Stíny horkého léta

Moje druhé setkání s panem Vláčilem dopadlo o poznání lépe, než v případě Stínu kapradiny. Sice i tady si drží ten lyrický a poetický styl vyprávění který mi pořád úplně nesednul, ale k pojetí tohoto filmu se to hodí. Banderovci nemluví, ale jejich gesta jsou jasná. Kukura pořád doufá, že to nějak v rámci možností dobře dopadne. Atmosféra houstne a je jasné, že spěje k rozhodujícímu střetnutí buď a nebo. Musím se přiznat, že úplný konec mě trochu zaskočil. Přeci jenom na rozdíl od již zmíněného Stínu kapradiny mě tady hlavní postavy zaujaly a nebylo mi jedno, jak to s nimi dopadne. No a mistr Liška dělá opět svoje. To je samostatná jednotka všech filmů a seriálů, ke kterým kdy složil hudbu a svůj status nejlepšího Československého skladatele tu opět potvrzuje. Sečteno a podtrženo vychází mi z toho nakonec pěkná čtyřka jako vyšitá.80% (18.06.2020)

Film, který asi není pro každého, ale když sedne, tak fakt sedí. Pomalé, vleklé drama, pomalu se sunoucí k tragickému konci, který divák tuší každou minutu filmu. Těžká doba, těžký film. Drama jednotlivce, nutnost se rozhodnou ve chvíli nejtěžší. Hrdinství nespočívá ve vykřikování v putyce, ani ho nenajdeme pochodujícím davu, ale v člověku, který zůstane sám tváří v tvář přesile. Takoví hrdinové přežívají v legendách, točí se nich filmy, takovými chceme od mala být i my sami. Jenže až ta chvíle jednou přijde, dokážeme to? (17.04.2011)

Jak rok vzniku, tak téma může a mohlo na první pohled vyvolat - a vyvolávat - dojem, že se jedná o režisérovo pokání a pouť po kolenou. Takto vzniklý pocit je však scestný a pomine v okamžiku, kdy se podíváme do titulků a dostaneme se ke jménu scénáristy. Jiří Křižan téma, které do té doby vonělo - či spíše páchlo - plakátovostí a frází, uchopil jak básnicky, tak žánrově. Vznikl snímek, který sice velmi vzdáleně, ale přece připomíná SEDM STATEČNÝCH. Ondrej Baran, drsný muž kopanic a ještě drsnějšího kopaničářského zemědělství, je náhle, v okamžiku, konfrontován s mikrosvětem pěti banditů, kteří si po válce zoufale probíjejí cestu na kýžený západ. Psychologie vydírání, tichého vzdoru i vůle po akci je v strhující Vláčilově režii stejně jedinečná jako obraz limit slušného člověka v přímé konfrontaci s bezohledným zabijákem. Vítězný zemědělec hyne po vybojované při, do níž je vtažen proti své vůli, kulkou vpálenou do zad. Režimní postavy okresního vsetínského mikrosvěta působí jako kulisy buď z povzdálí, nebo naopak jako mlžné stíny, které se plně zhmotňují až v samotném závěru STÍNŮ. Mimo Kukury září i úsporně hrající krásná Marta Vančurová a pominout nelze ani dialogy, do nichž vstupuje Gustáv Valach. Polohu pro sebe tak neobvyklou zvládl génius českého fiomu s bravurou a mistrovstvím, které tvoří důležitý kámen jedinečné mozaiky vláčilovské filmografie. (28.05.2011)

Nedomyšlenosti ala ztracený doktor, kterého zavolal k vymyšlené situaci hlavní hrdina, avšak nikdo po něm nechtěl vysvětlení. Absence stupňujícího napětí a celková unylost příběhu zejména ze strany padouchů. Také hudba notoricky iritovala. Byl jsem připraven k další chvále pana Vláčila, zvláště dostalo li se k němu tak potencionálně silné téma, ale stěží průměrné hodnocení. 50% (07.06.2010)

Nadherne natoceny film z povalecne doby, kdy skupina banderovcu obsadi statek jednoho horskeho farmare z celou jeho rodinou. Ten se jim musi ve vsem podvolit a udelat co reknou, nebot mu vyhrozuji ze zabiji jeho rodinu. Je uzasne sledovat dej a vyvoj jednotlivych postav. Opravdu skvost mezi ceskoslovenskymi filmy. (28.12.2004)