Martrix

Po vynikajícím Sicario a velmi zdařilém Wind River, jsem od Sheridana čekal atmosferickou pecku, která diváka převálcuje inteligentní zápletkou a skvělým zpracováním. To samé asi čekali i producenti, takže se v Novém Mexiku proháněla pěkná řádka zvučných jmen, počínajíc nehorázně skvěle vypadající Andělínou a konče Jon Bernthalem, Nicholas Houltem a Aidan Gillenem, kteří už dávno nejsou jen seriáloví příštěkáři. Z asi slušného rozpočtu (nikde se moc nezmiňuje, kolik to stálo) si nejspíš pěkně ukousli i trikaři, kteří se při scénách valícího ohně opravdu vyřádili. Když k tomu přidáte nádhernou přírodu, kam Sheridan své příběhy umisťuje, zní to až podezřele lákavě. O to víc je divák překvapený, jak moc tuctový scénář Sheridan napsal. Jakoby se spoléhal na výše popsané, sázel jedno klišé za druhým. O nějaké zápletce nemůže být řeč, jde o "pouhý" thriller o zabijácích pronásledující otce se synem. Přidanou hodnotou je pouze nádherné prostředí Nového Mexika a Angelina Jolie, která se v posledních letech soustředí spíše na režii. Víc než zklamaný jsem zaskočený, protože bych čekal cokoliv, jen ne rutinní film, kterému sice nemám co vytknout, ale současně mi příjde po obsahové stránce zoufale průměrný. A to nezmiňuji některé za vlasy přitažené pasáže, které navíc nemají žádný význam pro děj, ani vykreslení postav. Škoda, v mnoha ohledech je mi ten film sympatický.

Když mi bylo asi šestnáct let připadal mi Douglas Adams jako jeden z mála dospělých lidí, který chápe jak šílený svět je. Stopařova průvodce jsem s nadšením zkonzumoval i se všemi pokračováními...přestože některá stála za houby. Když jsem se k Adamsovi chtěl po cca 15-ti letech vrátit, nebavilo mě to a trochu zklamaně (snad ze sebe), jsem Průvodce ani nedočetl. Tento seriál mi potvrdil, že jakkoliv miluju britský humor, tak Adams i Prachett mi prostě nesedí. Nijak mě nepobuřují, ale nudí mě. Je to příliš jemné, bez pořádného nápadu. I když je to chytré, tak současně je to mile naivní a korektní. Po dvou epizodách jsem tento seriál utnul a vracet se k němu nebudu.

Už od první epizody mě svým světem dokázal Whedon zaujmout. Přestože je v seriálu převážně ženské obsazení, nešlo si nevzpomenout na postavy z Firefly. Postava Amalie jakoby kopírovala kapitána lodi, bývalého vojáka, který nikdy nejde daleko pro ránu a spíš než etikou, se řídí srdcem. Máme tady i křehkou, ale velmi schopnou mechaničku, vynálezkyni, také postavu která je napůl blázen...nebo taky ne... . Tím neříkám, že se Whedon vykrádá, ale spíš že se ve Viktoriánkách vrátil k tomu, čím si získal spoustu fandů. Takový potenciál tento seriál ale nemá. S každou další epizodou totiž ubývá zábavy a zvolňuje tempo, což vyvrcholí v šesté epizodě, kdy tvůrci přehodili výhybku a vybalili na diváka půlhodinku čistého sci-fi. Mě osobně se tím vůbec nezavděčili, protože bych si vystačil pouze s tím intrikařením ve fantasy kabátku. Přesto se na další řadu podívám. Už jen protože mě zajímá, jak moc se dá tak slibně rozjetý seriál pokazit, resp. jestli se to stane.

Včera jsem se dodíval na Čas čarodějnic a byl jsem otrávený. Doufal jsem, že to bude moderně pojatá nebo aspoň originální fantasy, podobně jako nedávné Světlo a stíny, ale byl to velký červenoknihovnický omyl. Očekávání kvalitní fantasy naštěstí naplnil pilot Viktoriánek. A pak že to nejde...udělat seriál o ženách, jehož tvůrcem je muž. Dobrý casting, fajn vizuál, postavy se zatím profilují zajímavě...jsem spokojený. Whedon mi většinou svých projektů sedí, je schopen napsat solidní dialogy a hlavně svou vizi umí prodat atraktivním, ale nevtíravým způsobem. Svět plný dotknutých - lidí se schopnostmi, tak zdařile konkuruje klasickým komixovým příběhům.

Čarodějnice, upíři, démoni, kouzla a to vše zasazené do Anglie a Benátek...to zní jako povinná záležitost pro všechny, kdo mají rádi fantasy. První dvě epizody naznačují, že se bude jednat o konflikt mezi bytostmi, že budeme sledovat postavu Diany, čarodějky která skrývá schopnosti... . Nic originálního, ale není to blbý, takže s chutí dál. Jenže pak začne mít navrch červená knihovna plná klišé. Jako kdyby se najednou autorky utrhly ze řetězu a rozhodly se zhmotnit svoje romantické představy o zakázané lásce mezi krásným, neodolatelným upírem a osudem trýzněnou čarodějkou, kterou není radno podceňovat. Najednou tady máme seriál pro cílovku fanynek Twilightu. Možná by měl vzniknout subžánr ženská fantasy, aby bylo všem hned jasné, že půjde o věrně zobrazené lovestory obepsané nějakou nepříliš promyšlenou zápletkou. Autorky se nijak neobtěžují s různými nesoulady a třeba v případě démonů se ani nedozvíte, jaké vlastně mají schopnosti. Tedy pokud není schopností být utlačovaný. Druhou řadu si nechám ujít, pro mě je to sladkobolný romantický blábol, který patří do stejného šuplíku jako 50 odstínů šedi....super pro někoho, kdo chce psát seminárku na téma O čem ženy sní.

Veselé velikonoce je skvělá konverzační komedie, kterou se tvůrci rozhodli "vytunit" akčnějšími pasážemi s honičkami, nějakou tou rvačkou, kaskadérskými kousky...prostě chtěli využít všech schopností J. P. Belmonda. Dle mého názoru má ale předloha natolik skvělé dialogy, že ten humbuk kolem aut, motorových člunů a helikoptér, byl úplně zbytečný a vlastně spíš na škodu. Nejvíc jsem se totiž bavil právě mluveným slovem a nepochybuji o tom, že velkou zásluhu na konečném vyznění má i český překlad a především dabing. Ale kdoví, možná by tu roli Belmondo odmítl, kdyby si nemohl zablbnout a muchlovat se s mnoha krásnými ženami. I přes tu zvlášť závěrečnou zběsilost, je to jeden z klenotů francouzské kinematografie.

Vážně míněný film o zombících s inteligentním scénářem, zastupují za posledních deset let jen dva filmy. Světová válka Z (2013) a Vlak do Pusanu (2016). Pokud zapátrám dál, tak mě napadá už jen 28 dní poté (2002) a Úsvit mrtvých (2004) Zbytek filmů s touto tématikou, jsou většinou jen pokusy o cool řežbu, nebo bezduché hlouposti. Snyder se zařadil někam doprostřed...stvořil hloupou a nudnou řežbu. A když píšu hloupou, tak tím myslím andersonovsky hloupý scénář, kde se všechny postavy chovají buď pitomě, nebo předvídatelně...nejčastěji oboje najednou. Tvůrcům asi bylo zatěžko si vygooglit, že pokud má někam spadnout atomovka, tak devět minut na útěk z epicentra výbuchu nestačí, vykrádá se klasika, vkládají se scény jako z béčkových filmů... . Armáda mrtvých je tak mizerný film, že by ho ani Warneři víc zprasit nedokázali. Bez typicky výrazné stylizace, za kterou by se snad dal i slabší scénář schovat, jsou Snyderovy filmy poloviční. A tento je navíc díky uslintanému konci spíš třetinový.

McCall, vostrej a nezastavitelnej, jak utrženej vagón plnej žiletek. Žánrová klišé se tady vrství do pětiposchoďové pyramidy, na jejímž vrcholu stojí vrcholový predátor s tváří Denzela Washingtona. Najdeme tady úplně všechno. Vysloužilého superzabijáka konajícího dobré skutky, prohnilou organizaci, přátelství, záchranu, pomstu, trauma... . Ale zase jednou za čas...proč ne. Zvlášť když Denzelovi nelze upřít, že mu takové role sedí a po řemeslné stránce není tvůrcům co vyčíst. Vlastně je s podivem, že se podařilo z tak ohraného a neoriginálního příběhu vykřesat relativně nenudící akčňůvku.

Při tak malém počtu epizod působí tato řada o dost horší, než ta předchozí. Je zastoupeno méně přístupů a způsobů animace, ale co je horší, minimálně tři epizody jsou průměrné, jedna spíš podprůměrná...jeden by čekal, že když bude epizod tak málo, tak to budou pecky všecky. Jsem docela zklamaný, protože ani ty které jsem hodnotil pěti hvězdami, nemají na to nejlepší z předchozí řady.

Typická americká popcornovka až po okraj naplněná stereotypními nenápaditostmi. Úspěšný sportovec je idiot s malým ptákem, inteligentní hezký spisovatel s velkým ptákem je gay... . S výjimkou asi tří fórků, to ani nebylo vtipné.