Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka
Buffalo Bill and the Indians, or Sitting Bull's History Lesson
Buffalo Bill a Indiáni
Režie:
Robert AltmanScénář:
Alan RudolphKamera:
Paul LohmannHudba:
Richard BaskinHrají:
Paul Newman, Joel Grey, Kevin McCarthy, Harvey Keitel, Geraldine Chaplin, John Considine, Robert DoQui, Bert Remsen, Will Sampson, Shelley Duvall (více)Obsahy(1)
Paul Newman jako věhlasná ikona Divokého západu... Píše se rok 1885 a jméno Buffalo Billa je symbolem hrdinství. A díky jeho veleúspěšnému kočovnému představení také ztělesněním splněného amerického snu. Pod taktovkou geniálního vedoucího Natea Salsburyho si mytický Buffalo Bill podmaňuje celou Ameriku. Jakmile se však legendární lovec bizonů a podnikavec uchýlí do zákulisí, odhazuje nejen své falešné lokny, nýbrž i morálku, zatímco si prolévá hrdlo kořalkou a láme srdce nejedné opěrní divě s hrdlem zlatým. Když je do zábavné podívané povolán obávaný náčelník Sedící býk, Buffalo Billa čekají bezesné noci a vrásky na spanilém čele… Hollywoodský mogul s italskými kořeny Dino de Laurentiis (Barbarella, Tři dny Kondora, Ragtime, Duna) spojil své síly s uznávaným americkým režisérem Robertem Altmanem (M*A*S*H, Vidiny, Nashville). Výsledkem se po dvouletých přípravách stal divácky vstřícný, až úšklebný, přitom však promyšlený portrét první hvězdy Spojených států amerických, jejíž sláva nevzešla ani ze svrchované vojenské opory, ani z politického prostředí, ale ze zdola, ze spisovatelského umu Neda Buntlinea, jenž stvořil z obyčejného lovce bizonů a vojenského průzkumníka Williama F. Codyho modlu jménem Buffalo Bill. Právě ten se počínaje 20. stoletím stal hojným předobrazem pro filmové westerny. Po Altmanově „westernu“ McCabe a paní Millerová také nový přírůstek nedostál klasickým rysům prérijního žánru zpopularizovaným Johnem Fordem, Howardem Hawksem či Anthony Mannem. Na motivy divadelní hry „Indians“ Arthura Kopita Altman se scenáristou Alanem Rudolphem mistrovsky rozehráli vrstevnaté dějství, které neustále překlápí otázku historie a klamu, zneužívajícího a zneužívaného, hranice šoubyznysu a umění. Jak bývá u Altmana zvykem, kromě nápadité obraznosti snímek nepostrádá bohatou zvukovou stopu, díky níž je svět Divokého západu vykreslen jako palebný střet odlišných názorů, vzájemně spletených, v nichž se problematizuje rudo-bělošské pojetí dobra a zla, z nějž málokdo dokáže vyjít s čistým štítem. Snímek Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka získal roku 1976 Zlatého medvěda na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
Altmanovo podvratné westernové divadlo o počátcích amerického showbyznysu koukám nemá moc příznivců. A přitom se stačí dívat a vidět, že je legrační, a přitom promyšlené. Nestraní bělochům ani indiánům, legendám ani jejich stvořitelům. Snad proto je natočený jako něco mezi show a uměním. Paul Newman byl v hlavní roli dokonalý (a ostatní postavy byly schválně v jeho stínu). ()
O tom, na čem všem se dá vydělávat, přitom šikovně obracet dějiny naruby a zvyšovat seběvědomí amerických patriotů, kteří o sobě rádi slyší, že jsou nejlepší. "Ano, národ chce být klamán a chce mít hrdost, tak mu to dopřejme, (a my na tom můžeme zbohatnout)". To bylo krédo Buffala Billa, kterého se držel, když ve své show představoval ve skutečnosti poražené, pokořené a utlačované indiány jako násilné agresory a bílého dobyvatele indiánské půdy jako hodného posla civilizace. Přece, .... to indián zabíjel a my chtěli jen jejich půdu. To indián, ... to je ten násilník. ........ Film myšlenku docela dobře podává, přesto je podle mého mínění natočen nezáživnou formou a naprosto zbytečně s předlouhou stopáží. ()
Film z poslední dekády, kdy si autoři filmů mohli dělat (skoro) vše co si zamanuli (ona to nebyla poslední dekáda svobody jen pro film, ale třeba i pro pop music). No a tendle šťoural Altman toho v sedmdesátkách hned několikrát využil. Newman jako chlapík kterého přerostla nejen jeho pověst ale i piedestal který si vystavěl pro svou miniaturní sošku a při vědomí , že není cesty zpět (jako by bylo kam...), naprosto skvělý. - A pak ta prima linka pana Neda Buntlina, jenž přijel vlísat se zpět do přízně tomu, koho stvořil (Bůh přemlouvá Adama - vem mě na milost?) , - jenže konfrontace s trapností existence Hrdiny širých plání je tak děsivá, že pan Buntline, ten génij škváru, má vlastně právo si tak trochu zamoralizovat. A že to vše tak nějak úplně historicky nesedělo-no a? (co tedy ještě musím ocenit-cca polovina záběrů je z plenéru, kde je neustále porůznu rozpohybována hromada statistů-tohle tedy pan Altman uměl jako málokdo) ()
Nezáživný, roztěkaný snímek o setkání skutečné legendy (která diváky neohromí svou skromností a nenápadností) a legendy uměle vybudované (která má úspěch, protože je teatrální a podepřená velkohubou show). Přes známé herce film diváka nechytne, je příliš bezdějový, jde o sled epizodek, které jsou někdy komické, jindy tragické, převládá však těžká deziluze. Byla trestuhodná škoda nevyužít téměř vůbec motiv spisovatele, který původně legendu stvořil a nyní, už v ústraní, sledující, jak přerůstá do obludných rozměrů – a aniž by pocítil byť jen sebemenší zodpovědnost, hořce ji kritizuje. SHRNUTÍ: Divoký Západ je víc představa než realita. ()
Velmi nudný historický snímek, western to určitě skoro není, drama několika osob v americké historii zvláště vážených a uznávaných. Dobrý obraz toho, na jakých základech stojí "americký hrdina", na přetvářce, komerční úspěšnosti a hlouposti. Chápu, oč šlo Altmanovi, ale naprosto nechápu výskyt pana Newmana...?!!! :-( ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Na stožáru vlaje vlajka. Všechny 3 vlajky mají 48 hvězd. Vlajka se 48 hvězdami ale vznikla až v roce 1912. (Zetwenka)
- Sedící býk se připojil ke Codyho show v roce 1885. Předváděcí aréna ukazuje několik státních vlajek Wyomingu, ale Wyomingu byla udělena státnost až v roce 1890 a tato vlajka byla přijata až v roce 1917. (Zetwenka)
- Většina filmu byla natočena na místech v kanadské Albertě a v indiánské rezervaci Stoney. (Zetwenka)
Reklama