Eterninox

[SPOILERY!] Na internetech se rozhodně všechno hyperbolizuje, aby byl clickbait, a shazovat Rings of Power jako totální odpad je rozhodně póza. Na druhou stranu ale člověk nemusí být kdovíjaký kinofil nebo Tolkienolog aby viděl, že seriál má vážné nedostatky. *** Osobně mi třeba nijak zvlášť nevadilo, že tvůrci kondenzují skoro veškeré důležité události druhého věku Středozemě (i některé z prvního a třetího) do pár měsíců. To bylo asi nevyhnutelné, pokud každý druhý díl nemá mít novou sadu postav. Skousnout se dá i reimaginace Galadriel jako válečnice, Míriel jako vládnoucí regentky, nebo přidání nových postav a linek, typu Adar a jeho uruci. Koneckonců Jackson taky používal knižní kánon celkem volně. No a narozdíl od mnohých mi bylo docela jedno, že všechny národy Středozemě (až na skřety, haha) mají stejnou etnickou diverzitu jako moderní Amerika. Obsazení mi naopak vlastně přišlo i docela fajné a většina postav uvěřitelně ztvárněná i celkem sympatická. Neocenit taky nešlo rozsáhlé fyzické kulisy, velmi slušnou hudbu od Beara McCrearyho, a spoustu úsilí, které muselo jít do speciálních efektů. *** Kamenem úrazu podle mě ale byl scénář a zápletka, kterým často chybí logika i vnitřní konzistence. Například linka s mitrilem mnohdy působila až nechtěně komicky, a šla by snadno napsat tak, aby byla divácky uvěřitelnější a nepotřebovala by velké mentální gymnastiky s přimyšlenou legendou. Příběh Prstenů Moci taky až příliš používá do očí bijící "oslí můstky", kdy důležitá postava jedná v rozporu s tím, co by měla vědět nebo umět, aby mohlo nastat nějaké drama a mohl se odehrát zbytek děje. Obdobně i všechny velké příběhové zvraty mají dobrý "wow efekt", ale pokud si je člověk začne jen trochu zpětně analyzovat, dávají pramálo smyslu. *** Taky mi přišlo, že seriálu chybí výraznější autorský styl. Ačkoliv filmový Hobit (zvlášť třetí díl) byl šitý značně horkou jehlou a spousta toho musela být přelepovaná green screenem a CGI, Jackson mu pořád dokázal vtisknout distinktivní filmařský rukopis. Ten mi v RoP citelně chyběl, a spíš z toho čišel "made by committee" komerční kalkul, který se snažil přiblížit Jacksonovým kvalitám především citováním jeho scén, postav a estetiky. *** Když se k tomu přidají drobnější nedostatky, jako třeba silně kolísavá kvalita kostýmů a zbrojí (zvlášť u Númenorejců) nebo nevalné akční scény, není divu, že spousta lidí je z toho poněkud zklamaná - zvlášť když se v potaz vezme tolik citovaný mega-rozpočet projektu. V tomhle kontextu je nevyhnutelné i porovnání s podobnými počiny od konkurence, typu Game of Thrones nebo House of the Dragon - což jsou seriály výrazně levnější, ale fungující lépe vypravěčsky a v mnoha ohledech i audiovizuálně. Tenhle rozpor je ale, myslím, hlavně daný tím, že Warner Brothers mají mnoho dekád budované zázemí pro filmaře, s bezpočtem scén a studií, zásobami kostýmů a rekvizit, apod., kdežto "nováčci" jako Amazon nebo Netflix musí všechno stavět od píky. *** Dohromady tedy Rings of Power podle mě neselhávají ani tak jako Tolkienovská adaptace nebo jako výpravná fantasy, ale spíš jako umně podaný příběh, který má člověka vtáhnout do svého světa a "emočně ho zainvestovat" do svých postav a jejich osudů. I tak se ale těším, jak další řady zpracují všechny ty tragédie, které by podle předlohy měly následovat.  Po 1. řadě 65%

Kterak se panoš Kuba Šedivý a rytíř Honza z Kaluže ukrutně rubali o titul většího dacana, a Markéta ze Sovince doufala, že za své zprznění nebude ještě na hrdle potrestána. *** Málokoho asi překvapí, že ženy to v dobách středověkých věru lehké neměly, ale Ridleyho nový počin výborně podtrhává, jak moc (a zároveň málo) se za posledních pár století posunula kulturní a genderová dynamika. Především mužští (anti)hrdinové jsou velmi dobře napsaní a zahraní jako do sebe zahledění panáci ale zároveň i vcelku rovní chlapi, dodržující hodnoty které jim tehdejší společnost vtiskávala. *** Vypravěčská struktura neskrývaně kopíruje Kurosawův Rashomon, ale ne ve všem to funguje. The Last Duel je místy lehce zdlouhavý a sem tam až příliš explicitně moralizující, ale i tak nepopiratelně jde o emočně silnou, nadčasovou a řemeslně precizní filmařinu. Drsnopřísná mlátička v posledním aktu, na kterou láká titul, je vlastně už jen třešnička na dortu. 85%

Akce a efekty slušné, ale co se, prokrista, stalo se scénářem? Shay Hatten v Armádě Mrtvých/Lupičů i třetím Johnu Wickovi ukázal, že narativní strukturu i dialogy jakž takž zvládá, takže mi hlava nebere, co prováděl s Denní Směnou. Děj i postavy jsou těžce nekonzistentní. humor agresivně dětinský, a hercům (především Snoop Doggovi) jako by se každou chvíli házelo "Tady máme díru v replikách, prostě řekni něco cool". Je zřejmé, že se film nesnaží brát příliš vážně, ale subžánr "neuctivá akční ptákovina" opravdu může mít o 95% méně demence a o 300% víc stylu - viz například nedávný Peacemaker. 45%

Velmi dobrá základní myšlenka konfliktu vlastní smrtelnosti se zodpovědností za životy druhých. Když k tomu přidáte zajímavě obsazenou ústřední trojici (Leto, Smith a Harris), mohla z Morbia být (s režisérem typu Chrise Nolana nebo Matta Reevese) vynikající upírská žánrovka. Espinoza & spol však bohužel zpackali co mohli - od téměř doslovné bezkrevnosti příběhu, přes nepřehledné akční scény, nevalné speciální efekty, až po naprostou vypravěčskou bezradnost ve třetím aktu. 45%

Spielbergova West Side Story je jako mistrovská reprodukce muzejního artefaktu. Je na ní evidentní řemeslný um a technická vyspělost moderní filmové školy, efektivně "prodává" co proslavilo už originál, a její motivy a poselství jsou (bohužel) stále relevantní. Zároveň však nelze popřít, že od dob původní klasiky už přišlo nemálo dalších počinů, které dělají to samé - ať už Shakespearovskou adaptaci, společenskou kritiku, či filmový muzikál - ještě lépe. Ve výsledku je tedy nová West Side Story, navzdory mnoha nezpochybnitelným kvalitám, vcelku zapomenutelný zážitek. 70%

Slušné obsazení, pár podařených vtípků, a místy působivé speciální efekty. Jinak ale příliš demence, málo zábavy, a nulová emoční investice. Ze všeho nejvíc je tedy Moonfall, podobně jako většina Emmerichových filmů, učebnicovým příkladem toho, že naflákat na plátno hromady vysokorozpočového bombastu nedělá nutně film epickým, natožpak dobrým. 40%

Taková novější Gone Girl, jen s víceméně přehozenými rolemi, trochu sešlejším Affleckem, a bez Fincherovského perfekcionismu. Spíš než inzerovaný "erotický thriller" je to především cynická dramedie o jednom silně toxickém manželství. Ne každému tedy padne Deep Water do noty, ale mě (i mou drahou polovičku) bavila velice. 75%

Čtvrtý Matrix má, narozdíl od toho druhého a třetího, rozhodně co říct. Bohužel však, opět narozdíl od Reloaded a Revolutions, nemá příliš co nového ukázat. *** Celková koncepce "post-Revolutions světa", který Lana/Larry a David Mitchell vytvořili, je uvěřitelná a v některých aspektech i značně důmyslná, ale řemeslně to není žádná sláva. Výprava, kamera, efekty, choreografie, kostýmy, i hudba totiž především kopírují ikonický originál, a většina změn je spíše k horšímu. *** Co se myšlenek a motivů týče, Resurrections funguje jako explicitní komentář na původní trilogii. K epistemologické rovině originálu přidává sebereflexivní pohled na banalizaci idejí a umění skrze popkulturní komodifikaci, a tropu vyvoleného mesiáše zase problematizuje "woke" rétorikou lidské mnohotvářnosti a síly v soudržnosti protikladů. To však, nepříliš překvapivě, bude pro mnohé obtížně stravitelné, a nepokrytá agenda ke konci filmu přišla přestřelená i mně ("duha přes celou oblohu", haha). *** Pokud tedy doufáte v další Matrix jako 1-3, budete nejspíš zklamáni. Pokud ale oceníte subverzivnější využití frančízové značky, může Matrix 4 být příjemným překvapením. 70%, ale zaokrouhlím nahoru za odvážný odklon od prvoplánové líbivosti, a taky za obsazení starých známých ze Sense8.

S Asimovovou předlohou to mnoho společného nemá, a většina "kladných" postav (snad až na Harrisova Seldona) mi přišla značně nesympatická a nezajímavá. Naštěstí to dost zachraňovaly mocenské hry tří císařů, v čele se skvěle obsazeným Lee Pacem, a také vypiplaný vizuál a speciální efekty. Na vysokorozpočtovou adaptaci jednoho z nejzásadnějších děl moderní sci-fi je to ale i tak značné zklamání. 65%

Autor zřejmě viděl Kill Billa a řekl si, že by dneska šla udělat ještě feministější a stylizovanější akční haluz. Přitom ale jaksi zapomněl, že není úplně Tarantino. Většina obsazení je sice excelentní (možná až na Karen Gillan, které krutodrsnou pózu nežeru ani u Marvelu) a akční scény mají sem tam nápad i říz, ale příběhová výplň mezi nimi spíš připomíná absurdistickou bajku. Pokud mělo jít o alegorii boje ženského důvtipu a odhodlání proti zpátečnickému patriarchátu (či něco podobného), měl by se pan režisér/scénárista spíš ženstvu omluvit, že to takhle zpackal. 50%, ale za ambice zaokrouhlím nahoru.