Dívka v modrém

Opätovne musím ísť s hodnotením proti väčšine. Dívka v modrém je typickým predstaviteľom prvorepublikových filmov, ktoré diváci milovali najmä kvôli obľúbeným predstaviteľom hlavných úloh a možnosti odpútať sa na pol druhej hodiny od okolitého sveta. V súčasnosti môže ešte zaujať silno preriedené rady nostalgikov, ale pre dnešnú mladú generáciu je príliš naivný a smiešny na to, aby ho bola schopná dopozerať do konca. A napriek tomu, že som o dve generácie starší, s ich názorom sa stotožňujem. Dívka v modrém je ako film s Vlastom Burianom, z ktorého vystrihli pasáže s Vlastom Burianom. A ak som jeho filmom dával tri hviezdičky, tomuto viac ako dve dať nemôžem. (25.10.2011)

Dievča v modrom som si pozrel predovšetkým kvôli neobvyklému menu scenáristu, ktorý sa zoval Felix Achille de la Camára y del Padrone (vlastným menom Felix Emil Josef Karel Cammra). A neoľutoval som veru. Pretože niekedy sa zamilovaným naozaj stane, že im ich idoly pripadajú ako z inej doby. Plus skvelé dialógy. Dohromady zážitok, ktorý sa dá zopakovať viacnásobne. (26.04.2017)

Film jsem si pustil na návštěvě z DVD, když v TV nebylo nic ke koukání a frčí ta Baarománie. Po jeho shlédnutí jsem se začal shánět po popelu, který bych si nasypal na hlávku. Film jsem zcela jistě musel vidět (kdybych byl fanda, mohl bych třeba i 55krát), ale hanba mne fackuje, že jsem ho hanebně nedocenil. Prozřel jsem až nyní. Překvapilo mne s jak nepatrnými prostředky (z dobového reálu vybočoval jen kostým LB – beztak z fundusu) natočili vlastně scifík s roztomilou milostnou zápletkou a předvedením tehdejších filmových hvězd. Všichni hráli adekvátně svému věhlasu, mělo to šmrnc bez pathosu, který nám nyní připadá směšný. Vznikl naprosto moderní film, který je možné sledovat i dnes bez shovívavého úsměvu se kterým někteří shlíží na činnost „primitivních“ předků. Prostě stal jsem se fandou tohoto filmu. Přidám zajímavost (než mi ji schválí či zamítnou): Hospodyně paní Nedošinská, ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká panu Novému: „...šel nahoru“, myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. „onkala“, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru“. Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. Zdroj: Fandovství oné doby, jinak PhDr.Jiří Stanislav Guth-Jarkovský - Společenský katechismus (25.01.2016)

Něžný, křehký, lyrický příběh plný krystalicky čisté romantiky. Při scénách, kdy Nataša Gollová předčítá z knížky či Oldřich Nový promlouvá k obrazu, taju jak máslo na horké palačince. I hudba, jenž je podmanivější než parfém Opium od YSL něžně dokresluje poetickou atmosféru. Manýry Lídy Baarové a nesmělost Oldřicha Nového se potkávají v této jemné černobílé nádheře. (22.11.2013)

Lída Baarová jako komtesa Blanka mluvící staročeštinou je tak vtipná, že Dívka v modrém je jedna z komedií, kterou můžete vidět stále znova a znova. Mnoho komedií natočených ve 30. letech patřily do té doby a dnes se jim smějeme především díky roztomilé naivitě a přehrávání herců. Toto ale není případ právě Dívky v modrém. Je to komedie nadčasová s výbornými hláškami.... (např. Blanka ke kouřící dívce: "Párátko ti hoří") (08.02.2010)