Jak ukrást Venuši

Jedna z takzvaných amerických klasik z let šedesátých - Audrey Hepburn s roztomilým úsměvem, šarmantní O´Toole s modrýma očima, Audrey Hepburn s magickým pohledem, William Wyler bez sandálů a bez Charltona Hestona a Audrey Hepburn...., prostě Audrey Hepburn. Není to nejnápaditější, nejrafinovanější ani nejvtipnější krimi komedie, ale vše je jaksi namícháno a protřepáno přesně tak, aby se na to i po letech příjemně a se zájmem koukalo. Vkusné, inteligentní a nenudící.... a co chcete víc? :)) 80% (15.04.2014)

Třináct let po Prázdninách v Římě obsadil William Wyler Audrey Hepburn do další komedie. Prázdiny v Římě se tentokrát nekonaly, ale asi to ani nebylo cílem. Audey už je zde velkou dámou a nemá v sobě prakticky nic z oné dětsky roztomilé naivity starších snímků. Její herectví neztratilo své silné komediální prvky, ale již je založené na jiné esenci. Wyler se znovu vydal cestou autenticity prostředí. Jen dobře. Hollywoodských studiových záležitostí jsem přesycen a cením si, když nějaký režisér tomuto lákadlu nepodlehne. Příběhové schéma je tentokrát zasazeno do Paříže. Duch filmu to velmi posiluje. Už jen proto, že celá zápletka se točí kolem umění a Paříž je od pradávna kulturním městem Evropy. Samotná zápletka nenabízí nic převratnýho, ale není to na škodu. Dialogy hlavních postav mají vtip, většinou založený na dobře situovaných scénkách a hereckém výkonu ústřední dvojice. Za nevýhodu považuji, že celá příběhová linka je až příliš snadno čitelná, takže divák nemůže být překvapen. Všechno šlape s jistotou svým směrem a divák postupně s řemeslnnou dokonalostí dostává, co očekává. Dávám 65%, ale kdyby byl výraznější prvek překvapení (Úplně by stačilo trochu překopat pár dialogů a s divákem si trochu pohrát.), bylo by to o 10% víc. (29.10.2010)

Kdo by to byl řekl, že spojení dvou zcela nevinných slov, jakými jsou odborná expertíza, vyvolá u dvou počestných padělatelů, pardon občanů, takový šok, že :-) Lupičská oddechovka made in W. Wyler se snovým hereckým obsazením, tj, křehkou kráskou (byť už to zdaleka není ta „naivní holčička“ z Roman Holiday, ale životem otřískaná dáma-její herectví dostává další rozměr) s roztomile předstíraným nevinným výrazem, která rozsvítí každý snímek- A. Hepburn coby počestnou dcerou Nicole a sympatickým (příležitostným) zlodějem P. O’Toolem resp. S. Dermottem. Třetím do party je zde H. Griffith coby otec Nicol, vášnivý to umělec a sběratel, ochotný (bez nároku na honorář) zapůjčit širší veřejnosti i největší klenot své sbírky. Nebo je to všechno trošku jinak? Vše vypadá tak jednoduše a nenuceně, že jeden dostane hroznou chuť rozdělat si taky sadu barev resp. vzít do rukou kladivo a majzlík a podělit se světem o nového (dosud neobjeveného) van Gogha resp. Michelangela. Ostatně kvalitního umění není nikdy dost a že z toho i „něco málo kápne“ je příjemný to bonus a koneckonců i spravedlivé uznání (vašich) kvalit, nemyslíte? Navíc ta pověstná chemie mezi ústřední dvojicí tu funguje spolehlivě a k tomu návdavkem bonus v podobě chytrého (v rámci žánru) scénáře resp. nenucených dialogů, které netahají za uši, nedělají z diváka vola a ještě (po)baví (jemně) inteligentním humorem. [malá ochutnávka – „Fascinating. What’s your growth factor?“] Zdá se to jako celkem prachobyčejná věta, že? Souhlas, jenomže ústy „ohromené“ (E. Wallachem) A. Hepburn, to dostává další rozměr, mající za následek upřímné cukání v obou koutcích vašich úst. Nevím jak vám, ale mně tohle (občas) ke spokojenosti stačí. Už pouze kvůli faktu, že zcizení Venuše (narozdíl od „kradení Dagmary“) si milerád kdykoliv zopáknu. Tam i pouhopouhá prvotní projekce je o jednu více, než by bylo zdrávo, že Jaroslave?! 80% (03.06.2013)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +modrooký Peter O´Toole a půvabná Audrey Hepburn, i v dnešní době zábavné a koukatelné -snad je to jen delší než by mělo být/// Možná se dnes už nebudete smíchy válet po zemi ale přesto je to příjemná podívaná, která nestárne a nenudí. Ne všechny dřívější filmy jsou tak koukatelné. Celou dobu jsem se potutelně usmíval a čekal jak to dopadne./// Celkem 77%/// (01.05.2008)

Audrey Hepburn byla skutečně výborná herečka. V současnosti už moc takových není. William Wyler je obecně velmi oblíbený režisér. Já mám na něj takový lehce rozporuplný pohled, některé jeho filmy se mi líbily, jiné zase ne. Tento bych zařadil někde mezi. Příběh není úplně nudný a místní ochranka muzea je skupinka velmi vtipná, tudíž jsem se jednou, či dvakrát skutečně zasmál. Nějaké nadšení však nepociťuji, tudíž čtyřhvězdičková a vyšší hodnocení jsou mi záhadou. Já film vidím pouze jako klasický film 60. let. Pravda, je jeden z těch povedenějších. Bohužel jsem nedávno viděl Temného rytíře, který povstal a tak nějak podvědomě se neubráním srovnávání nesrovnatelného, takže se to na hodnocení projeví rovněž. Dále bych filmu vytkl to, že Peter O´Toole měl zbytečně moc modré oči. Film se ani příliš netrefil do mého vkusu. Za zmínku stojí pouze ta, buďme milí a řekněme, nepravděpodobně se vyvíjející závěrečná loupež. Zbytek filmu je lehce o ničem a skrývá v sobě zbytečně moc romantiky. Slabší 2*. (01.10.2012)