Recenze (8 627)
Dvojitý zásah (1991)
Jean-Claude Van Damme a jeho další solidní nářez. Tentokrát si ho užijeme rovnou „dvakrát“. Když byli ještě v peřině, zabili jim rodiče a rozdělili je. Chad a Alex se však po letech opět potkávají a nadešel čas na jejich krevní mstu. Každý z nich je však jiný a to nejen povahou…Já si tento filmeček nesčetněkrát jako teenager pouštěl na VHSce. Samozřejmě že hlavně kvůli slušným soubojům, ale hlavně i kvůli pohledné Alonně Shaw. „Měkčí“ verze Van Damma v hedvábných slipech mi sice místy lezla neskutečně na nervy, ale jeho drsnější dvojče – to už byla jiná kávička. Navíc zde nechyběla ani držka Bolo Yeunga.
Krvavý sport (1988)
Společně s Univerzálním vojákem mnou nejsledovanější filmy s Jean-Claude Van Dammem. Už snad ani nespočítám, kolikrát jsem je viděl. Souhlasím s názory, že tady se jedná hlavně o nostalgické vzpomínky a prožitky, které jsem u toho jako malý cítil. Frank Dux coby neohrožená mlátička v nelegálním turnaji byl prostě cool. Každý chtěl vidět, jak konečně dá přes držku tomu slizkému Chong Li. Bolo Yeung a ta jeho držka mi coby malému naháněla doslova hrůzu. Sice si musíme počkat, ale ty vyřazovací souboje, při kterých na sebe narazili vyznavači různých bojových sportů, byli taky super a to hlavně co se „choreografie“ týče.
King Crab Attack (2008)
Grégoire Sivan je zřejmě velký milovník starých: monster filmů, scifi o přerostlých lidech, akčních bondovek i komiksů. I proto se rozhodl do své „trailerové parodie“ přimíchat všechny prvky ze svých „vzorů“ - zmutované kraby, gigantický hlavní hrdina, ztřeštěné akční scény, laciné leč humorné obálky časopisů a ústřižků novin. Pro někoho těžko stravitelný guláš, pro jiné alespoň krátká příležitost k pousmání.
Amy's Torch (2008)
Dvouminutová jednohubka, která má zřejmě posloužit jako instruktáž pro rodiče, že by měli věřit svým dětem, když ty tvrdí, že mají pod postelí bubáka. A ne ledajakého. Až moc tahle digitální drštička připomínala Gluma z Pána prstenů. Asi hledal pod postelí svého „miláška…“ Jinak samozřejmě celkem o ničem. Za tak krátkou chvíli nedokázali vytvořit nějak záživnou atmosféru…
The Monstrejo (2009)
Taková roztomilá animovaná blbůstka pro malé děti. Ukázka toho, že i bubák „stříklý“ Gremlinem může dostat pořádně za vyučenou od malého dítěte, kterého chtěl pořádně vystrašit. Světlo je však mocný přítel, hlavně se rychle zbavit strachu! Podobné kousky jsou dobré k odreagování – netrvají dlouho a člověk se u nich i trošku zasměje…
Klenot.TV (2016) (pořad)
Se divím, že to ještě pořád nezakázali, když se několikrát jak na internetu, tak v novinách probíralo, že jde v některých případech o „podvod“ a nabízené věci dle expertů na šperky ani neexistují. Viděl jsem tuto nablýskanou variaci na teleshopping asi dvakrát, ale vždy jen kousek. Což o to, většina těch nabízených věcí vypadá vskutku pěkně a i ty ceny nebyly zrovna nejhorší, ale důvěryhodnost je zde dost nahlodána. Zvláště když si na netu přečtete některé dotazy jistých dam, které si objednali zboží (nebo chtějí objednat) a…
Boeing 747 v ohrožení (1996)
Tohle byl svého času pěkný „výmrd“ s nadrženými diváky. Pamatuju si, když to dávali poprvé v televizi a každý ze třídy se těšil na další pecku se Stevenem Seagalem. Jaké bylo pak zděšení, když během několika vteřin skončilo jeho účinkování „vycucnutím“ a bylo po prdeli. Tedy ne doslova. Protože se ukázalo, že i bez něj šlo o docela povedený film. Navíc Kurt Russell patří rovněž mezi moje celkem oblíbené herce a tady si vedl velmi dobře. Ani toho lamače kostí vedle sebe nepotřeboval. Zápletka byla dobrá, jen to občas trošku zavánělo nudou.
Těžko ho zabít (1990)
„Vymrdali s ním“ a to se jim šeredně nevyplatí. Jen co se probudí z kómatu, myslí jen na pomstu a ta bude šeredně bolet. Tento kousek je rovněž jako ostatní Seagalovky nabitý solidní akcí, nespočtem vystřílených nábojů, nechybí pěkná ženská ale i spousta nelogických prvků. U podobných kousků se však nikdy nevyplatí moc přemýšlet, prostě je lepší sednout do křesla, vzít do ruky vychlazené pivko a užít si slušný – leč tentokrát průměrný akční nářez.
Muž s cejchem smrti (1990)
Společně s Přepadením v Pacifiku jde asi o nejlepší film se Seagalem. Nekompromisní mlátička všech kdo se mu postaví do cesty – přesně tohle jsem na něm vždycky miloval. Nechybí pořádné „masakry“, Jamajčani se taky s ničím moc neserou a atmosféra měla správnou jiskru téměř po celou dobu svého trvání. To praskání kostí a údů prostě nikdy neomrzí…
Aljaška v plamenech (1994)
Steven Seagal byl ve svých začátcích dobrý řezník a na jeho filmy jsem se vždycky rád díval. Ty nové už stojí vesměs za hovno, ale tohle je ještě z období, kdy mu to celkem šlo. Ta epizodka s Eskymáky sice byla spíš jen na splnění kvóty – nahota, ale po akční stránce si moc nemůžu stěžovat. Tedy hlavně úvodní bitka v hospodě byla dobrá. Závěrečná pasáž už byla dost přemrštěná, ale to byli stejně skoro všechny kousky, co jsem s ním viděl a i proto se mi tak líbili.