Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (více)Obsahy(1)
Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách. (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (246)
Tvůrci Krakatitu měli ve své době v podstatě jednoduchou roli. Dílo Karla Čapka je tak geniální a nadčasové, že bylo jasné, že obzláště scény analogické s nacisty budou i ve filmu mrazivé. Otakaru Vávrovi se ale naštěstí navíc ještě podařilo pochytit něco z orsonwellismu, takže film funguje i dnes, po 60 letech, což se podaří sakra málo. Výjimku tvoří jen některé dialogy a scénky, které už dnes působí nepřirozeně a úsměvně, zvlášť ta romantičtější složka. Celkově je ale film nesmírně ponurým dílem. Svým místy skoro až apokalyptickým vyzněním rozhodně není snímkem na příjemné sobotní odpoledne. ()
Bezesporu jeden z nejlepších Vávrových filmů. Silně znepokojový snímek s nadčasových tématem zneužití jaderné energie vyvolává v divákovi pocit totálního zmaru a bezmoci, k čemuž dopomáhá fantastická kamera Václava Hanuše a hlavně dokonalá práce s hudbou Jiřího Srnky a celou zvukovou složkou. Otakar Vávra vlastně natočil film noir, který si světovou pozornost zaslouží i díky skvělým výkonům Karla Högera a tajemné Florence Marly. I přes své téměř sedmdesátileté stáří je Krakatit v dnešní jaderné době ještě více varující než v době premiéry. ()
Technická stránka filmu ( kamera, výprava, hudba, triky...) na svoju dobu a na krajinu pôvodu doslova berie dych. V brilantnej réžii vyznieva snímok nie ako sci-fi, ale ako psychologická dráma o mužovi, ktorý má vo svojich rukách ( či skôr v hlave ) obrovskú moc. Jeden z vrcholov fantastického žánru v Československu. ()
Čapka si za jeho přínos literatuře velmi vážím. Což se o pětadevadesáti procentech dalších spisovatelů říct nedá. Je to proto, že psal o tehdy (a vlastně i dneska) aktuálních problémech světového měřítka takovou formou, že to snad musí dojít každému idiotovi. Krakatit je parádní vizí zneužití moci a souboje běžného člověka se systémem. 85% ()
Vynález, který se stal katem svého stvořitele. Buď paralyzována myšlenka, buď setnuta ruka, buď polita tekutým železem hruď nepovolané osoby, která zmocnit se chtěla „patentu“ Ing. Prokopa. Vyplenit zem, strach a paniku vyvolat, lidstvo do války zahnat, k bídě přivést, ve zkáze svět utopit. Varovně příkladný překlad snu a nemocí ochromené pravdy. Mír ať není omráčen, ať neomdlévá v horečkách, ať v bdělém stavu zachován zůstává po generace. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (28)
- Ve filmu jako první a zároveň i jako poslední promluví zdravotní sestra (Jiřina Petrovická). (matej1995)
- D'Hemon (Jiří Plachý st.) říká Ing. Prokopovi (Karel Höger), že v horském sídle padlých diktátorů je 9,5 gramu krakatitu. Jenže plechovka je podstatně větší, odhadem by pojala 400 g prášku. (Robbi)
- Profesor chémie Plinius (Karel Dostal), ktorý sa počas horúčkovitého sna pýta inžiniera Prokopa (Karel Höger) o alfa- explóziách a krakatite, sa v románe volal profesor Wald. Išlo v skutočnosti o obraz reálneho človeka s menom František Wald, profesora teoretickej a fyzikálnej chémie a chemickej metalurgie. Karel Čapek navštevoval prednášky Phdr. Františka Walda. (Raccoon.city)
Reklama