Okupace v 26 obrazech
Okupacija u 26 slika
Okupácia v 26 obrazoch
Occupation in 26 Pictures
Režie:
Lordan ZafranovičScénář:
Lordan ZafranovičHudba:
Alfi KabiljoHrají:
Frano Lasic, Milan Strljič, Gordana Pavlov, Rade Markovič, Ena Begovič, Ivica Pajer, Zvonimir Rogoz, Stevo Žigon, Zvonko Lepetic, Boštjan Hladnik, Vida Jerman (více)Obsahy(2)
Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Pokud v osmdesátých letech vypadala akce v autobuse jako horor, dnes už je to běžná filmová mluva. Nic šokujícího tedy nečekejte. Film se zaměřuje na změnu atmosféry z uvolněného skotačení do doby tuhé okupace. A změna nálady je téměř hmatatelná. Vyčetla bych příliš dlouho trvající úvodní sekvenci, selanka nemusela být tak dlouhá. ()
Od kamarádů sem o tomhle filmu slyšel už několikrát,a tak ,když se objevil na dvd v moji blízkosti,šel sem do toho.S titulkama,na tu dobu s celkem kvalitním obrazem.Ale ač je film určitě věrným vylíčením tamní doby v Jugošce,tak je to opravdu odporná nuda,kterou snad překoná i papír spláchnutej do hajzlu.A scéna z autobusu.Sice drsná,ne samoúčelná,ale pro otrlce,jako sem já,nic moc.Jako nepřítel uměleckejch děl bych asi hodnotit snad ani neměl,ale vzhledem k tomu,jak o tady chodí,hodnotit budu.20%. ()
V Okupácii v obrazoch sa miesi taliansky a francúzsky melodramatický prístup k téme druhej svetovej vojny prostredníctvom citových vzťahov na začiatku predstavených hrdinov a ten taliansky nekompromisný v Passoliniho štýle. Ono sa to vôbec nemusí biť, práve naopak, v momente keď sa spustí masaker v autobuse, sme ešte viac šokovaní zobrazeným. Zafranovič predstavuje dejiny svojho národa bez príkras. Nám, stredoeurópanom zvyknutým na produkciu zaoberajúcu sa prevažne Nemcami, Talianmi, Američanmi a Britmi tak môže pripadať tento film ako príjemné spestrenie ošúchanej témy a ako dve príťažlivé hodiny dejepisu chorvátskych dejín. Zafranovičov zámer určite nebol ukázať komunizmus v negatívnom svetle (skôr naopak, ale bohvie), ale z dnešného pohľadu práve mnoho fašistických praktík ukázaných v jeho filme túto ďalšiu zhovadilú ideológiu v mnohom pripomína. ()
prvá polovica filmu pomerne nudná, až nástup gardistov ich správanie a brutalita akoby zdvihli ocenenie filmu divákmi, inak je to smutný dramaticky príbeh o rozpade kamarátskeho vzťahu vplyvom udalostí aké v tom čase v Dubrovníku boli. Film je súčasťou trilógie venovanej vojnovým udalostiam v chorvátsku ktorej režisérom je Zafranvič (2. Pád Italie, 3. Večerné zvony) ()
Snaha o vystihnutie hrôz nacistickej ideológie na príklade rozpadu trojkamarátstva mladíkov z ostrova Dubrovník. Mierne tendečné dielo, drukujúce politicky komunistom ako jedinej pozitívnej sile odporu voči ustašovsko nacistickému režimu i okupantom. Film je obrazom situácie národa vymedzujúcemu sa voči novej štruktúre moci (/s výnimkou preslávenej klinco-do-hlavovej scény v autobuse). Poznámka: Množstvo zakomplexovaných Chorvátov sa vplyvom doby a ideológie zmenilo na sadistických poľovníkov na Srbov a Židov. Analógie prístupu ustašovcov v desnom zaobchádzaní k spoluobčanom počas II. svetovej vojny sú ale v strednej Európe pomerne časté. Dva príklady: politická strana Šípové kríže v Maďarsku, ktorej hlavným cieľom bolo vyvraždiť všetkých živých Židov, či pohotovostné oddiely Hlinkovej gardy na Slovensku aktívne pomáhajúce SS, likvidujúce partizánov i civilistov. ()
Galerie (4)
Photo © Jadran Film, Croatia Film
Zajímavosti (9)
- Podle novináře Denise Kuljiše režisér Zafranović diváky ve filmu mystifikuje, protože v Dubrovníku nebylo hnutí antifašistického odporu. Partyzáni do města přišli, přičemž zastřelili každého, kdo kolaboroval s fašisty, což se týkalo převážně majitelů obchodů, kteří během války nezavřeli. (Komiks)
- Zvířené emoce se projevily už před samotným natáčením. Bývalí členové odboje v Dubrovníku chtěli, aby byl snímek natočen, ale postavili se proti nim radní historického města. Střet vyřešil až Ústřední výbor Komunistické strany Jugoslávie. (Komiks)
- Byl vyvíjen nátlak, aby se kontroverzní autobusová scéna alespoň zkrátila. Producenti filmu dokonce zorganizovali promítání pro důchodce, ženy a mládež, během něhož státní zaměstnanec počítal, kolik lidí během této scény odešlo, kolik žen plakalo a kolik lidí zvracelo. Nicméně tvůrci měli na své straně dokument z Historického muzea v Dubrovníku, který líčil skutečné dění v takovém autobusu smrti. Celá scéna tak byla ve filmu ponechána coby autentická výpověď, v níž bylo jen málo upraveno. (Komiks)
Reklama