SOLOM.

Jean-Claude Van Damme a jeho další solidní nářez. Tentokrát si ho užijeme rovnou „dvakrát“. Když byli ještě v peřině, zabili jim rodiče a rozdělili je. Chad a Alex se však po letech opět potkávají a nadešel čas na jejich krevní mstu. Každý z nich je však jiný a to nejen povahou…Já si tento filmeček nesčetněkrát jako teenager pouštěl na VHSce. Samozřejmě že hlavně kvůli slušným soubojům, ale hlavně i kvůli pohledné Alonně Shaw. „Měkčí“ verze Van Damma v hedvábných slipech mi sice místy lezla neskutečně na nervy, ale jeho drsnější dvojče – to už byla jiná kávička. Navíc zde nechyběla ani držka Bolo Yeunga.

Společně s Univerzálním vojákem mnou nejsledovanější filmy s Jean-Claude Van Dammem. Už snad ani nespočítám, kolikrát jsem je viděl. Souhlasím s názory, že tady se jedná hlavně o nostalgické vzpomínky a prožitky, které jsem u toho jako malý cítil. Frank Dux coby neohrožená mlátička v nelegálním turnaji byl prostě cool. Každý chtěl vidět, jak konečně dá přes držku tomu slizkému Chong Li. Bolo Yeung a ta jeho držka mi coby malému naháněla doslova hrůzu. Sice si musíme počkat, ale ty vyřazovací souboje, při kterých na sebe narazili vyznavači různých bojových sportů, byli taky super a to hlavně co se „choreografie“ týče.

Grégoire Sivan je zřejmě velký milovník starých: monster filmů, scifi o přerostlých lidech, akčních bondovek i komiksů. I proto se rozhodl do své „trailerové parodie“ přimíchat všechny prvky ze svých „vzorů“ - zmutované kraby, gigantický hlavní hrdina, ztřeštěné akční scény, laciné leč humorné obálky časopisů a ústřižků novin. Pro někoho těžko stravitelný guláš, pro jiné alespoň krátká příležitost k pousmání.

Dvouminutová jednohubka, která má zřejmě posloužit jako instruktáž pro rodiče, že by měli věřit svým dětem, když ty tvrdí, že mají pod postelí bubáka. A ne ledajakého. Až moc tahle digitální drštička připomínala Gluma z Pána prstenů. Asi hledal pod postelí svého „miláška…“ Jinak samozřejmě celkem o ničem. Za tak krátkou chvíli nedokázali vytvořit nějak záživnou atmosféru…

Taková roztomilá animovaná blbůstka pro malé děti. Ukázka toho, že i bubák „stříklý“ Gremlinem může dostat pořádně za vyučenou od malého dítěte, kterého chtěl pořádně vystrašit. Světlo je však mocný přítel, hlavně se rychle zbavit strachu! Podobné kousky jsou dobré k odreagování – netrvají dlouho a člověk se u nich i trošku zasměje…

Se divím, že to ještě pořád nezakázali, když se několikrát jak na internetu, tak v novinách probíralo, že jde v některých případech o „podvod“ a nabízené věci dle expertů na šperky ani neexistují. Viděl jsem tuto nablýskanou variaci na teleshopping asi dvakrát, ale vždy jen kousek. Což o to, většina těch nabízených věcí vypadá vskutku pěkně a i ty ceny nebyly zrovna nejhorší, ale důvěryhodnost je zde dost nahlodána. Zvláště když si na netu přečtete některé dotazy jistých dam, které si objednali zboží (nebo chtějí objednat) a…

Tohle byl svého času pěkný „výmrd“ s nadrženými diváky. Pamatuju si, když to dávali poprvé v televizi a každý ze třídy se těšil na další pecku se Stevenem Seagalem. Jaké bylo pak zděšení, když během několika vteřin skončilo jeho účinkování „vycucnutím“ a bylo po prdeli. Tedy ne doslova. Protože se ukázalo, že i bez něj šlo o docela povedený film. Navíc Kurt Russell patří rovněž mezi moje celkem oblíbené herce a tady si vedl velmi dobře. Ani toho lamače kostí vedle sebe nepotřeboval. Zápletka byla dobrá, jen to občas trošku zavánělo nudou.

„Vymrdali s ním“ a to se jim šeredně nevyplatí. Jen co se probudí z kómatu, myslí jen na pomstu a ta bude šeredně bolet. Tento kousek je rovněž jako ostatní Seagalovky nabitý solidní akcí, nespočtem vystřílených nábojů, nechybí pěkná ženská ale i spousta nelogických prvků. U podobných kousků se však nikdy nevyplatí moc přemýšlet, prostě je lepší sednout do křesla, vzít do ruky vychlazené pivko a užít si slušný – leč tentokrát průměrný akční nářez.

Společně s Přepadením v Pacifiku jde asi o nejlepší film se Seagalem. Nekompromisní mlátička všech kdo se mu postaví do cesty – přesně tohle jsem na něm vždycky miloval. Nechybí pořádné „masakry“, Jamajčani se taky s ničím moc neserou a atmosféra měla správnou jiskru téměř po celou dobu svého trvání. To praskání kostí a údů prostě nikdy neomrzí…

Steven Seagal byl ve svých začátcích dobrý řezník a na jeho filmy jsem se vždycky rád díval. Ty nové už stojí vesměs za hovno, ale tohle je ještě z období, kdy mu to celkem šlo. Ta epizodka s Eskymáky sice byla spíš jen na splnění kvóty – nahota, ale po akční stránce si moc nemůžu stěžovat. Tedy hlavně úvodní bitka v hospodě byla dobrá. Závěrečná pasáž už byla dost přemrštěná, ale to byli stejně skoro všechny kousky, co jsem s ním viděl a i proto se mi tak líbili.