poster

Předtucha

  • USA

    Premonition

Drama

Československo, 1947, 86 min

  • NinadeL
    ****

    Solidní příspěvek k lyrickým tendencím čs. filmu a záslužné dokončení projektu, který byl roztočen ještě během války u National Filmu Miroslavem Cikánem. Takto se Vávra dostal znovu k předloze Marie Pujmanové a navázal tak svou verzí Předtuchy na Pacientku dr. Hegla. Je to skvělý film o mladých lidech a jejich citovém zrání, výborní jsou všichni v čele s Tanskou, Marešem i Vinklářem.. Zajímavé jsou scény česání chmele a psychologie staršího lamače srdcí v podání Hrušínského. Román vyšel poprvé v roce 1942.(20.12.2012)

  • Karlos80
    ***

    Pozor ! Neplésti z jiným naším filmem (stejného názvu) a to sice s nikdy nedokončeným z roku 1944 od režiséra Miroslava Cikána v hlavní roli s Janou Dítětovou, jinak vesměs s jiným složením. Jak již bylo řečeno opravdu více než solidní výkon předvedla dospívající dívenka s vážené rodiny Jarmila (Nataša Tanská), známá jako Barunka z první zfilmované Babičky. Ale i třeba František Smolík (profesor a otec Jarmily), či povýšený, arogantní ale jak jinak než světácký Toufar ( mladý Rudolf Hrušinský). Ta role mu fakt sedla. Jinak se jedná víceméně o nadprůměrný film-příběh, který je zdařile a velmi působivě odvyprávěn, a drží se předlohy dle románu Předtucha od Marie Pujmanové.(15.1.2007)

  • Willy Kufalt
    ****

    Tradiční problémy dospívající dívky, obklopenou dvěma bratry, pro ní přehnaně starostlivými rodiči, mládežnickou partou... a také jedním podivným mladíkem, kterého nikdo z okolí nezná a žvaní o sobě jednu lež za druhou. Mezi Natašou Tanskou, budoucí známou spisovatelkou, jejíž půvab zamlada filmaři několikrát využili, a až cynickým Rudolfem Hrušínským zde fungovalo zajímavé napětí. Napětí do rodiny přináší ale především strach z následků vyplněné předtuchy jedné dopravní tragedie, která jakoby původní vztahovou situaci obrátila o 180 stupňů a strach dostávají naopak děti ze svých rodičů. Zdařilé drama se závažnými prvky, přesto povětšinou úsměvné, pohodové, se sklonem k obrazové poetičnosti. Otakar Vávra už za války zfilmoval jiné dílo Marie Pujmanové Pacientka dr. Hegla, ale Předtucha je dle mého názoru daleko povedenějším snímkem, který působí nadčasově a díky civilním výkonům poměrně svěže. Potěšilo vidět i mladého Josefa Vinkláře v (asi) první velké roli před kamerou. Jeden z posledních zářezů do těsně poválečné čs. kinematografie, který mi ještě dosud chyběl, a bylo to rozhodně příjemné zhlédání. 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů)(14.11.2019)

  • Sandiego
    ****

    Konečně se mi podařilo shlédnout jediný Vávrův snímek, který pro mě byl dlouhou dobu prakticky nedostupný. Po konci války tento režisér natočil sérii kvalitních a různorodých filmů a Předtucha určitě není v této řadě žádnou cézurou. Po filmařské stránce zručné dílko s několika zajímavými subjektivními scénami, zajímavá dusivá atmosféra a závěrečná gradace a uvolnění na svoji dobu působí svěže. Kamera občas vytváří lyrické efekty, ve vypjatém závěru zase zvolna přechází v lehce noir nádech a tím výborně podporuje děj. Co se týče citových zmatků protagonistky, je škoda, že film nešel více do hloubky, setrvává spíše na povrchu a ve zkratce, snové scény jsou velmi jemně náznakové - buď by se hodil větší důraz na detail a jemnější odstíny, větší důraz na subjektivní pochody, nebo tvárnější herečku. Nataša Tánská je poměrně dost afektovaná a dospívající zmatenou dívku spíše hrubě tesá, než jemně vykresluje. Naštěstí v průběhu děje dokáže trochu z této manýry vybočit a poté, co se její předtucha naplní získává její výkon hned jiný a sympatičtější odstín a i její závěrečná proměna je uspokojivá. Tento film však pro mě stojí na jiných hercích: démonický Rudolf Hrušínský dokáže svou aurou a znepokojivostí ukrást celou scénu pro sebe, Terezie Brzková přechází mezi jednotlivými náladami její zajímavé postavy doslova jako baletka a rovněž výkony protagonistů obou Jarmiliných bratrů působí velmi přirozeně, především Josef Vinklář už před osmnáctkou dokázal, že v něm dřímá velký talent. Vávra natočil lyrizující psychologickou romanci, které sice chybí jemné odstíny a drobnokresba, ale i tak má osvěžující náboj a i přes ostřejší kontury navozuje autentický dojem a rozhodně je vzdálená chladnému akademismu, s kterým je Vávrovo jméno spojováno. Určitě jeden z těch ne zrovna zaslouženě zapomenutých českých filmů.(8.3.2012)

  • topi
    ****

    Veliká škoda, že Nataša Tanská hrála jen pár filmových rolí. Předtucha je jejím třetím filmem a její půvab režisér Vávra s kameramanem Stallichem dokonale využili. Rudla Hrušínský už jako mladík předvádí perfektní přesvědčivý výkon v lovci žen, které oblbuje svými namyšlenými slovy a vymyšlenými příběhy. Dokonce má na předloktí tetování, které si prý nechal udělat v Brazílii. Takovej pan Kopfrkingl za mlada, fakt mazec! Ostatní role taky super, mlaďoch Josef Vinklář už jasně dával najevo, že v něm herectví je, nebo Alena Kreuzmannová, která za mlada byla pěkná kočena. Příběh se točí kolem rodiny, která tráví prázdninový čas na letním bytě u paní Cilky (Terezie Brzková) a otec s matkou (František Smolík a Marie Brožová) se vydají na deset dní do Itálie na kongres filologie, kde má mít otec přednášku. Ve vlaku má matka předtuchu, že se něco doma stalo s Jarmilou (Tanská) a ta má zase předtuchu, že se s rodiči stalo neštěstí. Tahle osa vyprávění sice zavání melodramatem, ale ve výsledku film hlavně díky zákeřnému Toufarovi (Hrušínský) stojí určitě za vidění.(19.6.2019)

  • - Exteriéry byly nafilmovány v Písku, Dolních Mokropsech, Postoloprtech u Loun, na hradu Potštejn, na Žatecku a v pohoří Alpy ve Švýcarsku. (sator)

  • - Rudolf Hrušínský (Toufar) počas nakrúcania filmu v Potštejne prežil románik s peknou dievčinou z vidieka - Milenou. Milena s Rudolfom počala nemanželského syna Pavla. (Raccoon.city)

  • - Adaptace románu Marie Pujmanové Předtucha (1942). (NinadeL)