POMO

Rozjímání nad životem a smrtí rozpravou se Smrtí, ztělesněnou digitálním opeřencem - někdy malým, že se vám vejde do ucha a jindy velkým jak z monster movie. A to je jen začátek. Počáteční údiv “co to je za film?” postupně ustoupí a vzejde z něj čitelná alegorie loučení se s blízkou osobou a smíření se s její ztrátou. Proč ale autorka zvolila tak naivní a dětinsky doslovní cestu? Podobný fantaskní bizár jako propadák Tři tisíce let touhy, který se může divákům jakkoliv líbit i nelíbit. [Miami FF]

První polovina filmu představuje protagonistu v jeho mladickém tápání - čerstvě po rozchodu, nechuť k práci, žádná představa o budoucnosti. A stejně tak tápajíc, s chabými dialogy, parametry studentského filmu a jedním WTF vypravěčským přešlapem (dva naprosto cizí kluci se na okamžik zahlídnou přes okno projíždějícího auta a pár hodin na to si esemeskují) lehce nudí. Blížícím se hurikánem ale do profilování jeho všedního života vstoupí i jeho rodiče, dřívější postavy dají příčinám jeho osamělosti smysluplnější kontury a z Fallen Fruit se vyklube upřímný portrét mladého člověka žijícího v Miami, s trefně vyjádřenou identitou tohoto exotického města s prvotním wow efektem, ale předstíranou útulností. [Miami FF]

Stop! Or My Grandma Will Shoot! Milá “akční” komedie se srdíčkem a výbornou June Squibb. Na 94-letou herečku obdivuhodný herecký výkon s plejádou humorných gest, ale i citlivými dramatickým momenty. Formulaicky, ale funkčně napsaná souhra postav její rodiny a záporáků, s překvapivým castingem toho hlavního. Osobně ale mezi komediemi o seniorech preferuji ty sarkastičtější, kulturně osobitější evropské, typu Muž jménem Ove. [Miami FF]

Dokument šokuje tím, v jakých podmínkách dovolí úřady někomu v dnešní době držet v zajetí zvíře, navíc desítky let veřejně známou kosatku Lolitu v miamském SeaQuariu. Jakoby neexistovali zákony proti týrání zvířat, anebo je zde nikdo nehlídal. Film sleduje skupinu nativních indiánů z oblasti původního domova, kteří usilují o její osvobození. Vysvětlují spirituální spojení z kosatkou a důležitost jejího vrácení do domácích vod, kde může i po padesáti letech potkat matku. Emoce a příběh jako u My Octopus Teacher zde nečekejte, Resident Orca je ryzí dokument “televizního střihu” s rozhovory s lidmi kolem problému. Jeho síla spočívá v otázce, jestli se kosatku podaří osvobodit, a v nečekaném vyústění příběhu. [Miami FF]

Až teď a tady jsem pochopil, jakého herce jsme ztratili v Heathu Ledgerovi. Mistrovsky napsaná a zrežírovaná “neobvyklá westernová romance”, zasazená do neskutečných exteriérových kompozic, ale současně vnitřně silně komorní, se skrývanými emocemi a tragikou dlouhodobě nenaplněného štěstí na dosah ruky. Ang Lee vede hlavní i vedlejší herce v obrazech a střihové skladbě jako kdyby maloval obraz. V atmosféře drsného amerického retrovenkova skládá dokonale soustředěnou mozaiku tichých tužeb a snů, do které chladný horský vítr a prérijní prach váhavě propouštějí tóny decentně dokreslující Santaolallovi hudby. Co scéna, to filmařsky precizně zhotovený krok v budování charakterů a vyprávění příběhu pokrývající dvacet let života dvou lidí, kteří nemohli žít ani spolu, ani bez sebe. A života lidí kolem nich, ovlivněných z toho pramenícími smutnými událostmi. ___ Brokeback Mountain mě rozsekal minimalistickým uzavřením příběhu nejdůstojnější formou filmového umění - bez náznaku kýče či ždímáním slz jinými filmovými prostředky než tichým dořečením příběhu mimo obraz, které se tak silně propojí s předešlými událostmi, až z toho puká srdce. Tyto smutné gay romance, když se povedou jako tady nebo v Call Me By Your Name, mají v trápení postav pro jejich společenskou odlišnost a nepřejícný osud mnohem dramatičtější podklad než tradiční hetero vztahovky. Nejspíš taky proto, že najít si novou holku, když to s tou předešlou nevyšlo, je o tolik jednodušší, než najít silné propojení s někým z dvou procent populace. Asi to bude jako pro filmového fandu jednou za pár let vidět takto zrežírovaný film.

Dynamické, živé, emotivní a technicky brilantní. Dějově sice šablonovité a dialogama úsměvně přímočaré, ale to vše přebijí fakt, že se jedná o skutečný příběh, kterému bychom neuvěřili, kdyby se nestal (!). Natolik vkusné a umné prolínání hráčských prvků do reálného světa, až z něj dělá do dnešního dne nejlepší a především nejsmysluplnější filmovou adaptaci videohry. Nesrovnávejme ho proto s dospělejšími a myšlenkovějšími, ale diametrálně odlišnými závodnickými dramaty Rush či Ford v Ferrari.

Tiché drama z divoké přírody o vyrovnávání se ženy s bolavými ztrátami zavřením se do horské boudy bez elektřiny, vodovodu a vnitřní toalety. Přijde i medvěd. A zima bude tuhá. Nejde ale o survival thriller, větší roli než medvěd zde sehraje hodný, starostlivý soused zálesák… Komorní, poměrně nevýrazná jednohubka, kterou si známá (a skvělá) herečka Robin Wright zkusila filmovou režii.

Hrůza moc Guadagninovi nejde a mystérium má sterilní a teatrální. Na psychologii je mistr, ale o té jeho Suspirie není. Čím je tedy koukatelná, kromě hereckých kreací známých tváří? Vzbuzením zvědavosti, co se z toho zvláštního, chladného filmového tvaru s historickým podhoubím Německa 70. let a nekonvenčním profilem čarodějnického klanu vyklube. Nejenom díky poetickým zpomaleným záběrům jak z romantického retro videoklipu Mariky Gombitové to ale dopadne nad očekávání špatně. Matka čarodějnic, která vypadá jako Jabba the Hut ve frajerských slunečních brýlích, je k smíchu.

Floridsky prosluněná, vysoce zábavná testosteronová blbina s překvapivě obsazeným a opět parádně fungujícím Jakem Gyllenhaalem. Doug Liman pomáhá Joelu Silverovi updatovat jeho osmdesátkovou klasiku do klipařsky dynamického hávu s fyzicky intenzivními mlátičkami, ale vždy s nadhledem nenáročné domácí VOD zábavy. Nový Road House obsahuje jedinou psychologicky funkční scénu (dialog v baru s drážděním traumatu hlavní postavy) a má blíže k energické punkové komedii než k dramatu. Jeho nejkomičtější postavou je hlavní Gyllenhaalův protivník, ultimátní bitkařská mašina Conor McGregor, ztělesňující vtipně přepálenou bezmozkovou mačo suverenitu s bezhlavou zuřivostí. Pozvánku do Fast & Furious má po tomto výrazném filmovém debutu jistou.

Charismatický tvrďák a rváč za dobro Patricku Swayzemu sedí, film okamžitě vtáhne jeho postavou. A jednoduchost příběhu je pouze jeho výhodou - kvalitní osmdesátkové oddechovky vždy potěší úpřimnou přímočarostí. Stejně charismatu vnáší do filmu borec Sam Elliott, vyrovnávajíc síly proti bandě padouchů. Ben Gazzara jako hlavní mafián připomíná, že nejhorší filmový záporák fungoval vždy nejlépe s tváří hodného strejdy. Na vyčínání zloduchů a chlapské mlátičky bohatý film, podstatně důstojnější než přihlouplé béčka s Chuckem Norrisem. Jen škoda toho naivního vyvrcholení, a že se skrze karate motivy snaží dělat do Van Dammeho a spol. Neměl to zapotřebí.