. Jednoducho povedané, trocha lacnejší MECHANICKÝ POMARANČ. (03.11.2010)

Přiznám, že je pro mě skutečně těžké hodnotit tento dobový osmdesátkový film po více než 30 letech. Dokážu si hravě představit, jak odvážný, stylový i zábavný (ve smyslu, co je zrovna módní a cool) mohl být snímek v době svého vydání, jenže dnes již na takové věci obecenstvo nahlíží jinak. Nudita je sice stále šokující a opravdu se mi líbí, jak Verhoeven dokázal do svého jinak velice odlehčeného a nenáročného "dramatu" mimoděkem zakomponovat pár vážnějších témat (odhalování sexuality, závodník po nehodě), ovšem to je asi tak vše. Teenagerský motocross, disko a osmdesátkové účesy už jsou prostě out a (záměrně) jednoduché charaktery tomu také příliš nepomohou... Přesto ani dnes se nejedná o žádnou katastrofu, ba naopak - solidní průměr :) 5/10 (20.09.2012)

Povedal by som najhorší film Verhoevena, aj keď tu máme ešte aj Showgirls. Sledujeme iba mladícke dobrodružstvá troch motorkárskych kamarátov bez nejakej silnejšej nosnej línie. Všetko je len také ľahké, vzletné, postavy veľmi ploché, aj keď v závere dôjde aj na dvojicu dramatických situácií a snaha vyrovnania sa s tým. Do toho nechutná homosexualita. Pre Verhoevena to nie prvý holandský film o tejto látke, už si pomaly začínam myslieť, že bol g alebo bi. Čo by aj vysvetľovalo, prečo je v ďalšom jeho filme viac mužskej nahoty a dokonca aj mužskej sexuality než tej ženskej. (07.11.2019)

I s odstupem času jde o poměrně drsný a špinavý snímek, kde si Verhoeven dovolí to, na co mnozí režiséři ani nepomyslí. Evropské filmy byly a do jisté míry jsou odvážnější než americké (nepočítám underground). Naturalistické znásilnění jednoho ze tří motorkářů, dokumentárně nasnímané závody či neuvěřitelně realistické vymlácení restaurace Harmonie jsou působivé dodnes. K tomu výborná muzika (kromě těžce osmdesátkové T.Scherpenzeela) od Blondie po Iggyho Popa. R.Hauer ovšem příliš prostoru, jak by se očekávalo dle titulků, nedostal. (21.12.2012)

Syrový pohled do Nizozemska s Paulem Verhovoevenem. Z počátku hodně teenagerské, později se velmi silně měnící schéma přechází do dramatu o partě chlapců, kteří čelí současnosti a sami sobě. Přestože film působí ještě stále trochu amatérsky a nezkušeně, Verhovoevenovi se udržet příběh ve správných kolejích, i když mu ujíždí tempo. Herci jsou neznámý krom jedné výjimky (Rutger Hauer). (20.05.2009)