Zajímavosti k filmům (5 668)
Zlaté rybky (1977)
Ve filmu se na okamžik objevila i „hraběnka“ – legendární pražská postavička vlastním jménem Heda Bartáková, o které natočil dokument Srdíčko (1988) Filip Renč.
Já to tedy beru, šéfe...! (1977)
Natáčení v Popradu ve skutečnosti proběhlo na adrese Průmyslová 1561, Praha-Kyje.
Jak se zranit ve službě (1978) (TV film)
V šatně dopravní firmy je plakát k italskému filmu Nebeská vila (1969).
Jak se zranit ve službě (1978) (TV film)
Točilo se v Praze na Zbraslavi a Slapské přehradě.
Muži v černém 2 (2002)
Poštovní vůz je Jeep DJ-5 Dispatcher.
Ochránce - Džungle před tabulí (2021) (epizoda)
Název odkazuje na stejnojmennou knihu a film Džungle před tabulí (1955).
Hrdinný kapitán Korkorán (1934)
Název filmu je narážkou na „Podivuhodná, nicméně zcela pravdivá dobrodružství kapitána Korkorána“, zkráceně „Hrdinný kapitán Korkorán“ z roku 1867. Jedná se o dvoudílný dobrodružný román francouzského spisovatele Alfreda Assollanta.
Hořké dny (1979) (TV film)
Natočeno podle stejnojmenné knihy Jiřího Švejdy.
Plechová kavalerie - Hektary (1979) (epizoda)
Přestože hlavním tématem epizody jsou falešné hektary, tedy podezření, že odpovědní pracovníci lhali o skutečných výměrech obilí a šidili tak kombajnéry, příběh zůstal nedořešen a pravda nebyla vyřčena.
Plechová kavalerie - Svačina (1979) (epizoda)
Kombajnéři dostávají ke svačině Pacholík, tento výrobek pod stejným názvem je na trhu od 60. let. Pacholík, smetánek, pramen zdraví z Posázaví, Lipánek – podobné svačinové dezerty, obsahující pod jiným jménem prakticky to samé – jedná se o jemný krém ze smetany a tvarohu.
Plechová kavalerie - Hektary (1979) (epizoda)
Kombajnér (Vladimír Menšík) říká: „Byl rozpálený jako drajfus.“ Drajfus je trojnožka do kamen nebo na napařování knedlíků.
Plechová kavalerie - Černá jízda (1979) (epizoda)
Úřednici (Táňa Hrivnáková) ulítne při jízdě autem čepeček, aniž na to reaguje nebo se pro něj vrátí.
Plechová kavalerie (1979) (seriál)
V 50. letech, po kolektivizaci vesnic a založení jednotných zemědělských družstev, byly zakládány strojní traktorové stanice (STS). Strojní traktorové stanice vlastnily veškeré zemědělské stroje a poskytovaly služby zemědělským družstvům. Služby zahrnovaly veškeré zemědělské práce, počínaje přípravou polí před setím až do sklizně. Rozmachem družstev si již družstva sama kupovala zemědělské stroje a práce na polích si vykonávala sama. Strojní traktorové stanice už jenom prováděly opravy těchto strojů.
Šéfe, to je věc! (1982) (TV film)
Kriminální prostředí zde používá pro označení policisty slovo „klifton“. Léon Clifton byl fiktivní románový detektiv. Za skutečné autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonovy fiktivní paměti vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. V meziválečném období na něj pak navázalo několik vydavatelů, především Anna Tylová, Václav Jenč a následně Václav Palán. V převážné většině se však už jednalo jen o reedice předešlých Storchových vydání.
Inženýrská odysea - Loupež (1979) (epizoda)
Zbyněk (Jaroslav Satoranský) má v některých obrazech prošedivělé skráně a v jiných ne.
Inženýrská odysea - Sirotek (1979) (epizoda)
Teta z dětského domova (Libuše Havelková) vyčítá Zbyňkovi (Jaroslav Satoranský), že nemá žádnou dívku, neoženil se a že zůstane do smrti sám. Jedná se o naprosto stejné výčitky, které musel dokola slýchávat Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) od své maminky Hamrové (Libuše Havelková) v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů (od r. 1975).
Signum laudis (1980)
Hodnost šikovatel vychází z vojenského útvaru – šiku neboli formace skupiny vojáků. Používal se i německý výraz „feldwebel“, defacto se jedná o hodnost seržanta.
Podlomená vůle (1968)
Většinu písní ve filmu a na původním soundtrackovém albu nazpívala garážová kapela ze San Fernando Valley The Storybook. Verzi písně „The Pretty Song from Psych-Out“, která se objevuje na soundtrackovém albu k filmu, nahrála skupina The Storybook, ale verzi, která zazněla ve filmu, nahráli Strawberry Alarm Clock.
Podlomená vůle (1968)
Původní název filmu byl The Love Children, ale na žádost distributorů, kteří se obávali, že by si diváci mohli myslet, že jde o „film o parchantech“, byl název změněn. Producent Samuel Z. Arkoff přišel s novým názvem Psych-Out na základě nedávné úspěšné reedice filmu Psycho (1960).
Podlomená vůle (1968)
Dick Clark, který film produkoval, ve svých pamětech napsal, že trval na tom, aby film měl protidrogové poselství: „Protože jsem viděl, jak děti v hippie komuně žijí v hrozné bídě. Ve filmu vidíte scény, kde je to všechno nádherné, všichni jsou zhulení a skvěle se baví. Pak je tam scéna po ránu – odpadky válející se všude kolem, šváby v jídle, napůl snědený pomeranč prolezlý červy... dnes bychom, řekli, že je to poměrně přesný pohled na to, co se tehdy dělo.“