Poslední vlna

Další magicko-realistický skvost od Petera Weira. Stejně jako v předchozím Picnic at Hanging Rock, i zde mají hlavní roli tajemné síly prastarého australského kontinentu, tentokrát ale zosobněné nikoliv jeho přírodou, nýbrž jeho původními obyvateli. Troufám si tvrdit, že kdo dokáže vnitřně se zklidnit, zastavit myšlenky a nechat se bez předsudků a námitek unášet lehce zlověstným filmovým dějem, bude odměněn hlubokým zážitkem. Oba zmiňované filmy ve mně vyvolaly velkou touhu po dlouhé a důkladné návštěvě téhle zvláštní, odlehlé a čarokrásné země. (24.03.2013)

U mňa obrovské sklamanie. Námet je super, zo začiatku to výborne šlape ale už niekde po prvej tretine Weir dupne na brzdu a až do konca sa to nechytí. Prišlo mi to tak strašne nevzrušivé a nudné až som rozmýšľal či ten film náhodou nevyhral minimálne 20 cien v Cannes. Slabých 5/10 a suverénne najhorší Weirov film čo som videl. (01.05.2015)

Je mi jasné, že nejednoho diváka tenhle prapodivný film unudí k smrti, já ale pokaždé slastně vrním. Hodnocení je tedy čistě subjektivní, prostě mi tenhle mysteriózní thriller sedl jako prdel na hrnec. Snad to mohlo být ještě drobet lepší, ždibíček kratší, konec o fous méně rozjetý, v hudbě méně mdlých synťákových ploch, ale co - prostě nemohu nenasázet plný počet hvězd. Jedna * za úžasné, tísnivé katastrofické scény - led uprostřed pustiny, černý déšť, stromy prorážející okna. Druhá * za naprosto dokonalé využití Aboriginských mýtů. Třetí * za krásně, klasicky vygradovanou smyčku nezvratných událostí a scén na pomezí reality a snové halucinace, směřující až k epickému závěru. Čtvrtá * za kameru, práci se zvukem a domorodou hudbou, pátá * za sluncem sežehnuté, rudé australské krajinky. Můj soukromý mikrokosmos. (29.06.2011)

Zručně natočené a se silnou mysteriózní atmosférou, ale tááákhle natahované. Nudě jsem se opravdu nedokázal ubránit, zvlášť když je jen velmi málo témat, která mě zajímají méně než australští Aboriginálové... Člověk, který mě v profilu filmu Dotek Medusy na Poslední vlnu nalákal slovy "je to podobné a ještě o chlup lepší", musí být blázen. (08.05.2009)

Působivý magický snímek se snovými pasážemi, které nutí hlavního hrdinu, aby vypátral tíživé tajemství spojené s místními domorodci žijícími již několik generací ve velkoměstě. Magie, hrozba smrti, déšť, voda, noc, bouře, svatyně, moře. Doporučuji pokud možno sledovat večer, když do oken bijí kapky deště, pak je atmosféra dokonalá. Výborná kamera, skvělá hudba a bezchybný Chamberlain. Útok vody na dům a sestup do podzemí se mi líbily nejvíce, ale film samozřejmě funguje jako celek. Konfrontace naší civilizace s domorodou dopadá vítězně ve prospěch původních obyvatel, byť ta naše se snaží zničit vše, co minulost připomíná - lidovou slovesnost, rituály, tradice, tanec i kmenové právo. (27.09.2020)