Dětská hodinka

Po fenomenálnom úspechu veľkofilmu Ben Hur bolo logické, že režisér William Wyler siahne po komornejšom príbehu. To, že dokonale zvláda atmosféru dokázal aj v dychberúcej Detskej hodinke. Čo dokáže urobiť zlomyselná lož je každému jasné, o to desivejšie pôsobí, keď tá lož je vyrieknutá detskými ústami. Karen ( skvelá Hepburn ) a Martha ( vynikajúca MacLaine, ktorej podľa mňa patrí tento film ) ako dve obete načreli až na dno ľudskej duše a obnažili nám svoje pocity. Vynikajúce ! (22.01.2008)

Krasny dokaz toho, kolko zla dokaze sposobit jeden maly harant sprostymi slovami. Audrey Hepburn bola skvela, Shirley MacLaine /Pohlednice z Hollywoodu, Byt 1960/ za nou v pohode stiahala a James Garnera /Great Escape 1963, Maverick/ som si tiez vsimol. Wylerova rezia ako vzdy na urovni. Fakt niekedy hruza, v akom svete to zijeme : 89 % (01.03.2016)

Ono být lesbička dneska není nejjednoduší, natož v šedesádých letech. I Wyler je trošičku bál, jak to příjme veřejnost, proto si můžete všimniut, jak opatrně do toho šel a že ve scénáři není nikde na plnou hubu nějaký coming out a nebo slovo gay, homosexuál nebo něco podobného. __ Audrey může hrát cokoliv a stejune bude ta nejvíce nejkouzelnější ženská na světě. (26.06.2009)

Tematicky chvalbohu neaktuálne. Filmársky stále skvelé. Vedel som, že sa mi ten film bude páčiť ale nečakal som, že až tak veľmi ma rozoberie. Bez výnimky fantasticky napísané a zahrané postavy (a Audrey prekvapivo nedominuje) podporené na svoju dobu neuveriteľným drivom a Wylerovou istou režijnou rukou . Posledných 20 minút je strašné emočné žrádlo. 10/10 (08.03.2015)

Datum natočení této pozoruhodné sondy do americké duše druhé čtvrtiny minulého století tak trochu klame. A současně naznačuje, že průniky nového nazírání nejsou zpravidla ani rychlé, ani přelomové. Že být poněkud starší co do tvarosloví (formy zpracování) zdaleka neznamená být a priori méně kvalitní, méně sdělný, méně průrazný. Dobový retrofilm HODINKA je vybudován na postupném gradování zápletky, na napínání jinak možná spíše trviálního námětu. Idyla či spíše její zdání se rozplývá ještě rychleji, než nám byla v prvních sekvencích předestřena. Rub zdánlivé dětské nevinnosti naznačuje, že lidé jsou vždy jen jedni: buď slušní, nebo opakem tohoto doufám nikoliv zkompromitovaného pojmu. Filmu vévodí výkony obou titulních hrdinek, vyzvedl bych rovněž představitelku rovněž klíčové dětské úlohy Karen Balkinovou. Ďábel skrytý v rychle dospívajícím, ještě dětském těle je totiž zvlášť odpudivý. Hepburnová prokazuje i zde své mimořádné herecké nadání. Zjev barbíny ještě nemusí být výpovědí o ženské duši. Tento mimořádně zajímavý příspěvek do dobové vlny kritického pohledu na tehdejší často tak idylizovanou (vnitro)americkou skutečnost je i dnes po čertech živý. Pro ty, kteří alespoň tuší, jak ten lidský ďábel vlastně vypadá a jak s ním bojovat, když nám nedá jinou možnost. (26.12.2011)