Reklama

Reklama

Minuta věčnosti

Trailer 1

Obsahy(1)

Špičkový kardiochirurg Petr (Jiří Langmajer) je velmi uzavřený a introvertní muž. Jeho jednadvacetiletá dcera Lucie (Martina Babišová) má vrozenou srdeční vadu a Petr se ji rozhodne operovat sám při plánované operaci. Po operaci se společně vydají na dobrodružnou výpravu na nádherný severský ostrov. Tady mají dost času, aby k sobě opět našli cestu, protože Lucie se s ním už moc nestýká a stále ji trápí, že její matku opustil. Petr musí během dobrodružné výpravy přijít na spoustu věcí, které mu unikly a neustále je nucen odpovídat své dceři na všetečné otázky. Petr si uvědomuje, že mu Lucie chybí, že by měl některé věci ve svém životě změnit a naučit se nebýt tak velkým egoistou jakým je. Jednoho dne však Lucie náhle uprostřed divoké přírody zkolabuje. Petr si náhle není jistý, jestli neudělal někde chybu. Navíc má pocit, že je uprostřed nekonečné přírody ztracený a začne se mu stírat rozdíl mezi realitou a fikcí. Opravdu se plánovaná operace podařila? Opravdu Petr vyrazil s Lucií na dalekou výpravu? Není to všechno jen výplod jeho fantazie, která s ním hraje podivnou hru? Ocitá se v situaci, ve které poprvé v životě není jejím pánem, a musí podstoupit tvrdou zkoušku a souboj se svým svědomím a vědomím, aby přišel na to, co se doopravdy přihodilo, a jak se ocitl tam, kde je. (CinemArt)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (48)

kajas 

všechny recenze uživatele

Když jsem se o natáčení tohohle snímku dozvěděla a četla režisérovo vyprávění o "staromilském thrilleru", získala jsem skoro dojem, že na mě v kině čeká survival podívaná, kdy hlavní hrdinové spadnou s letadlem a v divočině je napadne obří medvěd nebo jiné nebezpečné zvíře. Dočkala jsem se ale komorního dramatu, které má sice necelých 90 minut, ale ve výsledku se v něm stane jen velmi málo. Díky překrásné islandské krajině se na film hezky dívá, to ano. Je také osvěžující vidět po delší době Langmajera v dramatické úloze. Havlík by ale spíš měl zůstat u komedií. ()

italka63 

všechny recenze uživatele

Jedna jediná hvězdička za Langmajera. Jeho fantazie po náročné operaci srdce jeho dcery mi pila krev od samého začátku, neboť cesta studenou, nehostinnou krajinou, kde živáčka nepotkáš a vláčet s sebou po zákroku poněkud mentálně nevyzrálou dceru, to byla vážně utopie jeho hlavy. Kamera na cestách a nic... ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Tři doktoři spolu operují, před zákrokem si myjí ruce, zjevně to není praxe mediků, ale zaběhlé pracoviště obsluhované profesionály. Přesto mají potřebu se zkoušet ze znalostí, aby divákovi polopaticky vysvětlili o co půjde.  Borec odoperuje aortální chlopeň a v rámci rekonvalescence ho nenapadne nic lepšího, než holku vytáhnout někdy mimo letní sezónu na Island (tvůrci si nechali zaplatit dovolenou), aby si mohl vyzkoušet, že jí hercna drží a že občas omdlívá, jen aby se divák nenudil. No a když už tam kempují a všechno co s sebou nosí, tak fotr (55) vytáhne knížku pohádek a dceři (21) před spaní na požádání čte, protože ty vole má v krosně místo a ta pipka stejně celou dobu promlouvá jak dvanáctiletá, místo aby v jednadvaceti někde zabodávala s frajerem. Zoufalost, kterou ani poměrně dobře napsané poslední dvě minuty nespasí. Aspoň mohli vybrat do té role nějakou fakt hezkou holku, nestalo se. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Nápad na film Minuta věčnosti Rudolf Havlík vymyslel během pandemie, malý štáb se ve finále vydal natáčet film na Island, který byl jediným dostupným místem v rámci pandemie. Právě nádherný Island je společně s Jiřím Langmajerem a Martinou Babišovou třetím hlavním hrdinou filmu, přičemž kameraman Václav Tlapák v divákovi rychle vzbudí zájem Island osobně navštívit. Minuta věčnosti je skutečně plná krásných záběrů a je tou nejlepší reklamou, kterou jde Islandu vytvořit. Vyrovná se ovšem obrazové stránce obsah? Samotný režisér Rudolf Havlík film označuje jako “staromilský thriller, který dávkuje napětí až do poslední minuty a ve chvíli, kdy přijde první zlom, se v příběhu vše rázem změní a pravidla hry jsou náhle rozdaná jinak a vše spěje k nevyhnutelnému dramatickému konci”. Je tomu ovšem skutečně tak? V průběhu je vlastně cítit jistá snaha o psychologickou hru s divákem. Háček je ovšem v tom, že jsou pravidla hry možná až příliš očividné. I když člověk bude ignorovat fakt, že samotný Langmajer hlavní pointu v podstatě dávno vyzradil v rozhovoru, ani vědomost tohoto faktu ve finále moc divákovi problém dělat nebude. Dvě třetiny v podstatě sází na dialog mezi postavami Langmajera a Babišové, kteří jako otec a dcera diskutují o vzájemném vztahu, minulosti, případné budoucnosti a osobních problémech. V téhle rovině to celé funguje především i proto, že jsou Langmajer a Babišová ve svých rolí opravdu dobří. Langmajer po delší době hraje něco jiného než bohéma, který neustále svádí ženy a tahle vážnější poloha mu skutečně sedí. Babišová zase dokazuje, že je neskutečně talentovaným českým hereckým objevem a mohla by v nadcházejících letech ještě rozhodně předvést zajímavé věci. Těmi dialogy Minuta věčnosti nestrhne (především dialogy dcery, které se snaží být až příliš pubertální a působí jako přesně dialogy mladé postavy, které psal 40-letý muž), přesto ovšem i díky Langmajerovi a Babišové víceméně fungují. Pak právě dojde na úkaz těch ambic, kdy se film snaží přijít se “šokujícím zvratem” a předvést schizofrenní atmosféru. Jenže to tak úplně nefunguje. Především i díky tomu, že se dá dopředu tak trochu vědět, kterým směrem se to přesně vydá. Stopáž, která nepřesáhne 80 minut poté naštěstí znamená, že si film nemůže dovolit stát na místě. Na druhou stranu se ovšem definitivně ukazuje, že samotný námět je vlastně přeci jen tak trochu jednoduchý i přes lehkou snahu hrát si s divákem. A pak přijde finále, které dokáže tak trochu překvapit. Zároveň tím ovšem vyplyne spousty otázek k předem vyřčeným dialogům a co ty dialogy vlastně měli znamenat. Řemeslně zvládnutý film tak ve finále nejvíce zklame svým obsahem. Hlavním lákadlem pro diváky bude právě prostředí Islandu a kvůli němu za to vidět film stojí. Společně s ním poté stojí za pozornost i další dvě hvězdy filmu Langmajer a Babišová. Ti jsou ve svých rolích opravdu dobří. Minuta věčnosti jinak není kdovíjak funkčním thrillerem a je v podstatě snadno rozlousknutelný, přesto ovšem za vidění určitě stojí. I proto, že většina českých filmů se jen tak na Islandu netočí a minimálně sledovat ten jistý pokus o ambice je určitě zajímavé..... ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Na český film z Islandu jsem se těšil, bohužel to vypadá, že film vznikl hlavně proto, aby se parta tvůrců a kamarádů mohla podívat zadarmo na Island (co zadarmo, většinou za to ještě dostali plat!) a natočit u toho něco jednoduchého, aby se neřeklo. Nasvědčuje tomu i to, že je dějiště pro příběh zcela nedůležité, postavy vůbec nekomentují, kde jsou, a kdyby se Langmajer procházel po Brdech, vyšlo by to úplně nastejno. Dle stručných titulků tipuji, že na Islandu byli: 2 herci, režisér, kameraman, 2 zvukaři, vedoucí produkce, pilot dronu, 2 asistenti režie, 2 osvětlovači, klapka, maskérka, 4 řidiči, kuchař. Pokud necháme Island Islandem, je to vlastně docela fajn divadelní hra s celkem uvěřitelnými postavami a hezkou shyamalanovskou pointou. A protože jsem zřejmě jediný uživatel CSFD, který zná skupinu Kalle, tak musím vypíchnout, že mne potěšilo, že ve filmu jsou písničky skupiny Kalle. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (9)

  • Titulní píseň „100 Years“ složila kapela November 2nd. Ve filmu zazněly také další jejich písně, a to „Thle Blue Land“ a „Beyond The Sea“. (SONY_)
  • Štáb používal během natáčení jak kamery, tak i filmové telefony, jejichž obrazy se museli skloubit, aby obraz vypadal celistvě. (vyfuk)
  • Scénář se upravoval natolik, že finální verzi si štáb a herci přečetli až v letadle směrem na Island. (vyfuk)

Reklama

Reklama