Zahraniční aféra

Billy Wilder sa zručne pohybuje na rozhraní žánrov, ktoré mu idú najlepšie - od iskrivej komédie cez trpké rozčarovanie až po rozprávkovo-sladký koniec. Obsahová schéma pre naivných bláznov? Možno. Svieži scenár, vtipné elementy, parádni herci? Jednoznačne. Nezabudnem na prvú polovicu, v ktorej sa odrážali dokonalé wilderovské prvky, tá druhá už stráca baterky, no Jean Arthur je v úlohe sebavedomej kongresmanky perfektná a zamotaný scenár mi spríjemnil večerné chvíle. Filmová lahôdka pre ľudí, ktorí zdieľajú Wilderov šarm, dôvtip a žhavú romantiku. (04.08.2010)

Urcite se nejedna o vrcholne dilo genia Billyho Wildera. Neznamena to vsak, ze by film mel nejakym zpusobem stradat. Dej nas zavede do povalecneho Berlina, ktery se ocita v troskach a chudobe ( toto vyobrazeni se povedlo velmi dobre ). Film sice postrada vetsi mnozstvi gagu, na ktere uz jsme si u Wildera zvykli a scenar take neni nijak vybrouseny ( hlavne me trochu zklamal zaver ). Opet vsak mame moznost kochat se vybornou rezii a hereckym obsazenim. Sice jsem mel problem s postavou Phoebe, i kdyz ji Jean Arthur zahrala se cti, tak hlavni hvezdou filmu je Marlene Dietrich, kdy jeji osobnost vyzaruje z kazdeho zaberu. Jeji barove pisnicky jsou vyborne. (08.05.2011)

Německá bohyně Marlene Dietrich a její američtí chlapci - další z dokonalých filmů Billyho Wildera. Jinak role M.D. mi maličko připomíná naši Lídu Baarovou (i ona byla milenkou předního nacistického pohlavára, i ona si po válce přivydělávala za barem, i ona svedla amerického důstojníka). Jinak zaujme i dokumentární hodnota poválečného zbombardovaného Berlína. Je až neuvěřitelné, že kdysi tak slavné město mohlo takto dopadnou. (10.07.2013)

Humory trošku těžkopádnější, než by člověk u Wildera čekal, ani z Ninočky recyklovaný motiv zaláskované funkcionářky tentokrát nevyznívá tak nenuceně, ale prostředí rozbombardovaného Berlína a zvláštní směs melancholie s drzou vůlí k přežití v postavě Marlene Dietrichové i mix pusté ironie s občasným výtryskem poezie v dialozích i obrázkách dodávají Zahraniční aféře velice specifické kouzlo. (18.10.2017)

Být vojákem vítězné mocnosti, který má v Berlíně těsně po válce přístup k penězům i proviantu, tak bych si patrně také vydržoval nějakou tu svolnou Fräulein a bylo by mi zcela jedno, zda ještě nedávno zpívala Göringovi, očuchávala nohy Goebbelsovi nebo četla Hitlerovi před spaním pohádky o raketách V2. Je to zkrátka chyba velení, když pošle armádu sexuálně produktivních chlapů a nedodá jim k tomu nic, do čeho by mohly přistát nadržené výsadkářské spermie. Proto je mé mužství vztyčeno na počest kapitána Pringela, který, kdyby měl svobodnou volbu, tak by určitě dal přednost pragmatické nacistce před mentálně nedospělou kongresmankou. Marlene Dietrich mne, ačkoli jsem na ní opět nic krásného neobjevil, totiž znovu přesvědčila o tom, že i se dvěma dvojkami se dá přehrát spousta herců s nafixlovanými esy v rukávech. (06.02.2014)