Jarmila Smejkalová

Jarmila Smejkalová se narodila 16. července 1920 v Ostravě do rodiny ševce. Už jako dítě se chtěla stát baletkou, navštěvovala baletní školu a v letech 1933 – 1936 tančila ve sboru ostravského Národního divadla moravskoslezského, kde se nakonec stala elévkou baletu (1936 – 1938). Režisér Jan Škoda ji přesvědčil pro činoherní obor a bez hereckých zkušeností se stala členkou činoherního souboru (1938 až 1941). V další herecké praxi pokračovala na pražských jevištích Uranie v Holešovicích (1941 – 1943), Nezávislého divadla (1943 – 1944), Intimního divadla (1944 – 1945), Realistického divadla (1945 – 1950) a Městských divadel pražských (1950 – 1982), z nichž odešla na odpočinek.  Hostovala též v Hradci Králové. Jarmila Smejkalová byla známou herečkou, jež využívala zejména svůj bohatý vnitřní výrazový rejstřík. Během své kariéry přešla přes dívčí a milovnické postavy, kreace matek a hrdinek až po staré babičky a moudré staré ženy, jež se uplatnily stejně dobře v komedii i v dramatu.

Hrála v divadelních inscenacích „Doznání plukovníka Fostera" (Lya), „Viktor aneb Dítka u moci" (Ida Mortemari), „Pygmalión" (Líza), „Komedie o vějíři" (Candida), „Ulička odvahy" (Lojzka), „Večer tříkrálový" (Olivie), „Sen noci svatojánské" (Helena), „Král Richard II." (vévodkyně z Yorku), „Bidýlko" (Žofka), „Dřív než kohout zazpívá" (lékárníková), „Bílá nemoc" (matka), „Bezvýznamná žena" (lady Hunstantonová) aj. Poprvé přišla do styku s českou kinematografií v epizodce melodramatu Otakara Vávry MASKOVANÁ MILENKA (1940).

Po dalších středních roličkách květinářky v restauraci (PRELUDIUM), dívky hlasatele (VELKÁ PŘEHRADA), Apolenky Potužákové (MLHY NA BLATECH) a sestřenice Poldi (JARNÍ PÍSEŇ) sehrála do konce války tři větší dívčí úlohy mladé Helenky Krutinové, jež si vezme milence své babičky (Zita Kabátová) a matky (Jana Romanová) Stáňu Járského (Jan Pivec), ve Slavínského komedii MUŽI NESTÁRNOU (1942), módní návrhářky Marcely opět ve Slavínského komedii NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA? (1944) a účetní Lidušky, která pomůže milostnému procitnutí omladnuvšího Leopolda Koháka (František Hanus), v lyrické komedii ŘEKA ČARUJE (1945) Václava Kršky, která byla roztočená ještě za okupace, ale uvedena až po osvobození.

Ihned po skončení války získala své nejvýraznější a největší, dramatickou úlohu tragicky ukončivší život učitelky Evy Matouškově v Cikánově okupačním dramatu HRDINOVÉ MLČÍ (1946) a parodickou roli schovanky Kláry v komedii PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (1949) Martina Friče, postavy.

V 50. a 60. letech zbyly na Jarmilu Smejkalovou menší a okrajové úkoly ve snímcích ZNAMENÍ KOTVY (švadlena Růža), VÝSTRAHA (dělnice), PUNŤA A ČTYŘLÍSTEK (Helena), V PÁTEK RÁNO (telefonistka Malásková), ZDE JSOU LVI (žena Jana), ZATOULANÉ DĚLO (doktorka), OBČAN BRYCH (Landová), film FAMU TAJEMSTVÍ PÍSMA (manželka), TAKOVÁ LÁSKA (rentgenoložka Lída Petrusová), PŘÁTELÉ NA MOŘI (matka), KAM ČERT NEMŮŽE (kolegyně Špačková), BÍLÁ SPONA (vedoucí Horáková), HOROUCÍ SRDCE (Laura), DVA Z ONOHO SVĚTA (učitelka), STRACH (účetní), MEZI NÁMI ZLODĚJI (družstevnice vdova Zdenička Zouzalová), TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNĚ! a také LIDÉ Z MARINGOTEK (manželka), NEJLEPŠÍ ŽENSKÁ MÉHO ŽIVOTA (Jiřina) apod.

V 70. a 80. letech ji byla z politických důvodů omezena činnost ve filmu. Zbyla na ni Králová (ČLOVĚK NENÍ SÁM), domácí Šemberová (DŮM NA POŘÍČÍ), místo Slávky Budínové sehraná matka (TRASA), opět matka (HOŘKÝ PODZIM S VŮNÍ MANGA) a naposledy babička Loudová („BABIČKY DOBÍJEJTE PŘESNĚ").

Ojediněle hrála v rozhlase („Maškaráda", „Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou", „1984", „Bitva na kopci" atd.), televizi (inscenace VYVOLENÍ, KAVIÁR JEN PRO PŘÁTELE, ÚSMĚVY SVĚTA, KRÁSNÉ SABINKY, PAN TAU A RODINNÁ SLAVNOST, DALSKABÁTY HŘÍŠNÁ VES ANEB ZAPOMENUTÝ ČERT, BLIŽNÍ NA TAPETĚ, POVÍDKY MALOSTRANSKÉ, záznamy her VAJÍČKO, KRVAVÁ SVATBA,  a seriály 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA a KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI) a dabingu (např. STARMAN).

Jejími muži byli herec Rudolf Deyl ml. (1912 – 1967) a divadelní režisér a překladatel Ota Ornest (1913 až 2002), švagry básník Jiří Orten (1919 – 1942), herec Zdeněk Ornest (1929 – 1990), synem herec Jiří Ornest (*1946) a snachou herečka Daniela Kolářová (*1946). Jarmila Smejkalová zemřela 15. července 1994 (jiné prameny chybně uvádí rok 2004) v Praze, den před svými sedmdesátými čtvrtými narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour