Lifeline
Minúta večnosti
Obsahy(1)
Špičkový kardiochirurg Petr (Jiří Langmajer) je velmi uzavřený a introvertní muž. Jeho jednadvacetiletá dcera Lucie (Martina Babišová) má vrozenou srdeční vadu a Petr se ji rozhodne operovat sám při plánované operaci. Po operaci se společně vydají na dobrodružnou výpravu na nádherný severský ostrov. Tady mají dost času, aby k sobě opět našli cestu, protože Lucie se s ním už moc nestýká a stále ji trápí, že její matku opustil. Petr musí během dobrodružné výpravy přijít na spoustu věcí, které mu unikly a neustále je nucen odpovídat své dceři na všetečné otázky. Petr si uvědomuje, že mu Lucie chybí, že by měl některé věci ve svém životě změnit a naučit se nebýt tak velkým egoistou jakým je. Jednoho dne však Lucie náhle uprostřed divoké přírody zkolabuje. Petr si náhle není jistý, jestli neudělal někde chybu. Navíc má pocit, že je uprostřed nekonečné přírody ztracený a začne se mu stírat rozdíl mezi realitou a fikcí. Opravdu se plánovaná operace podařila? Opravdu Petr vyrazil s Lucií na dalekou výpravu? Není to všechno jen výplod jeho fantazie, která s ním hraje podivnou hru? Ocitá se v situaci, ve které poprvé v životě není jejím pánem, a musí podstoupit tvrdou zkoušku a souboj se svým svědomím a vědomím, aby přišel na to, co se doopravdy přihodilo, a jak se ocitl tam, kde je. (CinemArt)
(více)Videa (2)
Recenze (86)
Byl by to pěkný cestopisný dokument o Islandu, kdyby se do toho někdo nepokoušel naroubovat ten divnej příběh. Hlavní ženská postava je navíc vyloženě rušivý element, Langoš je aspoň "chladný a ostrý jako ta země." Takže pokud jste ujetý na Island, tak ano, jen se Vám nebude líbit ten příběh, pokud Vás Island nezajímá, tak nemá smysl na toto koukat kvůli čemukoli jinému... 55% ()
Jedna jediná hvězdička za Langmajera. Jeho fantazie po náročné operaci srdce jeho dcery mi pila krev od samého začátku, neboť cesta studenou, nehostinnou krajinou, kde živáčka nepotkáš a vláčet s sebou po zákroku poněkud mentálně nevyzrálou dceru, to byla vážně utopie jeho hlavy. Kamera na cestách a nic... ()
Rád bych napsal, že jsem to pobral, nebyla by to ale pravda. Pan doktor si patrně až po operaci vlastní dcery začal uvědomovat, co všechno se při ní mohlo stát a trochu z toho blouznil. Pochopil jsem to dobře..? Budu si myslet, že ano. Závěr á la Dům u jezera se fakt poved’, na islandské přírodě se nedá nic pokazit, takže vizuálně moc hezký. Ale ta infantilita té jedenadvacetileté tátovy holčičky mi rvala uši a samovolně jsem kvůli ní párkrát obrátil oči v sloup. Třeba to byl záměr- mluva výplodu tatínkovy fantazie- mluva vzorného děvčete, které neřeší nic jiného, než dávný rozchod rodičů. Čekal jsem to ale horší, ta krátká stopáž byla dobrý tah, o moc dýl už bych na to koukat nechtěl. ()
Nebývá to tak často, aby se filmaři vydali do zahraničí a natáčeli tam český film. Ačkoli v posledních letech takových filmů přeci jen přibývá, Island je v tomto případě skutečnou filmařskou exotikou. Právě krajiny samotné tvůrci využili hodně a půlka snímku tak působí spíše jako přírodopisný dokument. Se samotným dějem mám problém od počátku. Petr totiž po své dceři žádá, aby neblbla, protože po operaci by se ještě měla šetřit, přesto ji bere na náročný výlet na Island. Po dlouhých rozhovorech se vzápětí ukazuje, že to nemusí být až taková pravda. Z toho by mi logicky vyplynulo, že se operace nepovedla, ale to také není pravda. Operace nakonec proběhla v pořádku. Takže...co je tedy pravda? Přijde mi, že ze solidního nápadu zbyla jen kostra. Jako by sami tvůrci nevěděli, co si s dobrým nápadem počít a jak jej rozumně ukončit. ()
Začnu SPOILEREM:...........Kdyby měl Havlík koule a nechal ji umřít, tak by mi možná zdrcující závěr vynahradil všechno to, co bylo předtím. Příroda pěkná, kamera to pěkně kameruje, dejme tomu, že příběh o "zúčtování" otce a dcery chvílema funguje a dokáže pracovat s modelem tátova holčička musela dospět, ale klacky pod nohy tomu háže ochotnický výkon Martiny Babišové a Langmajerovo deklamování na půl huby (jako by snad ani neuměl hrát). O to hůř pak vyzní dialogy, které šustí papírem a jsou takovým kýčovitým prototypem vztahu rozvedený otec-dcera. A pokud je film založený na tom, že si dva lidi povídají, tak je to docela průser. V rámci české tvorby jde ale o to lepší a je fajn, že se Havlík oproti svým některým ostatním peckám, alespoň o něco snaží. Téměř tři nefunkční srdce. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (10)
- Scénář se upravoval natolik, že finální verzi si štáb a herci přečetli až v letadle směrem na Island. (vyfuk)
- Titulní píseň „100 Years“ složila kapela November 2nd. Ve filmu zazněly také další jejich písně, a to „Thle Blue Land“ a „Beyond The Sea“. (SONY_)
- Film Minuta věčnosti se natáčel na Islandu. „Zjistili jsme, že bychom mohli natáčet na Islandu, protože tam panovaly příznivé podmínky a k tomu všemu byl ostrov zcela opuštěný a tudíž extrémně bezpečnou lokací. Sehnali jsme si veškeré písemnosti, zjistili si podmínky příletu a pustili se do plánování toho, jak to vůbec natočit a jak se vypořádat s extrémními podmínkami a způsobem natáčení. Krajina totiž byla třetí hlavní postavou našeho filmu a museli jsme se vypořádat s technickými překážkami, které při normálním natáčení vůbec neřešíme. Island v sobě snoubí divokost a syrovost. Ve vnitrozemí se nacházejí lávová pole, gejzíry, vodopády a ledovce, ale také louky a pohoří, která mají díky klimatickým podmínkám jedinečnou barvu, jaká není nikde na světě. A doslova mystická je hora Helgafell,“ uvedl režisér Rudolf Havlík. (SONY_)
Reklama