Maskovaná milenka

"On mi bude asi neverný!" "S kým?" "So mnou!" je najpôvabnejšia časť kostýmovej protektorátnej limonády. Podobne ako Slavínského ľudové veselohry, tak aj tento ambicióznejší , no dejovo rovnako nekomplikovaný projekt, slúžili vtedajšiemu diváctvu ako odreagovanie v ponurých časoch nacistickej okupácie (na čo upozornili už komentátori dwi a čiastočne Marthos i Gig). Po odmyslení si tejto skutočnosti ostáva len načančaný selankovitý ľúbostný príbeh z prostredia aristokracie. (04.09.2013)

Já jsem volná! Chci zůstat vždycky docela volná. Nikdy se žádnému muži nepodaří, aby mě spoutal, říká v jedné z úvodních scén baronka Lenka alias Lída Baarová. Jak výsměšně znějí ta slova v souvislosti s osudovým vztahem Baarové k nacistickému ministru Goebbelsovi, jak podivuhodnou cestu ke svému nitru tu prostřednictvím podobných dialogů musela Baarová absolvovat. Buď jak buď, zůstává Maskovaná milenka fascinujícím příběhem velké lásky, efektním velkofilmem, v němž ambiciózní Otakar Vávra, tehdy již renomovaný režisér a scénárista, realizoval jeden ze svých uměleckých pokusů o historické téma. Zakázku na výpravnou podívanou s radostí přijal Havlův Lucernafilm, poskytujíc tím útočiště i pro nenáviděnou Lídu Baarovou, která se mezitím s opatrností smiřovala se svým neradostným postavením ve společenských kruzích. Film vzbudil nečekaný zájem, přepychové kostýmy pro hlavní představitelku dodala mimo salon Hany Podolské i vídeňská firma Lamberta Hofera a novináři tehdy na stránkách svých deníků psali cosi o pravé knížecí nádheře na Barrandově. Palác Lucerna a barrandovské ateliéry se v těžkých časech nacistické okupace staly centrem činorodosti a důkazem, že český film nechce a neumí kapitulovat. Cožpak taková aktivita a nemalé finanční náklady znamenaly v té době málo? Jaké jiné důkazy měl položit na oltář vlasti filmový podnikatel Miloš Havel? Maskovaná milenka nebyla jen pompézním filmem, jemným rozptýlením v pochmurné době, ale odvážným pokusem, velkou touhou oslavit chybějící radost ze života a složit hold vznešenosti a kráse. (19.07.2009)

První půlka je solidně rozehraná a překvapivě sympatická, navíc s dobrou zápletkou a sem tam příjemným vtipem. Byl jsem až překvapený, že mi něco tak vyloženě romantického sedí a to jsem ani nehleděl na jméno režiséra, od kterého bych automaticky měl očekávat nadprůměr. Bohužel s druhou polovinou se z toho stala hloupá červená knihovna, která nejen že se táhne, ale taky rezignuje na vše, co bylo na první půlce tak dobré. Filmařsky to rozhodně není špatné, ale je škoda, že ze scénáře nevzešlo něco víc (ačkoli záleží, kolik se to řídilo Balzacovou předlohou, kterou neznám). Zatím to nejslabší, co jsem od Vávry viděl. Jo, a Leon je neskutečný idiot a teprve v posledních 20 minutách se obzvlášť ukáže, jak moc velký idiot to je... Slabé 3* (31.10.2023)

Kostýmní sladká romance. Škádlivá, s dobou trýznění, sladkým opojením a všeobecným uspokojením. Výpravná a kameramanská stránka filmu je nadprůměrná. A jsou tam i technické lahůdky, jimiž jsem byl velice příjemně překvapen a nadšen. U sladkého příběhu může někdo zamačkávat slzičky, objevující se samovolně v koutcích. A to je také účel. Baronka Lenka Rossetti (Lída Baarová) je předobrazem emancipované feministky. Poznamenaná životní zkušeností a obdařená finanční a existencionální jistotou, používá muže pouze k dosažení svých vlastních plánů a cílů. Kapitán kavalerie Leon z Costy (zajímavý Gustav Nezval) se snaží odstranit svou osamělost. Je přitahován tajemnem, neznámem a nevědomím. Skutečnost je nahrazena představou, která se stává postupem času tíživější a nesnesitelnější. Z krásného snu se stává noční můra. Jeho snahy o odpor narážejí na jeho citlivou duši romantického snílka. Vynikající postavou je Leonův sluha Ferdinand (skvělý Ladislav Pešek). Kárá, hubuje, povaluje se, a přesto je oddaným zaměstnancem zamilovaného blázna. Z dalších rolí: důvěrnice baronky Lenky Evženie, hraběnka Angely (Jiřina Šejbalová), zamilovaná Lenčina komorná (Božena Šustrová), a plod pragmatického tahu, chtíče a lásky Leonka (Jana Konůpková). Film má výjimečné momenty a plní to, co má: zabaví. (26.11.2014)

Na této adaptaci se mi hlavně líbila úvodní scéna z maškarního plesu, ta byla zinscenována a nasnímána dokonale (plus ještě výkon balerin v čele s J. Nikolskou!). Problematické se mi zdá obsazení L. Baarové, na roli nestačila (typově podobná Marie Glázrová by byla určitě lepší), Gustav Nezval byl výraznější, jen škoda, že už v té době nebyl starší Vladimír Ráž, ten by byl dokonalý (zajímavý by byl i Karel Höger). Představitelé menších rolí - J. Šejbalová, R. Deyl st. a Jiří Stemar jsou typově ( a intonačně vybaveně) přesní. (12.07.2010)