The Ministry of Ungentlemanly Warfare

Pecka - uplne jine nez byste od Ritchieho cekali ale porad zatracene zabavne a skvele odsypajici...krom paradniho vyberu hercu a taky nekolika super vtipku musim vyzdvihnout predevsim hudbu mixujici western a big band, ktere se k memu prekvapeni do vypraveni neskutecne hodi a neustale vam udrzuje usmev na rtech... za me velka spokojenost! (19.05.2024)

Hanebný pancharti z Wishe. Něco tak bezkrevného a obyčejného bych od Ritchieho v jeho aktuální (výborné) formě nečekal. Letmo představené postavy se nijak nerozvíjejí a scény se nevzrušivě odvíjejí jedna za druhou, aniž by nějaká zanechala hmatatelný dojem. O náznaku stylovosti se dá mluvit leda v souvislosti s hudbou a pár killech v podání Alana Ritchsona (ten jediný budí alespoň nějaký divácký zájem). Jako celek to ale nefunguje ani jako seriózní film podle skutečných událostí (to asi ani nikdo nečekal), ale bohužel ani jako cool akčňák po vzoru Tuctu špinavců nebo Kam orli nelétají. Místo výstavního moderního chlapáckého nářezu jsme dostali snadno zapomenutelnou lekci z dějepisu. Zatím asi největší letošní zklamání. 55 % (24.05.2024)

Pohodovka pro dobrou náladu. Ritchie se podíval na Tarantinovy Bastardy a řekl si, že něco takového ukuchtí v pohodě taky. No není to sice taková paráda, ale kouká se na to dobře. S chutí natočená válečná kydlírna s westernovou hudbou, skvělým Cavillem a Ritchsonem jako ultimátní mašinou na zabíjení, která nenudí a je natočená tak nenuceně, že postrádá jakoukoliv osudovost nebo zásadnější napětí. Nejlepší akce padne v první půlce filmu, kde osvobozují Jabko.Pasáže bez hlavní party nejsou moc zabavné i když to Eize Gonzáles moc sluší. Chtělo to kino, závěr je komplet v noci a ta chlístající krev je špatně vidět. Špatně… vás slyším, strašně… blbne příjem… a teď jděte… do prdele. (20.05.2024)

Co se týká padlých na obou stranách, byla reálná Operace Postmaster velmi nudnou záležitostí, ale proč se to proboha týká i Ritchieho filmu? Členové No. 62 Commando jsou údajně předobrazem Flemingova legendárního špióna, ale jejich africká akce je jen kompilací lazy writing, sterilních nóbl plků a akce, která má k autenticitě daleko jak Churchill k funkci čestného předsedy Klubu abstinujících nekuřáků. Zbývá těšit se jen z drobných detailů jako třeba fantazii moc prostoru nedávající kostým Kleopatry, Cavillův roztomilý akcent či skutečnost, že Schweiger dědkovatí do Horsta Buchholze. Vizuálem si to určitě zaslouží lepší hodnocení, ale konkrétně Ritchiemu nelze odpouštět, že střílí slepými.. (20.05.2024)

Občas prosáknou zprávy o výrobě filmu, který ve mně vyvolá jistá očekávání, jež posléze zůstanou nenaplněna. Což je bohužel případ tohoto snímku. Když točíte válečné dobrodružství, musíte v něm mít pár charismatických herců (viz Děla z Navarone, Kam orli nelétají nebo Tucet špinavců), ne partu zaměnitelných maníků. A taky dávku napětí, ne nudu, v jejímž rámci si H. Cavill většinou svižně vykračuje a zbraní s tlumičem nevzrušeně odstřeluje nepřátele jako na pouti. Když už sem mermomocí tahat srovnání s Hanebnými pancharty, tak jedině v tom, že i to je film, který moje očekávání v době premiéry nenaplnil. Ale byl aspoň zajímavý. (23.05.2024)