Planeta Praha

8/10. Mufloni v Krči si získali mé srdce už hodně dávno a přijde mi to jako světový unikát, že se v nemocničním prostředí usadila tato banda sympatických zvířat. Dodávají aspoň kousek pozitivní energie pacientů. Co se dokumentu týče, jedná se o překrásně natočený snímek, jehož přelety nad naším hlavním městem řadím mezi dokumentární špičku. Zimní Praha, zasněžené střechy se záběrem na ptactvo, které se snaží zimu přežít zuby nehty je prostě pohled za všechny prachy. Příjemná délka dokumentu a další důkaz toho, že Praha není jenom beton a "Václavák", i když to tak na první pohled může vypadat. Možná mi tam chyběl pohled do dalších zelených zákoutí Prahy jako je například Modřanská rokle apod, Ale i přes to dokument všem doporučuji. (24.09.2023)

Jsem rád, že i u nás vznikají přírodovědné dokumenty, jelikož jsem toho názoru, že naše příroda je plná krásných a zajímavých zvířat, o kterých širší veřejnost kolikrát nemá ani ponětí, nebo je zná maximálně tak ze zoologických zahrad. Planeta Praha nepřímo navazuje na předchozí dokumentární film Planeta Česko, který mi ze záhadných důvodů nějak unikl. Budu to muset co nejdříve napravit. Planeta Praha, jak již název napovídá, sleduje několik druhů zvířat, žijících v naší matičce stověžaté. Ze zvířat mě nejvíce zaujali nádherní mufloni a roztomilí plši. Film je plný nádherných záběrů, člověku se kolikrát ani nechce věřit, že sleduje záběry z našeho největšího města. Na druhou stranu mi ale dokument přišel i při své střídmé stopáži docela nudný, chybělo mu svižnější tempo, větší spád či nějaké dramatičtější momenty, které by ho trochu oživily. Takhle to sice bylo krásné, ale většinou šíleně nudné. Dokument mi také přišel malinko pragocentrický, a to zejména díky některým vypravěčovým poznámkám, které si tvůrci buď mohli odpustit, nebo je podat tak, ať to nevyzní tak blbě. Planeta Praha je spíše takový oddechový dokument, který diváka ohromí spíše svou pohodovou atmosférou, než množstvím zajímavostí. 5/10. (30.09.2023)

Kvalitní rodinný film s krásnými záběry obyvatel Prahy, kterých si místní ani turisté většinou nevšímají. Tomu odpovídá i komentář v podání Jirky Macháčka. A vlastně se mi líbilo i orámování filmu úvodními i závěrečnými trikovými scénami. Zvířat jistě žije v Praze mnohem více, ale filmu rozhodně svědčí délka pod hodinu a půl. (11.09.2022)

Planeta Česko se mi kdysi celkem líbila, tak jsem dal nakonec šanci i tomuto, a přišlo mi to podobným způsobem fajn. Byť jsem měl očekávání asi přece jen nastavená trochu výš, a ten superpomalý Macháčkův přednes spolu s použitou hudbou na mě měly dost uspávací účinek, a to finále s možnou budoucí Prahou zarostlou vegetací mi přišlo veskrze stupidní, ale budiž no. Na to, že mě podobná produkce normálně k smrti nudí, zde nemám potřebu to nějak shazovat, a tvůrcům přeju, ať ten film ještě nějaký lidi vidí, protože si to zaslouží. (30.04.2023)

Zatímco Planeta Česko mě před pár lety příliš neoslovila, jak tedy aspoň soudím podle mého starého komentáře, Planeta Praha mi sedla výborně. Možná hlavně proto že jsem z Prahy, že většinu ve filmu použitých lokací důvěrně znám, a že Macháčkův hlas se mi neprotivil tak, jako pisklavý hlásek Hádka. Samozřejmě už dlouho vím o muflonech v "Krčáku", o nutriích na Vltavě a Rokytce, o volavkách v ZOO, o strakách a veverkách v parcích a podobně, ale třeba plchové v ptačí budce, mravenci otrokáři u parkoviště, břehule ve výkopu nebo slípky na stromech nad Vltavou pro mě byli zajímavými novinkami. A možná, že až budu zase někdy v létě křoviňákem osekávat zarostlý chodník a nadávat jak ten prevít plevel zase všude roste, vzpomenu si na závěrečný krásný časosběr jarních pampelišek deroucích se z rozpraskaného starého asfaltu. (19.04.2024)