tomtomtoma

Kriminální drama bez ideové propagandy a s účinnou atmosférou napětí i zdařile povedenou psychologickou hloubkou. Díky tomu jde o příjemnou zábavu, která vtáhne do děje každého, kdo se sugestivním prostředím napětí nechá vést až ke zdárnému konci. Hlavní postavou příběhu je pedantský kapitán Veřejné Bezpečnosti Miloš Tůma (příjemný Karel Höger), který se musí zorientovat v nepřehledné situaci neupřímnosti a zatajování významných skutečností všech podezřelých, z nichž nikdo nemá čisté svědomí. Jeho věrným společníkem je horlivý nadporučík Veřejné Bezpečnosti František Líbal (Josef Bek), který v každém podezřelém vidí pachatele. Důležití a vykreslení jsou podezřelé osoby. Prvním je vedoucí hotelu Černá růže Alfréd Batysta (František Vnouček) s křečovitou bezstarostností při účetní nesrovnalosti. Druhým je bohémský úředník Karel Antoš (dobrý Otto Lackovič) s bohémskou machinací výherního losu. Třetím je Karlův kamarád Jirka Brož (dobrý Josef Vinklář) s pocitem viny, lidského selhání a zrady. Čtvrtým je vrchní číšník Josef Neumann alias Kici (velmi dobrý Vladimír Menšík) s žoviální a upřímnou nechápavostí. Z dalších postav: Tůmova sekýrovaná sekretářka a pracovitá seržantka VB Jindřiška Hůrková (Eva Kubešová), svědomitý laborant a poručík VB Kavenda (Miloš Vavruška), osamělá a nedočkavá prodavačka z bufetu Majka Válková (velmi zajímavá Dagmar Zikánová), překvapená Kiciho milá Eva Zelinková (Jana Štěpánková), opilec, filuta a účetní revizor Restaurací a Jídelen Ferdinand Zelinka (dobrý Eduard Kohout), či Karlova sestra, Jirkova milá a všímavá pošťačka Jana (půvabná Zuzana Fišárková). Prostředí, atmosféra i herecké výkony jsou na jedničku. Samotný kriminální příběh není složitý, napne a důstojně pobaví.

Sympatický pokus o netradiční téma v československé kinematografii. Díky době svého vzniku je to tendenční ve svém pohledu a pečlivém rozdělní na komunistické dobro a imperialistické zlo. Na druhou stranu je tato režimní poslušnost již obroušena a pohled na samostatný film je díky tomu snesitelnější. Co se podařilo na výbornou jsou kulisy, které přesvědčivým a věrohodným způsobem přibližují indočínské reálie. A jednoznačnou předností je i ponurá atmosféra, kterou ovládá především strach. Strach, který svazuje a vtahuje všechny bez rozdílu do hrůzy nahánějící válečné vřavy, kde se lidskost zapomíná a touží se především po životě a nalezení cesty ze světa beznaděje chaosu a smrti. Tato atmosféra strachu je všudypřítomná, připravuje každého o iluze a cynicky se vysmívá. Cizinecká legie byla vždy především místem, kde se jakýkoliv psanec mohl skrýt před světem a svědomím. Rozmanitá mozaika francouzské cizinecké legie je zdůrazněna babylonem jazyků, čímž se přidávají body autenticitě podání a vyznění. Hlavní postavou příběhu je Čech Václav Malý (zajímavý Jaroslav Mareš) ve strachu ze světa smrti a osobním nevyřízeným účtem, jehož smazání se stává prioritou a jediným smysluplným úkolem v danou chvíli. Výraznou postavou je další Čech a desátník první roty Petr (příjemný František Peterka), který opatrně a dychtivě touží po cestě z pekla a snaží se držet ochranitelskou ruku nad svým krajanem. Důležitou postavou je i Němec Gerhardt (dobrý Günther Simon) se sebevědomou duchaplností při hledání cesty ven. Poslední z výrazných postav je poručík a Němec Wolf (dobrý Hannjo Hasse) s tajemstvím minulosti a odhodláním. Z dalších postav: bezcharakterní a lačný seržant německé národnosti Storch (pozoruhodný Kurt Oligmüller), Petrův a Gerhardtův kumpán a polský harmonikář Tadeusz (Tadeusz Schmidt), všehoschopný polský hrubián Antek (Jerzy Duszynski), chladnokrevný hazardní hráč Jocker (Karel Jelínek), velitel pevnosti a francouzský major (Ladislav Chudík), či francouzský pobočník (Jami Blanc). I přes naivnější průběh děje, je tento film zajímavým počinem. Atmosféra se povedla na výbornou, a od ní se vše odvíjí.

Člověka zamrazí, když si při sledování podobných filmů vybaví tehdejší temnou dobu nekompromisního budování socialistického ráje. Vyžadovala se slepá poslušnost bez pochybností a přemýšlení. Vše mělo ve své hysterii pouze černou, nebo bílou barvu. Něco se oslavovalo, něco jiného ničilo do zapomnění rozkladu beznaděje. Je to film, který nahání hrůzu z manipulace moci a ideologického příkazu, který se obřadně uctíval. Děsivé je, když vidíme celou a dlouhou řadu velmi dobrých herců, kteří se této zlomyslné šarády zúčastnili. Smutným hrdinou příběhu je všehoschopný a slabošský agent imperialistické hydry Řehoř (Svatopluk Beneš) ve svém marném pokusu o záškodnickou sabotáž. Hlavní ženskou postavou je uvědomělá socialistická učitelka Věra Mikulová (sympatická Ludmila Vendlová) se svým hořkosladkým osudem v nebezpečné akci. Nejkladnější postavou je sympatický a mužný příslušník StB František Klíma (Josef Bek), který má celou záležitost pod kontrolou. Z dalších rolí: obratný a neodbytný agent Radimský (zajímavý Bohuš Záhorský), lidový cestující a bezprostřední zlepšovatel František Čapek (příjemný Jaroslav Marvan), odtažitá a nespokojená cestující Marie Vaňková (příjemná Zdeňka Baldová), dobrácký a zostuzovaný kouzelník Mrkvička alias Bondini (sympatický František Filipovský), podlý a zastrašující agent Nowak (Miroslav Homola), napravený a snaživý hříšník a taxikář Dvořák (Ladislav Boháč), budovatelský strojvůdce (Jaroslav Vojta), nedočkavý topič (Rudolf Deyl ml.), vedoucí rozsáhlé a perfektně provedené akce proti nepřátelům státu a přesvědčený příslušník StB Jiří Mareš (Ladislav Chudík), či zachraňující vlakový číšník Veselý (Zdeněk Dítě). Lze to označit jako oslavu budování socialistického státu a osočování imperialistických mocností ze záškodnické podvratné činnosti proti prostému lidu a světovému míru. Smutno je mi z této nekompromisní demonstrace moci a předkládání jediné platné pravdy! Je to nebezpečné.

Tato sladká romantická pohádka se snaží o ochranné zbarvení. Vyzývavě se vyhýbá bahnu žánrového klišé, aby se z přemíry snahy a s vítězoslavnou fanfárou na rtech v tom bahně utopila. Zvrácená láska vystupuje ze záhrobí, aby moudře i škodolibě řídila kroky živého. Bizarní ve svém přesvědčení a představě. Alespoň ženy snad dokáží ocenit ten zvláštní druh velké lásky. I přesto, že film má zajímavé momenty, je to jen přeslazený filmový brak. Hlavní postavou příběhu je ovdovělá Holly Kennedy (zajímavá Hilary Swank) v trápení, nejistotě, váhání a poslušném následování posmrtného hlasu. Co slova na papíře všechno dovedou! Hlavní mužskou postavou je duch Gerry Kennedy (sympaťák Gerard Butler) v upřímnosti citů a laskavého vedení k životnímu štěstí a budoucímu uplatnění své ovdovělé manželky. Z dalších rolí: bezstarostná kamarádka Holly a zarputile vdavekchtivá Denise Hennessey (Lisa Kudrow), další věrná kamarádka Sharon McCarthy (Gina Gershon), Sharonin milující manžel John McCarthy (James Marsters), Hollyina starostlivá a obezřetná matka Patricia (zajímavá Kathy Bates), nechápavý a odmítaný barman Daniel Connelly (Harry Connick, Jr.), extravagantní Hollyina příbuzná Ciara (Nellie McKay), či osudový starý dobrý Gerryho kamarád z Irska William (Jeffrey Dean Morgan). Emoční vydírání je na nejvyšší možné úrovni, a přesto je všechno sladké, šťastné, optimistické. A já nerozumím té naparáděné prázdnotě.

Občas se stane, že mě pobaví i nějaká romantická komediální pohádka. Ovšem nikoliv u tohoto filmu. Není zábavný a není ani příliš vtipný. Problémy se řeší sami od sebe a zápletku přináší pouze zapšklá nepřejícnost jedné líné osoby. Co jiného film nabízí? Stále šarmantní vzhled hlavní postavy a nesmyslné kočkování úspěšných hezkých lidí. A opakovaně se ptá, zda má atraktivní a úspěšná žena středního věku právo na vztah s mladším mužem. Kdyby to mělo alespoň závan elegantního nadhledu a netočilo se vše dokola na jednom místě. V podobných chvílích jsem rád, že nejsem žena, nespokojená se svým životem a s podivným uspokojováním při sledování podobných filmových výtvorů. Hlavní postavou je uznávaná televizní producentka Rosie (elegantní Michelle Pfeiffer). U ní stojí za povšimnutí její svěže atraktivní vzhled i v pokročilejším věku. To ostatní je především trucovitost a zmatenost dospívající mládeže. Hlavní mužskou postavou je herec Adam (sympatický Paul Rudd), oblíbený kašpárek na vzestupu své začínající hvězdné filmové kariéry. Všichni ho milují, všechny baví. Z dalších rolí: v teenagerovském věku zmatená Rosieina dcera Izzie (Saoirse Ronan), nespokojená hvězda televizního seriálu pro mládež Brianna (Stacey Dash), bezohledný a poživačný televizní šéf Marty (zajímavý Fred Willard), sebevědomý povaleč a Rosiein bývalý manžel Nathan (Jon Lovitz), zahořklá a škodolibá Rosieina sekretářka Jeannie (pohledná Sarah Alexander), či jízlivá komentátorka matka Příroda (Tracey Ullman). Ta lidská touha omezenosti po popkulturní zábavě je prázdnota a marnost a nechuť se strachem po osvobození lidského ducha. Každý den stavíme své kvazisymboly demokracie na odiv světu.

Toto dílo je kvalitní romantický film. Je mnohem lepší, než by se podle hodnocení mohlo zdát. Odhalovaná poprsí žen mě ve filmových výtvorech nezajímají. Zdejší předností je odhalování vztahu, kde romantická hloubka citů má silnější působivost, než mohou nabídnout běžné romantické cajdáky. Romantika lásky je touha, hledání, tápání a rozpolcenost. Je to bolest a magická přitažlivost, které opakovaně podléháme i při vědomí, že v našem nitru nastane doba pro nesourodé zvuky chaotické rozeklanosti chtíče a rozumu. Chtíč a touhy dodávají životu tu nejexpresivnější chuť, která mnohdy bývá i tím nejvíce impresionistickým zážitkem jedince v běhu času. Není v tom harmonie, ale mnoho trápení, nejistot, obav, strachu, ubližování i destrukce. Ale i přes veškerou tíživou bolest a rozklad, jsou to ty nejvelkolepější okamžiky. Převést literární dílo do filmové podoby nemusí být ten nejsnadnější úkol. Zde se podařilo výstižně vykreslit prostředí vnitřních pochodů, pohnutek i slabostí jednotlivce. Všeho toho zmatku, který zůstává skryt a ke kterému se pokleslá a často oslavovaná pseudoromantická tvorba nikdy ani o kousek nepřiblíží. Hlavní postavou je začínající spisovatel Arturo Bandini (velmi zajímavý Colin Farrell) ve své touze po uplatnění a hltání krás života. Jedno i druhé se u něj propojuje v jediný hnací motor, který není nikdy schopen nastartovat na delší vzdálenost. Představy, ideály a skutečnost zanechávají ve svém nositeli schizofrenní neklid nejasností citů. Stále hledá způsob správného uchopení lásky, stále ubližuje, stále trpí a stále hledá. Nachází okamžiky, které se natrvalo zaryjí do paměti zkušeností. Hlavní ženskou postavou je mexická servírka Camilla Lopez (šarmantní Salma Hayek) s touhou po plnohodnotném společenském přijetí. I ona je pohlcena nejednoznačností vztahu, i ona je vláčena protichůdností rozumu a srdce. I ona ve svém zmatku ubližuje, trpí a prožívá nejsilnější okamžiky vlastního života. Nabízí vše, a přesto stále uniká. Významnou postavou je skromná hospodyně Vera Rivkin (velmi zajímavá Idina Menzel), bezprostřední ve svém vyznání. Vyznání a vše, co s ním souvisí, se stává základem pro život i tvorbu Artura. Z dalších postav: bezstarostný Arturův soused v rozkladu života Hellfrick (dobrý Donald Sutherland), sebevědomý a jízlivý barman a zkoušející spisovatel Sammy (Justin Kirk), či opatrná a nedůvěřivá majitelka penzionu paní Hargraves (Eileen Atkins). Ve zmatcích pocitů a tužeb se lze snadno ztratit. Naštěstí, stále žijí filmový tvůrci, kteří hloubce vnitřního pnutí a bezradnosti dávají přednost před líbivou a povrchní romantickou pohádkou.

Já jsem s tímto druhem zábavy spokojen. Vizuálně zdařilá podívaná dokáže rozvibrovat potřebnou atmosféru do téměř dokonalého stavu hladiny napětí. Křesťanské vidění světa s pojmy pekla a nebe je ve většině konzumní civilizované společnosti vděčné téma, které jedny dráždí a provokuje a ty druhé škodolibě baví. Černý humor a jízlivý cynismus v kontextu křesťanského světa je možná laciný způsob zábavy, ale také účinný, vtipný a hravý. Nešetřilo se, což ve výsledku dělá z tohoto filmového díla jednoznačně pobavení, které svižně, elegantně i nevázaně běží vstříc svému napsanému osudu. Hlavní postavou je ochranitel světa lidí před nástrahy pekelné říše John Constantine (velmi dobrý Keanu Reeves) v úpěnlivé snaze o vykoupení vlastní duše. Ze všech sil a vlastním tělem brání příchodu nevyhnutelné apokalypsy, i když chce změnit především a jen svůj vlastní osud. Vše ostatní je pouhou ztrátou času. Hlavní ženskou postavou je nekompromisní policejní detektivka Angela Dodson (šarmantní Rachel Weisz), snažící se rozklíčovat smrt své sestry Isabely (druhá role Rachel Weisz). Cesta se rázem stává očistcem. Z dalších postav: mladý, nedoceňovaný a idealistický Johnův pomocník na cestě života Chas Kramer (Shia LaBeouf), zarputilý udržovatel křehké rovnováhy tří dimenzí života Papa Midnite (zajímavý Djimon Hounsou), vystrašený Johnův pomocník, dodavatel svatých artefaktů a milovník brouků Beeman (Max Baker), exorcista s vlastním běsem, opilec a kněz Hennessy (zajímavý Pruitt Taylor Vince), labužnicky intrikující posel pekla Balthazar (sympatický Gavin Rossdale), schizofrenní hybridní hermafrodit Gabriel (dobrá Tilda Swinton), či nenasytný a neukojitelný vládce pekla Satan alias Lu (velmi zajímavý Peter Stormare). Tento film nepřináší žádnou vznešenou myšlenku, ani novátorský přístup, ani původní námět. Ovšem to, co vzniklo, se nemusí stydlivě skrývat v koutě. Je to pouhá zábava, byť snad i rouhačská. Zaplať Pánbůh za to! Navíc, vyplatí se přestat kouřit cigarety!

Tato jednoduchá a efektní zábava slavila svůj komerční úspěch díky hvězdné ústřední dvojici. Ta finanční nestřídmost je viditelná na první pohled. Sympatické na filmu je, že si na nic nehraje, pouze dává divákům šanci po ukojení svých konzumně filmových potřeb. Je to v pohybu, ženský i mužský idol tělesné krásy jsou lákadlem pro všechny. Střílečky, výbuchy, honičky, souboj pohlaví, potřebné bonmoty, nutný nadhled. Nakonec, zabavit se tím lze slušně, stačí jen nechat se unášet vizuálním divadlem a nepodléhat žádnému nutkání k zamyšlení. V hlavní roli je tajuplný stavitel John Smith (sympatický Brad Pitt) s ležérním sebevědomím profesionality své skutečné profese. V hlavní ženské roli je Johnova atraktivní manželka Jane (pohledná Angelina Jolie) s obřadní vznešeností při plnění své práce. I dokonalý manželský pár může dospět ve svém vztahu k bodu zevšednění a odcizování. Terapie je jednoduchá: tanec v salvě smrtících kulek a monumentálních výbuchů. Z dalších rolí: Johnův upřímný kamarád ve zbrani i v životě Eddie (Vince Vaughn), bezstarostná návnada a zkušební cíl Benjamin Danz (Adam Brody), pečlivá a ochotná Janina kolegyně Jasmine (Kerry Washington), či překvapený soused Martin Coleman (Chris Weitz). Zábava to je, nijak úchvatná, spíše v sobě spojuje celkovou megalomanskou spotřební podbízivost. Přes všechno je to stále a především funkční zábava.

Tento filmový přepis verneovky považuji za ukázkový dětský film. Je barevný, jednoduchý, povznášející a hravý. S nadhledem ukazuje cestu dobra za spravedlností a odhalením totožnosti skutečného a nenasytného zla. Je to svižné, straní se zlomyslnosti a ukolébává jistou vlnou představivosti. Prostě, ideální filmový produkt pro dětského diváka, bez přetvářky a s důvěryhodnou a elegantní tváří nadšení. Hvězdou filmu je věrný komorník Passepartout alias Lau Xing (nezastavitelný Jackie Chan) s propracovanou vznešeností taneční choreografie východoasijských bojových umění. To on drží ochrannou ruku nad spravedlností a vyváženým řádem světa. Ústřední postavou příběhu je ambiciózní a zneuznaný vynálezce Phileas Fogg (sympatický Steve Coogan) s neúnavnou touhou prokázat své přispění k rozkvětu společnosti. Je to idealista a snílek s průzračným viděním světa. Hlavní ženskou postavou je ctižádostivá a haněná impresionistická malířka Monique La Roche (půvabná Cécile De France). Přináší především vzletný a svěží ženský šarm a lehkou romantickou zápletku. Hlavním padouchem je zpátečnický předseda akademie věd a povýšený anglický lord Kelvin (zajímavý Jim Broadbent) s rozkošnou a nezastíranou nadutostí. Z dalších rolí: poslušný policejní plukovník Kitchener (Ian McNeice), sebestředný narcis a turecký princ Hapi (Arnold Schwarzenegger), nejnebezpečnější protivník a čínská generálka špatné strany Fang (šarmantní Karen Mok), zarputilý vůdce nebezpečných Škorpionů Bak Mei (Daniel Wu), vytrestaný pronásledovatel a policejní Inspektor Fix (příjemný Ewen Bremner), nevěřící vynálezce Wilbur Wright (Owen Wilson), jeho věřící bratr Orville Wright (Luke Wilson), radící vagabund ze San Francisca (Rob Schneider), obětavý kapitán zaoceánského parníku (Mark Addy), či urozená anglická královna Viktorie (Kathy Bates). Díky tanečně bojové choreografii má film své kouzlo. Nebere sám sebe vážně, hraje si a neuráží. Zkrátka a dobře, je to ideální optimistická pohádka pro dětské publikum.

Je to průměrný akční thriller, který sice nenadchne, ale ani neurazí. Nezavádí nás do zákulisí tajné služby, ukazuje syrovou hrdinskou cestu jednotlivce za nastolení spravedlnosti dobra. Je to hrdinské, efektní, naznačující, v pohybu a v nejistotě. Hrdina je neohrožený a vynalézavý muž, který je připraven na každou překážku. Je to hutné a díky tomu působí snad až zkratkovitě a neuváženě. Všechny ty zvraty nemusí patřit k nejvěrohodnějším, ovšem to příliš neubírá z celkové atmosféry nepoddajného hrdinství. Střídmě patetická oslava spaghetti westernů dostala rozdílné kulisy, ale důležitý epický duch zůstal. Hlavní postavou hrdinského eposu je jeden z nejvýkonnějších a nejschopnějších mužů tajné služby Scott (sympatický Val Kilmer). A pokud on si vezme něco do hlavy, tak se před ničím nezastaví. Ani před předčasným ukončením pátrací akce. Kdo jiný, než tato oživlá kreslená postavička, může splnit zadaný úkol i přes svoji nesplnitelnost? Z dalších rolí: pomocná a obětavá agentka Jackie Black (šarmantní Tia Texada), velitel delikátní pátrací akce Burch (Ed O'Neill), nekompromisní mstitel nepovolené křížové výpravy Stoddard (William H. Macy), všímavý a ochotný agent a buřičský hlas hrdinského činu Curtis (Derek Luke), odevzdaný nebohý cíl křížové výpravy Laura Newton (půvabná Kristen Bell), hrdinův nebojácný pomocník na konci cesty Jones (Kick Gurry), uvězněný arabský pašerák nejstaršího řemesla Tariq Asani (Saïd Taghmaoui), či zaskočená švédská televizní moderátorka (Sandra Lindquist). Ten film má jen svou zábavní funkci. Tu splňuje, sice bez fanfár, ale i bez ostudy a trapností. Nad souvislostmi není radno se zamýšlet.