Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je zima roku 1944 a blížící se konec války začínají pociťovat i lidé v jednom protektorátním maloměstě. Zde v místní nemocnici působí lékařská autorita – primář chirurgie Jan Kodet (F. Němec). Stejně jako mnozí i on není žádným hrdinou a snaží se věnovat pouze své profesi a problémům se vyhýbat. Jednoho dne potká na cestě domů starého známého Brázdu (L. Frej), který unikl ze země v roce 1939, a žádá jej o pomoc – jídlo, obvazy, potravinové lístky. Když pak Kodet přijde domů, ve schránce nalezne leták s provoláním k lidu českému a obává se, jestli se nestal obětí provokace – nebo spíše léčky. Ze strachu tak provolání raději odnese gestapu. To, že se kolem budovy pohyboval, se ale brzy rozkřikne a lidé z jeho okolí jej mají za kolaboranta. Po této návštěvě totiž nechalo gestapo zatknout pět lidí včetně jeho kolegy. Brázda se poté Kodetovi opět ozve, nyní ale přes řidiče sanitky Františka (R. Jelínek), co na řeči o kolaborování nevěří. Kodet, který si stále není jistý, jestli Brázda není jenom další volavka, či skutečně stojí na straně odboje, je postupně tlačen ke zdi a jeho rozhodnutí jej i jeho ženu Helenu (D. Kolářová) může poznamenat po zbytek života. A aby to bylo ještě horší, věnuje mu značnou pozornost také místní šéf gestapa Baumann (L. Munzar)... Snímek Jiřího Sequense z roku 1981 podle stejnojmenné novely Otakara Chaloupky byl vyznamenán zvláštní cenou poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě. (Česká televize)

(více)

Recenze (79)

sud 

všechny recenze uživatele

Tísnivá atmosféra protektorátu, příběh o obyčejném lidském hrdinství silný jak sám život, mrazivě dokonalá hudba Karla Mareše, herecký koncert Františka Němce, Daniely Kolářové a Luďka Munzara. Dosti slov, tohle se opravdu musí vidět (a nenechte se odradit ani zcestným oficiálním textem dostributora). 90%. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch drsných snímků o krutosti války. Lékař co je pro veřejnost kolaborant, ale ve skutečnosti pomáhá odboji. Vše nabere až moc rychlý a krutý obrat, když jsou partyzáni napadení a on je nucen jít pomoci jednomu postřelenému, ale aby ho zachránil musí ho ve sněhu vláčet daleko pryč. Doma ho pak operuje, jenže jak už je zvykem lidi jsou svině a tak ho někdo udá. A gestapo je nelítostné, jako gestapák se tu skvěle předvedl L.Munzar stejně tak jako v roli nebojácného doktora F.Němec. Film je opravdu velice působivý a je vidět, že ta doba byla krutá. Velice přesvědčivý snímek z velmi smutným koncem. ps-nedejte na text distributora. ()

Reklama

progression 

všechny recenze uživatele

Velice silné psychologické válečné drama z protektorátu volně upravené podle skutečného příběhu a knižní předlohy. Výstižné obrazy 'českých povah" a současně skvělý dramatický příběh nejenom o tom, kde jsou hranice statečnosti i hrdinství. Výborná atmosféra filmu zdůrazněná filmovou hudbou i kamerou a důkladně okořeněná skvělými hereckými výkony obzvláště Františka Němce, Luďka Munzara, Rudolfa Jelínka, Daniely Kolářové, ale "co hrát" má i hodně dalších. Spolu s "Atentátem" asi nejsilnější film režiséra Sequense, který ani po letech neztrácí nic ze své působivosti a u diváka zanechá nesmazatelnou stopu. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Proč to neudělám? Stačí jediný pohyb k mým vlastním žilám a všechno skončí včas. Ale kdo zachrání ostatní? Odpovědnost, zbabělost, odvaha, čest…které z těch slov platí právě v této chvíli, v tomto okamžiku? Ještě byl čas toho osudného dne poslední válečné zimy zabránit všemu, co se potom stalo. Neustále se na to ptám. Sám sebe se ptám od okamžiku, kdy mě ten člověk oslovil.“ Poměrně těžká psychologická látka plná morálních dilemat. Bavilo mě vciťování se do hlavního hrdiny, který se musí neustále pohybovat na tenkém ledě, strachovat se o život svůj i ostatních, a přitom u toho přemýšlet, jestli je ještě schopný se sám sobě podívat do očí. Ale ještě víc než na myšlenkách, film stojí na hereckých výkonech Němce, Kolářové a (démonického) Munzara, všichni 3 byli výborní. Na druhou stranu, ideologický podtón tu cítit je (i když nijak zvlášť otravně), ovšem hlavně mě dráždilo, jak se tu některé postavy veřejně a bez strachu vysmívají okupantům a kolaborantům, to mi příliš uvěřitelné nepřišlo. Celkově dám slušné 4*. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Po skvělém Devátém jménu jsem se rozhodl zhlédnout pár Sequensových filmů, které jsem neviděl a začal jsem tímhle. Bohužel na mě čekal víceméně šablonovitý příběh s klasicky koženými či patetickými herci, jak je to u pana režiséra zvykem. Dobová záležitost, která by si měla to hodnocení s Devátým jménem prohodit. Ani ten Václav Šašek to nezachránil. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama