Smolný pich aneb Pitomý porno

Během první části jsem si říkal, tohle je tedy především smolný a pitomý film, než cokoli jiného, přestože jsem vnímal sociální aspekty a kritiku při nekonečné procházce Bukureští. Ta určitě neaspiruje na pozici nejkrásnější metropole Evropy, avšak k sociální kritice určitě vybízí. Druhá část patří do kategorie alternativy, experimentu, chceme-li kreativnosti a moje počáteční obavy rozptýlila. Nastoupila třetí část, která si mě získala a díky ní dávám s přimhouřením obou očí čtyři hvězdičky. Byla to groteska, sžíravá satira, psychologické dramedy? Možná se sám Radu Jude nedokázal rozhodnout, proto takový konec. Každopádně třetí část vyžaduje od diváka celkem slušný přehled v literatuře, historii i odkazech na jiné filmy, jinak si ji neužije - a s rumunskými reáliemi budeme mít asi potíže většina z nás v ČR. Vidím lehkou souvislost i s našimi Chybami od Prušinovského a česká stopa je patrná i díky účasti Petry Nesvačilové. Třetí část a diskusi v rámci ní si dovedu úplně přesně představit na Slovensku, v Polsku, Bulharsku, Maďarsku... Rumuni mě vlastně opět nezklamali, rumunská kinematografie stojí za sledování! (26.08.2023)

Pro satiricky-neortodoxní diváky smýšlející o lidské vině a stráveném čase na této planetě. Rumunská zvláštnost rozdělena na tři části, kde se po živém pornu podíváme procházkou po špinavých ulicích Bukurešti včetně špatně vysraných obyvatel. V další trocha trefné filozofie nejen o rumunské podstatě. A konečně poslední soud o pokryteckém lynčování učitelského kolegy, který jim to se vším udělátkem vrátí. :)  ´´Co je budoucnost? 99% vyhynulých druhů.´´  65% (05.02.2022)

Smolný pich definitivně potvrzuje, že vedle Miguela Gomese dnes evropská, nebo dokonce možná světová kinematografie nemá jiného dalšího autorského režiséra, který by byl natolik poťouchle hravý, provokativní, nepředvídatelný, a přitom důsledně politický, jako Radu Jude. Jeho poslední ztopořený prostředníček určený všem vyznavačům ortodoxního vyprávění a konzervativní ideologie není bůhvíjak honosný, esteticky promyšlený artefakt. Je to spontánní skrumáž pozorovatelského cinema verité, godardovské asociativní abecedy a divadelní soudničky s ultra komiksovým finále, na něž by se v Marvelu a DC nezmohli, ani kdyby kolektivně popili ayahuascu. Přijde mi super, že tady během korony vznikne společensky relevantní film, který je feminističtější a zároveň sexuálně explicitnější než cokoli z velkovýroby všech západních woke industrií. Přitom to fakt není žádný zázrak, ale kope solidně. (27.04.2021)

Kritika společnosti, provokace, útok na diváka. Těžko říct, ale zábava určitě. Film začíná ne zrovna přitažlivým ale naprosto explicitním domácím péčkem od kterého se poté odvíjí celý děj. Postavy Vás budou neskutečně srát a možná v nich budete potkávat Vaše sousedy a známé ale pokud přistoupíte na režisérovu hru, který se s ničím nemaže, najdete ve filmu zábavu. Bizarní a občas nepříjemnou, ale takovou ze života. (07.06.2021)

Musím přiznat, že poprvé mě Radu Jude, lítý to tupitel všech forem předsudků a projevů lidské malosti, trochu zklamal - tu čtvrtou hvězdičku jsem nakonec "vylovil" v prvé řadě díky tomu, že ústy Petry Nesvačilové se jazykem evropského filmu (navzdory tomu, že Judeovy filmy "traktují" rumunskou zkušenost, tím, že tepou tmářství se přihlašují k programu osvícenství, což je evropský projekt zakládající naše moderní společenství, překračující národní státy) stává i čeština; btw. taktéž se mi líbí, jak si film udělal z vnějších omezení produkce, covidových restrikcí, výhodu. ___ "Smolný pich" dle mého skromného soudu selhává v tom, že spolu jeho jednotlivé části nekomunikují, místo toho, aby se spojily a utvořily nezapomenutelné (integrované, organické) dílo, tak celek filmu rozmělňují a rozkližují. Konkrétně: první, dokumentárně laděná část mně naznačuje, že bych měl tento film brát setsakramentsky vážně, že hloupost ve všech svých projevech rozleptává společnost, že nic není nebezpečnější, že hloupost a nic než hloupost je matkou veškeré mravní a materiální bídy; a pak přijde část třetí, karnevalová, přepjatě parodická, která výchozí situaci převrací, staví na hlavu, naznačuje, že je legitimní (možná dokonce nutné?) číst tento film jako žert, jako absurdní vtip, nevinnou výstřednost páně režiséra. A teď si, diváku, vyber! Neznat, čemu se Radu Jude ve své tvorbě věnuje, co ho asi trápí a jak pracuje s humorem, odcházel bych rozpolcen, a film bych pravděpodobně odmítl jakožto něco, co neví, co a jak chce říci. 70 % [dafilms] (07.11.2023)