Big Bear

Dvojka se správně rozjela. Hrdinové i záporňáci jsou už představení a tak začíná celkem napínavý děj v divokém pohraničí plném těžko prostupných hvozdů a rašelinišť. Obdivuji to civilní obyvatelstvo co tam žilo po válce. Hlavně ženy. Život tam musel být drsný jen sám o sobě. Jasně, příroda nádherná, čistej vzduch, ale je na to třeba nahlížet optikou padesátek a ne chataře z Prahy. Neskutečná dřina na poli, spartánské podmínky k životu, pumpa s vodou i kadibouda kdesi venku na dvoře... Ale lesy plné převaděč a všelijakých ozbrojených band. Herecké výkony všech fajn, člověk tak nějak s ulehčením sleduje  hraní Hese, Šafaříka (jakýsi novodobý klon Vaška Neckáře za mlada) ad. a uvědomuje si, že ač odchází nejedna herecká hvězda na odpočinek či dokonce na nebeské stříbrné plátno, je tu mladá slibná talentovaná generace co pomalu přebírá herecké otěže. Konec dílu napínavý, tak jak se od seriálu sluší! Ihned saháme doma po třetím díle... * * *

Přiznávám, lapil mne obsah jak mola ve špajzu lepkavý papírek napuštěný feromony. Znělo to zkrátka docela zjímavě už podle obsahu. Vždycky říkám, že při geniálním scénáři stačí jen pár herců, cimra, stůl a židle (někdy ani to ne) a přitom je o čem hrát hodinu a půl. Děsně těmhle jednohubkám fandím a tohle se zdálo být jednou z nich. Bohužel céčkové zpracování a tak trochu nepochopení z mé strany chování toho ubersoldata udělalo mi film málem nekoukatelným. Záporách se chvilku chová celkem inteligentně jak bych od tohoto typu vzhledem k příběhu očekával a chvilku opravdu debilně jak bych neočekával. Je zvláštní, že navzdory své televiznosti se v něm objevilo i pár zvučných jmen jako Cavill a hlavně Fassbender. Ač jsem tomu od prvopočátku fandil, nakonec dávám jen za jednu koňskou zombie. *

Masakr! :-) Když usedáte před obrazovku a vidíte titulky, je to jako když si zaplatíte jízdu na horské dráze. Sedíte zajištěni pásem ve vagónku, pod vámi klape řetěz a vy pomalu stoupáte nahoru odkud víte, že bude krutej sešup dolů a pak hned halda dalších kotrmelců. Prostě rovnou víte co vás čeká a jen odhadujete kdy to naplno vypukne a jak to dáte. Budete řvát smíchy, ječet, možná vám i bude blbě. Každopádně po chvilce to skončí zastavením vozíku a vy vystoupíte z téhle podívané v super náladě a budete si říkat, sakra tohle teda byla jízda!!!  Auto zabijáka jsem viděl, ale jak mi mohlo uniknout tohle? Mně milovníku zombie filmů ? Tohle je ideální film na nějakou párty! Jde o vymazlené béčko, které to o sobě doslova křičí a je na to hrdé! Možná bych v tom viděl i parodii na nějaké latexové osmdesátkové záležitosti. Tehdy toho bylo docela dost a leckdy strašidelných kvalit, hlavně u Italů. Zatímco u tohoto druhu filmů většinou sledujeme s napětím šířící se zombie nákazu a odvážnou snahu posledních nenakažených přežít ujetím někam pryč, tady někteří hrdinové jdou nákaze pomalu naproti :-). Zcela jistě je to zábavnou formou podaná reakce na filmy jako 28 dní poté (2002),  28 týdnů poté (2007) ad.. Podotýkám, že oba tyhle filmy mám rád. Ale možná právě proto si milovník tohoto žánru tohle jako parodii vychutná ! :-). Dávám za 4 naběračky texaské barbecue omáčky. * * * *

Vždycky jsem si říkal čím to je, že to vikoriánské období působí tak temně. A je jedno zda se jedná o ryze anglické lokace či Ameriku. Móda, architektura a svět, který se jen zvolna vymaňoval ze středověkého způsobu života, to vše z něj dělá ideální kulisu pro horory i v krásné letní dny. Natož pak za zimních večerů či smogových mlh anglických velkoměst.  Ač už se leckde rozbafávaly parní stroje, či jiskřila první elektřina, většina tehdejšího světa měla stále ještě v obydlích krby, černé kuchyně a za večerů svítila svícemi. Když venku padla tma, byla prostě tma jak v pytli .-). Bledě modré oko se odehrává v zimních kulisách v jedné z vojenských výcvikových škol pro kadety. Na podivné vraždy s rituálním podtextem je k jejich vyšetření přizván zkušený vyšetřovatel (Ch. Bale). K ruce mu pak sekunduje v postavě E. A Poe (Harry Melling). Zde se musím pozdržet. V té záplavě dnešních filmů člověk bere tak nějak automaticky, že herci odvedou solidní výkon. A jelikož tak tomu je, nijak se už nad tím nepozastavujeme. Vždyť to tak má být! Nebo ne ? :-) Občas někde něco někdo hraje špatně, je třeba afektovaný a pak si řekneme, no ten a ten tedy hrál opravdu blbě. Málokdy (alespoň mne) ohromí nějaký výkon natolik abych zpozorněl a věnoval se i herci samotnému. Je to logické. Jsme zmlsaní, přesycení. Těžko nás ohromit něčím novým. Ale jestli jsem byl u Arvéda paf z výkonu pana  Kerna, pak tady to bylo z výkonu pana Mellinga. Fakt klobouk dolů. To jak to pojal... Paráda. Já naprosto nechápu zdejší podprůměrné hodnocení. Film byl super. Ano, chyběly tam nějaké vypjatější momenty. Jenže člověk by řekl, že to bylo tak správně. Ta doba byla taková, pevně svázána společenskými pravidly a danými rámci chování. I tak na konci dojde k dost zajímavému rozuzlení a kdo má rád tuhletu dobu devatenáctého století, pak neváhejte. Tahle vikroriánská kriminálka za vidění stojí mnohem víc, než další díl Policie Ústí na d Labem. Že takový seriál ještě není? Nebojte! Určitě bude. Ústí and labem tuším ještě nebylo ne ? Dávám za 4 písmena na útržku papíru. * * * *

Tenhle film má tak trochu smůlu, že přichází v téhle době. Tedy době, kdy je důležité kdekoliv a kdykoliv zdůrazňovat diverzitu a to, že i lidé jiné barvy pleti jsou stejní jako my.  No fíha aha ! Jsem si jist, že 99% lidí to ví, ba dokonce to věděla ještě před Floydem,  BLM a poklekáváním při těch nejneuvěřitelnějších událostech. Bohužel je kupa těch, co si myslí, že nás musí o tom neustále školit, přesvědčovat a nejlépe  podprahově při sledování filmů. Herci jiných barev pleti (často ač neumí hrát) jsou obsazováni na základě kvót do hlavních filmových rolí a člověk je už vídá v každém filmu tak často, že mu přijde naprosto normální, že Gaius Julis Caesar, Anna Boleynová nebo Shakespeare měli tmavou pleť a pocházeli nejspíše odněkud z kolébky lidstva Afriky. Své by o tom mohli vyprávět někteří naši režiséři pohádek s německými produkcemi, kdy jen složitě vysvětlují, že do staročeské vánoční pohádky Afroněmec jako pohádkový král, vodník, nebo hloupý Honza prostě nepatří. Ne vždy se to podaří a tak i v Jíškovi ve středověkých Čechách se musel objevit Kumán. Jak říkají mechanici - všechno co jde přes závit silou je špatně a dobře to pak nedopadne.  U filmů to cítím stejně.  Nedokážu posoudit nakolik se Devotion veze na téhle vlně antirasismu, která má dle mého názoru u většiny naší populace spíše negativní dopady. Leckomu komu to dříve bylo jedno, ale asi nejsem jediný komu to zvolna začíná lézt krkem a to dost. Faktem je, že o válce v Korei se toho moc netočí. Je to škoda, protože řada proruSSkých dementů obhajujících okupaci Ukrajiny často poukazuje oplátkou na války USA a na tomto výčtu většinou začíná Koreou (po hříchu tam ale nezmiňuje pomoc zlých USA Evropě v obou světových válkách). Jenže dezolát je většinou jednoduchá bytost a tak ví podle MASHE, že v Korei bojovaly USA se Šťabajznou a Hawkeyem . Neví, že to byly jednotky UN a USA jen jako členská zem mezi nimi, kdo pomáhaji jiho po napadení komunistickým severem. Takže drobná osvěta prostřednictvím válečných filmů z tohoto konfliktu by se jistě šikla. Devotion v podstatě tématicky a chronologicky navazuje na Letce z Tuskgeee a Lucasovy Red Tails. Jsou historici co tvrdí, že Druhá světová vlastně neskončila a zvolna se přelila do válek v rámci dekolonizací a přešla v Koreu. Je pravdou, že válečná a poválečná Amerika byla silně rasistická obzvláště na jihu. Jenže když armáda potřebovala vojáky to se pak na barvu kůže moc nehledí. Za války se Afroameričané hodili a mnoho z nich motivovaných rasismem bílých mnohdy předvádělo neskutečnou odvahu a hrdinství. Přesto po návratu z nich zase byli lidé druhé kategorie. Ač čato ověšeni medailemi do obchodů museli zadním vstupem a dopravních prostředcích sedět vzadu. Vraždy a lynče nevyjímaje.  U letců se v armádním velení čtyřicátých le věřilo, že černoši jsou spíše opice a nejsou schopni řídit tak složité stroje jako jsou letadla. Zpochybňovala se i jejich schopnost orientovat se ve volném prostoru. To se nebavíme o roce 1900, ale o válečné Americe pracující na štěpení uranu a první atomové bombě! Člověk dneška vážně nechápe to uvažování některých jedinců!  Mnou obdivovaní borci z peruti Red Tails tak všem armádním rasistům a nejen jim vytřeli zraky a s nimi mnohým osádkám bombardérů, kterým zachránili v bojích s Luftwaffe jejich kejháky při doprovodech. Přesto si museli lecos snést a lecos vytrpět. Části vypatlané bílé populace zkrátka rovnost mezi lidmi bohužel nevysvětlíte. Jesse L. Brown si zřejmě užil své a zcela jistě tím byl silně traumatizován. Otázkou je jak moc, protože pokud to bylo tak jak ve filmu, jako palubní lékař bych mu zakázal létat dokud by se nedal do kupy. Co udělá v letadle silně psychicky rozrušený jedinec víme třeba z Top Gunu :-). Ale teď vážně. Devotion je slušně natočeným filmem. Moc se tam tlačí na tu rasovou strunu a to tak moc, že to někoho možná otráví. Kdo zná kontext tak se nad tím přenese a užije si docela slušnou porci leteckého válečného filmu. A ty záběry na Bearcaty a hlavně na Korzíky byly super! Corsairy si své bojové jméno zasloužily v Pacifiku v bojích s Japonci. Nahradily coby palubní stíhačky dosluhující Wildcaty a Hellcaty. V rukou zkušených a dobře vycvičených amerických pilotů byl Vougt F4U Corsair mocným zabijákem na obloze s brutálním výkonem, silnou výzbrojí a skvělou manévrovatelností. V Koree sice ještě také třeba spolu s B29 nebo Mustangy bojovaly, ale to už začínala éra proudových strojů a na ty vrtule nestíhaly. Jestli bych ve filmu něco vytlk ze soubojů, pak nechápu ty bojové scény s palivovými nádržemi pod břichem. Jako fakt nechcete dosta zásah do nádrže plné leteckého paliva pod trupem svého letadla s proudícím vzduchem kolem. Ti co to s těžkými popáleninami náhodou přežili za druhé světové by o tom mohli vyprávět! Proto základem vždy bylo před bojem jako první odhodit nádrže i kdyby tam ještě byla šťáva. Nu a ten Mig15 měl zdá se nekonečno střeliva...  :-). Jinak to bylo naočeno zručně a ač se zápletka s přátelstvím a posledním soubojem zdá za vlasy přitažená, skutečně se tak stalo. Takže ač mi poprahové vsouvání informace, že kolem nás žijí i neběloši poslední dobou fakt vadí už i v té njeblbější reklamě v TV, tady to beru a dávám za 4 odpálené rakety.  Je to solidní pocta Jesse L. Brownovi, který si ji bezpochyby zaslouží. * * * *

Válečný kůň mi dlouho unikal, ale dneska se mi jej konečně podařilo osedlat a vidět. Ačkoliv je film přesně to co tu jiní popisují zhusta v komentářích - tedy: kýčovitý, přibarvený, aromatizovaný a  navíc pohádka pro dospělé co mají rádi zvířátka, přesto se mi moc líbil a dávám za plný počet. Jasně, ty zápletky během 1. Světové, masomlejnu na všechno a všechny asi ve skutečnosti nemohly takto probíhat s takovou četností náhod. Přesto si říkám, proč ne? Film byl napínavý, peklo války tu bylo znázorněno naprosto dokonale a ke konci přiznávám, ano trochu mi zaslzely oči . No co, trochu toho yperitu asi zahnal vítr skrze obrazovku přímo ke mně... Ten kdo má vřelý vztah ke zvířatům v tomto filmu asi najde to co jiní najít nemohou a snad proto má i tak nevyrovnané hodnocení. Já dobře vím, že zvířata mají duši a i když se k nim člověk většinou chovádost šíleně, z nějakého pro mne nepochopitelného důvodu mu zachovávají svoji oddanost a věrnost, což nutí k zamyšlení. Nádherný film, ať si jej kritizuje kdo chce jak chce. Dávám za 5 hvizdů, * * * * *

Nechápu. Proč? Pro koho? Pointa? Nebuďte zlí na homosexuály!? Mohou se vám hodit jejich rady ohledně zavádění předmětů do análního otvoru. Být homosexuál tak si pana režiséra za tohle pozitivní promo asi najdu.. Za tu rádoby osvětu ohledně rakoviny střev, která kosí Čechy hlava nehlava dávám za jeden anální kolík. Eh.. To je komentář... Když k tomuhle fakt nic lepšího napsat nešlo. Pardon.  *

Na to, že je to studiovka je to fajn. Těmi já pohrdal. Tady se ještě dost snažili například udělat les k paní Adamové dostatečně temným aby to jako v temném lese opravdu vypadalo. Naše herecká elita je zde ještě mladá, uvědomil jsem si, že jesem pana Moravce snad v pohádce hrát ještě neviděl. Zaujal i šermířský souboj pánů Přeučila  svobody, kdy kluci šli do toho opravdu svižně. No jo, tenkrát se i hraní v pohádce bralo vážně a to nemluvím o skvělé výslovnosti všech. Tahle pohádka je stejně stará jako já a zprvu jsem to ani netušil. Odhadoval jsem ji tak někam k roku 1982 - 84... Vypadá na svůj věk pořád docela slušně a stále nabízí docela pěknou porci kvalitní zábavy! Doufám, že to mám podobně :-). Dávám za 3  * * *

Tak jasně, nejsem cílovka. Tohle byla zase escort mission a sledování s omladinou. Komiks byl z toho cítit na sto honů, ale to už u filmů od DC prostě tak je. Opět jsem hned v úvodu s upokojením zarigistroval, že film je rasově vyvážený a je tomu tak dobře. Nikdo nebude muset nikde klekat. Nechápu účast P. Brosnana, musel se v tý sranda masce cítit asi fakt trapně. Irský gentleman by přeci jen mít nějakou thin red line přes kterou nepřekročí. No tady byl za ní celé stovky mil... Příběh naprosto jednoduchý až hloupý, zajímalo by mne jak by se takováhle věc točila v dobách kdy nebyly k dispozici digitální efekty. Bez nich by byl film o ničem. Těch je tam ale tolik, že osobám trpící epilepsií důrazně doporučuji zvážit sledování. Z těch všech blesků a výbuchů se dělaly mžitky před očima i mně a znovu opakuji, méně je někdy více. Dávám tedy za jeden blikající modrej šutr, kterej nalezl i létající Čestmír. *

,,Ubližování lidem ubližuje ostatním lidem" --- Čekal jsem víc. Herecké obsazení moc fajn a vlastně si už ani nevzpomínám kdy a v čem jsem naposledy viděl Pitta. A to už vůbec nemluvím o Sandře. Točeno je to v takovém mixlém stylu Ritchieho a Tarantina, ale jak píšu - jen ve stylu. Komediálnost filmu je na docela slušné úrovni. je tam toho spousta, ale mně se vždycky nevíce líbí když mezi brutální řežbou dvou zabijáků jdoucích si po krku jeden najednou řekne, hele a nechceš to probrat proč se máme zabít? :-). Knižní a nejspíše komixová předloha je z filmu cítit na sto honů. Akce ve vlaku mám rád. Je to stejné jako filmy na ponorkách. Omezený prostor kde se není moc kam shovat a kde když někomu rupnu v kouli se s ním tak jako tak na jednom z konců potkáte. U vlaků to musí být samozřejmě dálkové expresy co nestaví a co z nich nejde díky rychlosti vyskočit. Vzhledem k tomu, že se film odehrává na palubě jednoho z nejrychlejších vlaků světa zde byla podmínka splněna! .-). Divák chvilku tápe proč chce ten a ten zabít toho a toho a v půlce právě díky omezenému prostoru je v těch důvodech už docela slušný zmatek. Konec ale vše pěkně rozmotá. Závěr je vskutku masakr, ale smrdělo to moc digitálními efekty. Prostě ideální film pro 3D kino a 3D brýle. Nemáte-li nic lepšího na práci, sedněte na rychlovlak do Kjóta a nechte se unášet vysokou rychlostí s japonskou krajinou svištící za okny. Dozvíte se třeba proč švestka nechová zášť k hladovějícímu, ale k farmáři, který strom zasadil... Za mně slušný průměr, kterému něco málo chybělo. Dávám za 3 hadí uštknutí. * * *