tomtomtoma

Je to film v moderním stylu, je líbivý, snaživý, svižný a má vtíravé výchovné ambice. Ale kdo stojí o to všechno moralizování a poučování?! Navíc problémy se neřeší, prostě přijdou a zase také odejdou. Ke všeobecné spokojenosti a další přijaté poučce k šťastnému životu. A tak se rozvíjí příběh dvou mladíků. Jeden má jasnou vizi o své budoucnosti, druhý tápe a přežívá v zaběhnutých kolejích bez trochy vůle ke změně. Jeden studuje, ten druhý pracuje jako úředník. Jeden je barevný, druhý je šedá myška. Jeden je extrovert, druhý introvert. Samozřejmě musí na sebe narazit dva zcela odlišní jedinci se zcela odlišným pohledem na svět i s jejich přístupem k němu. Obchod s narkotiky je předem odsouzen k nezdaru, pokud na jeho počátku trůní dva nesvéprávní diletanti. Hlavní postavou je Shane Butler (Michael Legge), který chce roztáhnout křídla, ale především poznává sám sebe. Toho doplňuje šťastný Vincent Cusack (Allen Leech), který touží po úspěchu své vyvolené vize. Snad jedinou sympatickou postavou je Keith (David Murray), který má jasný plán, ale jeho cesta obsahuje mnoho neznámých a proměnných. Z dalších rolí: Vincentova kamarádka, zamilovaná do nepravého, Gemma (Amy Shiels), Shaneův kolega z práce, bez radosti ze života, Jerry (Frank Kelly), Keithův parťák Budgie (Colm Coogan), a dvojice diletantů z Dublinu Frankie (Sean Power) a Bunny (Alvaro Lucchesi). Příběh má slibné momenty, ale jako celek je to plytké a ploché. A tak zůstává ta sladká pachuť cukrkandlu a pocit dodávání zdání odvahy mladistvému publiku.

Je to jeden z těch bizarnějších filmových kousků, kterému nechybí kouzlo a půvab. Bez předsudků se dívá na svět kolem sebe a nesnaží se vnucovat, vychovávat, či poučovat. Dívá se očima, které jsou zalité radostí ze života a nesmírnou touhou, která žene stále vpřed a na všem dokáže najít i pozitivní stránku. Irsko, to jsou i tři zápory v jedné větě. Irsko, to byla IRA a jejich nacionalistické nahlížení k anglické rozpínavosti. Irsko, to je těžkopádná a prudérní katolická církev. A nad vším ční město měst, které dokáže pohltit, brát, vydírat, ale i dávat. A to vše sledují pozorné oči s lehkým nadhledem veselých a švitořivých červenek. Svoboda, sex, transvestitismus, transsexualismus, hledání, ideologický boj krve, potírání, zloba, msta, netolerance, laskavost, těhotenství, útěky, nalézání. Toho všeho a ještě mnoha dalšího se dotýká, aby to nechával proplouvat zvolna mezi prsty, občas se něčeho lekne, sem tam něco vyzdvihne. A přesto stále opěvuje především tu rozmanitou krásu života, který může přinést i nevšední zážitky, pokud jsme jim otevřeni. Hlavním průvodcem je Patrick 'Kitten' Braden (skvělý Cillian Murphy, jako malý Conor McEvoy), který stále hledá. Sám sebe, svět kolem sebe, lásku, svou matku, bezpečí, život, aby nakonec našel otce. Jeho bezprostřednost vyráží dech, nebojí se provokovat i pomáhat. Z dalších rolí: katolický otec s nově naleznutou cestou Liam (dobrý Liam Neeson), Patrickova nejlepší kamarádka Charlie (zajímavá Ruth Negga, jako malá Bianca O'Connor), Patrickův kamarád s osvobozeneckou cestou Irwin (Laurence Kinlan, jako malý Emmet Lawlor McHugh), přísná pěstounka Ma Braden (Ruth McCabe), její ukřičená dcera Caroline (Charlene McKenna), přízračná žena Eily Bergin (elegantní Eva Birthistle), řídící katolické školy (sám autor knižní předlohy Pat McCabe), frontman kapely Mohawks se slabostí pro Patricka a boj Billy Hatchett (zajímavý Gavin Friday), vzteklý mužík z pohádky John Joe Kenny (Brendan Gleeson), hravý iluzionista Bertie (dobrý Stephen Rea), policejní vyšetřovatelé atentátu Wallis (Ian Hart) a Routledge (Steven Waddington), či malý zvídavý Patrick (Sid Young). Život může přinášet mnohá překvapení, strasti i příkoří. Ale kráčet přes něj se má s hlavou vztyčenou a s radostnou veselostí v srdci. Pak nám nabídne i velice nevšední až absurdní zážitky a tolik nám toho dá.

Tenhle film zdobí především chytrost, kterou dokáže působit na diváka. Ať už je to hutná atmosféra tehdejší doby, šarmantní hlavní hrdinka, napětí, zlomové události, nebo vykreslení pravých charakterů hlavních hrdinů. Verhoeven strávil v Hollywoodu hodně času, aby se to do jeho tvorby významně promítlo. A výsledkem je tato podívaná, která většinu nadchne a budou se nad ní rozplývat. A svižným tempem odhaluje svůj příběh. O touze přežít, o touze pomstít se, o touze milovat, o touze zbohatnout, o touze ponížit. Hlavní postavou je mladá Rachel Stein alias Ellis de Vries (půvabná Carice van Houten), která chce především přežít v úkrytu hrůzy druhé světové války. Události životní pouti ji ovšem vláčí ve všech krásách i strastích života. Dává i bere jí lásku, dává i bere jí smysl, dává i bere jí naději. Vkládá do svých nebezpečných hrátek celý svůj život a rafinovaný důvtip, aby jí následně lidská zášť, chamtivost a zloba srážela na kolena. Z každé nebezpečné situace lze ale nalézt také východisko. Jedním z vrcholných představitelů Německa v Holandsku je Ludwig Müntze (zajímavý Sebastian Koch), který si uvědomuje zbytečnou krvelačnost raněného zvířete v posledním tažení. Výraznou postavou holandského odboje je opěvovaný Hans Akkermans (dobrý Thom Hoffman), kterého žene vpřed především jeho vlastní touha a cíl. Z dalších rolí: bezstarostná a užívající si Ronnie (Halina Reijn), sadistický nacista s vlastním plánem Günther Franken (Waldemar Kobus), vůdce odboje toužící po pomstě Gerben Kuipers (Derek de Lint), zákeřný německý generál Käutner (Christian Berkel), nešťastně zapletený notář Wim Smaal (Dolf de Vries), zlodějský agent Van Gein (Peter Blok), či další členové odboje Rob (Michiel Huisman), Tim Kuipers (Ronald Armbrust), Kees (Frank Lammers), Joop (Matthias Schoenaerts) a Theo (Johnny de Mol). Výsledkem je podívaná, kde se vraždí, kde se bojuje za holé životy, kde se snaží přelstít nepřítele i bližního svého a kde se touží po přežití, nebo po bohatství. Podívaná je udělaná snad až v marnotratném stylu, ale dokáže zapůsobit.

Snad za to může evropský původ režiséra, že je tento americký kriminální thriller skrz naskrz prošpikován záhadným tajemnem, které přitahuje svou až drzou provokativností, jež vyúsťuje v sexuální napětí a rafinované svádění. Mystické tajemství nás může pohltit natolik, že mu i přes všechny pochybnosti budeme chtít uvěřit. A budeme hledat způsoby, které nás v našem vlastním přesvědčení budou skálopevněji utvrzovat. Zahodíme náš vlastní rozum na tu nejodlehlejší skládku zastaralých a zbytečných věcí a budeme hlouběji propadat iluzionistické hře chtíče, který budeme zaměňovat za ten pravý hlas srdce. Víra může být povznášející i zhoubná zároveň, víra může stavět vzdušné zámky a ničit vše kolem nás. Výsledkem je nakonec pocit těch velkolepých záchvěvů života, pro které stojí za to žít a pro které se neváháme obětovat. Hlavní mužskou postavou je policejní detektiv Nick Curran (zajímavý Michael Douglas), který se snaží odkódovat nejvychytralejší mystickou záhadu svého života. Nechává se uchvacovat, snaží se vybřednout z moci vlastních démonů, aby zapadával hlouběji do svých představ o pravdě. Hlavní ženskou postavou je spisovatelka Catherine Tramell (svůdná Sharon Stone), jedinečná manipulátorka a svůdkyně všech. Ve druhém sledu je Nickův trpělivý a věrný parťák Gus Moran (George Dzundza) a půvabná policejní psycholožka Beth Garner (šarmantní Jeanne Tripplehorn) s tajemstvím minulosti. Z dalších rolí: svědomitý policejní poručík Walker (Dennis Arndt), žárlivá a nebezpečná kráska Roxy (Leilani Sarelle), dáma s velkým hříchem minulosti Hazel Dobkins (Dorothy Malone), vykolejený návladní John Correli (Wayne Knight), či zákeřný policejní poručík Nilsen (Daniel von Bargen). A tak se nám dostává zábava, ze které trochu mrazí, která provokativně svádí a je nabyta všemi možnými touhami a chtíči. Má to napětí, švih a nevšední šmrnc.

Partnerské vztahy mohou probíhat v nejrůznějších variacích. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že v životě zůstane sám. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude odmítnut. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude opuštěn. Pornografický vztah do určité míry klame tělem a zároveň je to nejupřímnější název, pokud má tento popis sloužit jako alibi pro aktéry tohoto náhodného svazku. Život je neustálé hledání něčeho, co můžeme popsat slovy šťastný život. Něčeho, co nám dává smysl a uspokojení. Nejčastější formou je partnerský život. Potřebujeme překonávat své vlastní samoty, potřebujeme cítit oporu, potřebujeme milovat, potřebujeme dostávat lásku. Všechno nás může časem omrzet, všechno se může časem ukázat jako chyba, nebo pouhé zdání něčeho, čeho ani není možné dosáhnout. Ale stejně se znovu a opakovaně pouštíme do toho samého dobrodružství. V mezihrách se můžeme pokoušet dosáhnout svých cílů, nebo hledat náhražky, které nám dokážou přinést uspokojivý pocit, či se snažíme uskutečňovat svá skrytá přání a tužby. Je přetěžká cesta k sobě samotným, natož k těm druhým. Tento film přináší svou originální podobou a přístupem pohled na jeden vztah mezi ženou (šarmantní Nathalie Baye) a mužem (zajímavý Sergi López). Vztah, který vznikl jako splnění si vlastních skrytých tužeb. Vztah, který měl všechny tendence se rozvinout v plnohodnotné partnerství. Navzdory všem svým protivenstvím. Vztah, který ale nedokáže překonat hranice strachu a který se v sebetrýznění bojí nadechnout. I když se po tom touží. I když má pro to všechny předpoklady. I když nakonec zůstane pouhá vzpomínka. Nesmazatelná a trvalá. Hledání není jednoduché, ale ještě těžší je doopravdy uchopit to, co jsme našli. Byť jsme to našli dílem náhody. Dáváme přednost exaktním přístupům a postupům, a přesto přikládáme mnoha situacím vlastním ezoterickým výkladem význam důležitého znamení a upozornění. Jak bláhoví jsme my, lidé!

Viděno jako česká předpremiéra na slavnostním zahájení festivalu Finále 2016. Trochu mám pocit, že dávám lepší hodnocení, než bych normálně udělal. Ale to skákání stálo za to. I vykreslení rozporů a nepochopení mezi dospívající dcerou a její matkou je ucházející a věrohodné. Snová část je sice podivná, ale kde jinde si může dívka plnit své sny? Hlavní postavou je Laura (Barbora Štikarová) se svojí nevyrovnaností, váháním, tápáním a hledáním. Touží po citu a po porozumění. Ale ničemu z toho, co se přihodí, nerozumí a ani nechce pochopit. Z dalších rolí: vytoužený cíl Luky (Toman Rychtera), Lauřina probuzená matka Marcela (Klára Melíšková), snaživý Alex (Jáchym Novotný), Lauřina nejlepší kamarádka Kája (Veronika Pouchová), nový soused Andreas (Adam Mišík), jeho otec - nápadník Ota (Jan Vondráček) a Lauřina sokyně Denisa (Martina Kavanová). A tak se nám dostává určitý druh sondy do duše a do života dospívající dívky. Není to nejhorší. Není to nejlepší. A tak je čas na skákání!

Nejsilněji mě u tohoto filmu zasáhl zpěv, pro který musím složit hlubokou poklonu. A zabědovat nad tím, že již nikdo neumí takto pět. I když by to bylo svým způsobem i děsivé. Barokní hudba je příjemná, i když je často přesycena těmi načančanými kudrlinkami. Ale taková barokní doba byla: nestřídmé zdobení, sem tam nějaký ten blyštivý flitr, naondulovaný vnějšek, překrývání nedostatků zlatem vyšívanou záplatou a až obřadní setrvávání v důstojnosti, či v jeho pouhém zdání. I když i tento způsob se dokáže přenést a přenáší do dnešních dní popové kultury. Baroko všude, kam se podíváš. A v těchto kulisách se rozjíždí příběh. O talentu, o touze uspět, o lásce k umění, o silném příbuzenském svazku, o tělesných touhách, o temné stránce minulosti, o pohrdání, o pokořování, o respektu, o vyrovnávání se s vlastní osobností, o slabostech, o strachu, o lásce a nenávisti. Carlo Broschi alias Farinelli (dobrý Stefano Dionisi) je poháněn touhou i strachem zároveň. Vnímá svoji výjimečnost, snaží se uchvátit a bojí se nenaplněnosti. Snaží se dotknout hvězd, snaží se najít své místo, snaží se srovnat se svým handicapem i vlastní minulostí. Láska, nenávist, strach, naděje a aplaus jsou faktory, které rámují jeho život. Významnou postavou je Carlův bratr Riccardo Broschi (zajímavý Enrico Lo Verso), který je zrcadlem celé velikosti i traumat svého bratra. A také tehdejší významný maestro George Frideric Handel (Jeroen Krabbé), kteří se s Farinellim vzájemně ženou vzhůru i do záhuby. Z dalších rolí: věrná a trpělivá Alexandra (zajímavá Elsa Zylberstein), provozovatelka londýnského divadla Margareth Hunter (šarmantní Caroline Cellier), její handicapovaný synek Benedict (Renaud du Peloux de Saint Romain), svérázný hudební skladatel Nicola Porpora (Omero Antonutti), či jedna z okouzlených a znuděných žen hraběnka Mauer (elegantní Marianne Basler). Příběh není špatný, má atmosféru a švih. Ale nad ten zpěv není.

Vždy jsem měl rád komiksové příhody o těch nepoddajných Galech v čele s ústřední dvojící Asterix - Obelix. Opakovaně mě okouzluje ten vtipný a lehký nadhled, se kterým se pohlíží na historii. I v současné době stále vlastním mnoho těchto obrázkových sešitů, které občas otevřu, když potřebuji rozjasnit mysl a přinést do vlastní tváře úsměv. Tato animovaná adaptace rozhodně nekulhá svým roztomilým půvabem za svojí předlohou a rozhodně příjemně pobaví. A i ten bláznivý druid Panoramix má zde oproti jiným dílům hodně prostoru.

U převážné většiny filmů dle Karla Maye mě ovane nostalgický dech dětství a kouzlo romantického dobrodružství v očích a srdci bezstarostného kluka. A s hodnocením jsem smířlivější. Dokonce i ty kusy, u kterých se mnozí rozčilují, že se Maye nedrží a dráždí diváky i svým pojetím a stylem, shledávám o poznání příjemnější. Toto je pro mě příklad, že existovala možnost, že tento druh zábavy vyčichne. Působí už dosti vyčpělejším dojmem. Mnozí hlavní hrdinové jednají jako smyslů zbavení jedinci bez špetky logického rozumného uvažování v jakékoli situaci. Hadi jsou zřejmě geneticky vypěstovanou směsicí mutantů škrtičů a těch, co své oběti uštknou. A i hlavní padouch je jen troska svých vlastních zářivějších rolí dřívějška. Jako by se z charismatického a důstojného zloducha stal zarostlý bezdomovec, který se před vlakovým nádražím s poloprázdnou lahví laciného vína v ruce vrhá na kolemjdoucí, a nevybíravým způsobem se dožaduje příspěvku na další lahev. Dvojice hrdinů a pokrevních bratří v posledním společném kuse: Vinnetou (Pierre Brice s hlasem Thomase Eckelmanna) s až nadpozemskými dovednostmi a jeho věrný druh Old Shatterhand (Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna). Z dalších rolí: častokrát doběhnutý zkušený zálesák Sam Hawkens (Ralf Wolter), naivní botanický amatér Lord Castlepool (Eddi Arent), naivně svědomitá a okouzlující Mabel Kingsley (půvabná Karin Dor), vyčpělý a chamtivý desperát Murdock (Rik Battaglia s hlasem Rolfa Schulta), přestárlý mladík s romantickou představou hrdinství a vojenský kapitán Cummings (Clarke Reynolds s hlasem Clause Jurichse), úplatný vojenský žalobce Cranfield (Branko Špoljar s hlasem Gerda Martienzena), prostoduchý náčelník indiánského kmene Siouxů Rudý buvol (Voyo Goric s hlasem Klause Sonnenscheina), či dobrácký náčelník Osagů Bílé pero (Sime Jagarinac s hlasem Joachima Pukaße). Pro někoho to stále může působit jako příjemná zábava a rozhodně není všechno špatné. Dobro zase vítězí nad zlem a chamtivostí. A opět nádherné scenérie: vodopády řeky Krky, opětovně údolí řeky Zrmanji a národní park Paklenica a jako bonus reálné záběry ze skutečného Grand Canyonu. Ale je dobře, že se dále již nepokračovalo.

Nedá se říci, že by tento díl trilogie byl snad lepší, než předešlé filmy. Ale už to, kolik lidí dokáže strhnout populární filmový příběh a následná ohromná bouře nevole proti natáčení tohoto kusu, mě fascinuje. Ve filmu je více akce, na provokace se odpovídá olivovou ratolestí, utíká se, nahání se, s důvtipem se brání útokům, kují se pikle a pokrevní bratr se brání vlastním tělem. Mé oko se pokochalo pohledem na městečko Trogir, dech beroucí korytem řeky Zrmanji a romantickou kulisou slavných Plitvických jezer. Ústřední dvojice je jasně daná: osvícený, ušlechtilý a mírotvorný náčelník indiánského kmene Apačů Vinnetou (Pierre Brice s hlasem Thomase Eckelmanna) a jeho pokrevný bratr a udatný ochránce spravedlnosti a utlačovaných Old Shatterhand (Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna). Humorný nadhled je v tradiční postavě samorostlého zálesáka Sama Hawkense (Ralf Wolter). Ženské krásy není tolik, ale je výrazná v postavě Ann (půvabná Sophie Hardy s hlasem Marianny Lutz). Strana zla je početnější než obvykle. Nejvýraznějším padouchem je zákeřný Rollins (zajímavý Rik Battaglia s hlasem Arnolda Marquise), který neváhá použít jakoukoliv lest, či podlost. A nesmí se zapomenout na zámožného spekulanta s apačskými pozemky Vermeulena (Veljko Maricic s hlasem Konrada Wagnera) a jeho všehoschopného pohůnka Gomeze (Miha Baloh s hlasem Friedricha W. Bauschulteho). Ale kdo dokáže čelit uspávacím ranám Old Shatterhanda? Z dalších rolí: ovladatelný alkoholik a zhrzený náčelník indiánského kmene Jicarillů Bílý buvol (Dušan Antonijević s hlasem Klause W. Krauseho) a nápomocný guvernér ze Santa Fé (Carl Lange s hlasem Curta Ackermanna). A královskou cestou za romantickým dobrodružstvím lze kráčet i za cenu vlastních obětí.