DaViD´82

Děcka jistě plesají nadšením, přeju jim to. Tvůrci zůstali u nikdy nekončících padacích i utíkacích scén s ponaučením. Těžko šlo ovšem čekat něco jiného. Vydělali na tom balík, přeju jim to. Ale ze Scratových eskapád vynechat humor, to už je na pováženou a to bych vám raději nepřál vědět, co bych za to autorům provedl. Jediný klad třetí Doby ledové je tak Peggův Buck, který jak kdyby vypadl ze zcela jiného animáku. Animáku poněkud vyzrálejšího charakteru, který bych si pro změnu užil zase jednou já, byť třeba na úkor prvňáčků. Nemůžou si přece ti špunti uzurpovat všechny animáky jen pro sebe, no ne?

Dlouho naříkám, že se zdejší kinematografie vyhýbá kostlivcům ve skříni tuzemských dějin, zatímco naši germánští sousedé se potykávají s jednou dějinnou skvrnou za druhou. Proto jsem opravdu vděčný, že to tady už konečně také někdo zkusil. To, že nakonec zůstalo pouze u toho pokusu... To už je věc jiná. Znatelně tu totiž schází dramatické pnutí. Takové jaké bylo kupříkladu v Uchu. Jít více na dřeň a neklouzat po povrchu. Ovšem i tak vznikl dostatečně kvalitní snímek (scény s bicykly, scény s focením!), který se ctí ustojí i mnohé své nedostatky. PS: Filmový plakát dostane smysl až s úvodní citací, což je sice originální, ale poněkud kontraproduktivní řekl bych. A také by mě zajímalo, zda je podobnost námětu s osudy Čeňka Šlégla náhodná či nikoli.

Truffautovo mistrovství tu již sice nejednou vykoukne, ale v celé kráse se vyjeví až v pozdějších filmech. PS: Jsem jediný komu připadalo, že Paříž je tu nasnímána tak, až vizuálně i atmosférou nápadně připomíná starý Žižkov?

Kreveťáci by jistě rádi (s)kupovali Whiskas, ale já osobně bych si pro příště raději zaplatil vstupné za film, který má jasno v tom zda chce být na koleně dělaným béčkovým sci-fi kde se znouze stává ctnost, E.T. mimozemšťanem, Transformery, Potomky lidí či Válkou s mloky. Neříkám, že by to nešlo spojit v jeden celek, ale určitě ne tak, že co čtvrthodinu násilně změním žánr, zapomenu na vše předchozí a maniakálně do toho "šejkuju" kamerou ukradenou z pokladen v Albertovi. Držel jsem se tedy Blomkampem nastoleného trendu a do patnácti minut zapomněl, že jsem to vůbec kdy viděl.

Taclík v salierovské roli ve filmu, který má jedinou chybu - až přílišnou zkratkovitost. Působí totiž jako sestřih mnohahodinového seriálu a ne jako samostatný film.

Pro něj začíná peklo na Zemi, pro mě vstup do filmového nebe. Snímek, který skvěle využil "skuliny" ve zločineckých ságách, tedy konkrétně období zabásnutí. Obvykle se tím začíná (popřípadě končí) či se to přeskočí titulkem "o x let později". Audiard zvládá navodit hodně syrovou a nepříjemně autentickou atmosféru, ale přitom je to mnohdy plné poetiky, takové kterou do filmu často propašovává Michael Mann. Prostě mistrovský, pomalu plynoucí film. Nic víc, nic míň. Ono také ničeho více netřeba.

Přírodopisný dokument ze stáje BBC. Je třeba dodávat více? Inu dobrá, tak tedy to samé co Zázračná planeta akorát nikoli v globálním měřítku, ale plně soustředěné na jediné místo; nejstarší národní park světa Yellowstone. Zatímco úvodní zimní epizoda je naprosto bez výhrad a překypuje množstvím unikátních informací i záběrů, tak letní a podzimní příspěvky jsou poněkud v jejím stínu. Letní krom horolezecké medvědí výpravy totiž nepřináší nic, co by již nebylo k vidění i v jiných dokumentech (byť nikde tak krásně) a podzimní je zkažena laciným závěrečným filosofováním (a přitom úvodní půlhodina je opět dokonalá; můj favorit je Ořešník americký). Ovšem sám si nejsem jist, zda jde o regulérní výhrady či prostě jen hnidopišskou zmlsanost, za kterou si kvalitou svých počinů může BBC vlastně sama.

Botanický horror s typicky sedmdesátkovou hutnou atmosférou plnou nejistoty a paranoie.

Synonymum pro černě černou (a ještě černější) cynicky absurdní sociální komedii, pro kterou je korektnost jedna velká neznámá? Ode dneška jedině Louise-Michel!

12 opic v hospodě po několika rundách. Nakonec překvapivě výrazně méně komediální a mnohem chytřejší než by se zpočátku zdálo (až do momentu s jukeboxem, vše poté je důvod proč jsem málem šel s hodnocením ještě o chlup níže). Pivko a mikina s kapucí jsou u sledování stejně nezbytnou výbavou jako ručník při čtení Stopařova průvodce po galaxii.