Vilém Besser

Vilém Besser se narodil 2. prosince 1930 v Kročehlavech u Kladna. Někdy byl uváděn, a mezi přáteli oslovován, jako Míla Besser. Jeho rodiče byli dělníci a nadšení ochotníci. Nejdříve se vyučil číšníkem, ale po válce se rozhodl věnovat profesionálně herectví. Hrál v zájezdovém divadle Modrá halena (1947 až 1948), pražském Divadle mladých pionýrů (1948 – 1949), Městském divadle pro mládež (1949 – 1953) a zájezdové scéně Vinohrad (1953 – 1954), Českých Budějovicích, Teplicích, Pardubicích, Hořovicích, Kladně a Plzni (1955 – 1961), do své smrti Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze (1961 – 1985).

Už od počátku své dráhy byl využíván do postav milovníků, psychicky hrocených mužů s kladnými i zápornými vlastnostmi a charakterních postav. Typický pro Viléma Bessera byl charakteristický drsný hlas, ostře řezaná tvář, vysoká a robustní postava, přísný a výrazný výraz tváře, kulatý obličej a krátké tmavé vlasy.

Z divadelních postav je dobré připomenout jeho kreace Cornelia Metodyho (O'Neillův „Tak trochu básník"), Klaudia v Shakespearově „Hamletovi", Gubina v Gorkého „Dostigajev a ti druzí", Klaesa „Thyl Ulenspiegel" G. Gorina, Jegora Bulyčova ve hře „Jegor Bulyčov a ti druzí" Maxima Gorkého, Franciho v „Periférii", Čackého v „Hoři z rozumu", „Othella", Castela Jalouxe v „Cyranovi z Bergeracu", pastora Andersona v „Pekelníkovi", Dimitrije v Dostojevského dramatu „Bratři Karamazovi" apod.

Jistě nejvýznamnější filmová herecká dráha Viléma Bessera se odehrála v 50. letech, často v politicky angažovaných snímcích. V 50. a 60. letech si zahrál dělníka u Knoppa (POSEL ÚSVITU), učně Tondu Vrubla (MILUJEME), referenta ČSM Jardu Trnku (PLAVECKÝ MARIÁŠ), dělníka Mirka (PÍSNIČKA ZA GROŠ), Mareše (NÁSTUP), strážmistra SNB Antonína Hudečka (PŘICHÁZEJÍ Z TMY), dělníka Vaňka (OLOVĚNÝ CHLÉB), tesaře Jíru (JAN HUS a JAN ŽIŽKA), komunistu Josefa Horáka (BOTOSTROJ), dělníka Václava (RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM), dělníka Adámka (OBČAN BRYCH), jeřábníka Toníka (CESTA ZPÁTKY), herce (ZKOUŠKA POKRAČUJE), Kramperu (KONEC CESTY), selského syna Jiřího Hladíka (KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE), MUDr. Hazuku (POSLEDNÍ ETAPA), náměstka Petra (ZÁVORY), uhlíře (TŘI ZLATÉ VLASY DĚDA VŠEVĚDA), řidiče (BUBNY), zázračného střelce Krameše (ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE), syna (HORKÝ VZDUCH), odbojáře (MARATÓN) a šlechtice Viléma (SLASTI OTCE VLASTI).

Od roku 1970 se velikost jeho úloh začala pomalu, až na pár výjimek, zmenšovat a stávat se okrajovými. Herecky se účastnil na dlouhometrážních snímcích KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (poručík Kalenda), ZRCADLO PRO KRISTÝNU (Berger), PŘÍPAD MRTVÝCH SPOLUŽÁKŮ (Čermák), TICHÝ AMERIČAN V PRAZE (vyšetřovatel), VÍTĚZNÝ LID (Kozelka), OSADA HAVRANŮ a NA VELIKÉ ŘECE (Divous), TAJEMSTVÍ OCELOVÉHO MĚSTA (Arminius), DIAGNÓZA SMRTI (poručík Martinec), ROMANETO (Heller), HRA O KRÁLOVNU (Ota Braniborský), TA CHVÍLE, TEN OKAMŽIK (MUDr. Heřman), LEVÉ KŘÍDLO (Žahourek), ZÁCHVĚV STRACHU (komisař Jaroš), KUKAČKA V TEMNÉM LESE (řídící učitel). Právě poslední jmenovaný snímek měl premiéru jen pět měsíců před jeho náhlou smrtí.

Byl velmi častým hostem televizních (inscenace ŠESTÝ DO PARTY, ZLOČIN NA ZLENICÍCH HRADĚ, ZAJATEC ŠÍLENSTVÍ, CHLÉB A PÍSNĚ, ANGLICKÝ BIFTEK S ČESKOU OBLOHOU, PANSKÁ 8, PRACKA V LÁHVI, ODDĚLENÍ ZVLÁŠTNÍ PÉČE, LOVEC, ZAHRADA DĚTÍ, PSÍ KŮŽE, PARCELA 60, KATASTR LUKOVICE či MÍT NĚKOHO DO DEŠTĚ, seriály CTNÁ PANÍ LUCIE, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA a SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ), rozhlasových („Tři mušketýři", „Komedie o hvězdě", „Ze světa lesních samot", „Záhada bílých indiánů", „Dva roky prázdnin", „V předvečer", „Maryša", „Poklad" i „Situace") a dabingových (KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO, POKLAD INKŮ, POŠETILOST MOCNÝCH, PITI PITI PA, VINNETOU, NĚŽNÉ KUŘE nebo POLICAJT NEBO ROŠŤÁK) studií.

Často daboval i své kolegy v českých a koprodukčních filmech (např. Strankova historická komedie UKRADENÁ BITVA, dobrodružné drama TRASA Vechotka a Troščenka, drama PARAGRAF 224 Zdeňka Sirového a Poláka Marka Perepcezka v krimi dramatu Jindřicha Poláka SMRT STOPAŘEK). Vilém Besser zemřel předčasně 27. října 1985 v Praze ve věku nedožitých padesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour