Recenze (446)
Auta (2006)
Dostat do kolen i toho, koho auta zajímají asi tak jako pětileté dítě zajímá globální oteplování, tomu říkám umění. Pixar a jeho nadčasovost je neuvěřitelná.
Já, robot (2004)
A to jsem si po prvním traileru říkala jaký to bude tuctový blockbuster. A ono ne. Skvěle jsem se bavila, držela Sonnymu palce. Oddychovka jak má být.
X-Men 2 (2003)
Pan Singer v mých očích stoupá a stoupá. Jak komiksy nemám ráda, před Wolverinem se mi podlamují kolena.
Chyť mě, když to dokážeš (2002)
Není to tolik na zamyšlení jako většina filmů pana Spielberga. Ale on prostě nedokáže natočit špatný film. V rukou kohokoliv jiného by tento příběh nemohl být tak poutavý. Tak trošku bych řekla, že ten nejlepší současný filmařský potenciál vyplýtvaný na průměrný námět. To je jako by Mozart měl brnkat na klavír Ovčáky čtveráky.
Truman Show (1998)
Jeden z mála filmů, kde Jim Carrey nehraje "až tak velkého blázna". A světě div se, ono to funguje. Zamilovala jsem se do něj i bez skečí a vtipných ksichtíků. Navíc, ten námět je tak originální, až z toho naskakuje husí kůže.
Toy Story: Příběh hraček (1995)
Ach, má dětská léta. Miluju Pixar, jejich nadčasové hlášky, které pobaví každého bez ohledu na věk. I když se celý film odehrává okolo hraček, zasmějí se u něj i dospělí. A pokaždé když se na něj podívám mám chuť si jít hrát se svýma starýma hračkama.
Mizerové (1995)
Pan Bay ty akčňáky prostě umí. A chemie mezi Martinem Lawrencem a Willem Smithem alespoň na mě neskutečně působí. Jim to klape, já se směju, co chtít od popcornovky na páteční večer víc?
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Postavy, na které nikdy nezapomenete, hlášky, které se vám vryjí hluboko do paměti. Film, který zná snad úplně každý. Jak sadistického Tarantina nemusím, násilí v tomhle filmu mi vůbec nevadí.
Zdrojový kód (2011)
Nemůžu si pomoct, ale ten happyend na závěr se mi tam prostě nehodil. Tak do poloviny filmu to bylo úžasné. Jakeův herecký koncert jsem si moc užívala. Ale potom to spadlo do obyčejného Holywoodského podlézavého patosu. Zajímavá myšlenka, která šla podle mě využít mnohem efektivněji.
Zrození Planety opic (2011)
Hrozně mě překvapilo, že tak do dvou třetin filmu to vůbec nevypadalo jako sci-fi. Žádné absurdní mluvící gorily, jen jeden velmi, velmi přesvědčivý šimpanz Dokonale ztvárněný Andym Serkisem (on tohle prostě umí). Naprosto mě to dostalo, se vším všudy. Obrovské překvapení tohoto roku.