Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (1 778)

plakát

Na hraně zítřka (2014) 

Teda, začátkem února se to časovými smyčkami jen hemží. Videohry nehraju, válečným filmům se vyhýbám a Cruise nesnáším, ale na Hromnice o den více a tak jsem si na hranu zítřka našla čas. No, srábek Cage (příznačné příjmení, že by Smetákův bratranec? :) je totálně nasazen proti bandě šmejdských chobotnic z vesmíru. Pořád dokola. Film nepokrytě vykrádá Matrix Revolutions a kdovíco ještě, Emily je mnohem akčnější hrdina než malý Tomík, emzáci jsou tak zrychlení, že není šance si je užít a spása světa je nevyhnutelná. Myslím, že tenhle žánr zase přenechám těm, které baví – jiným živočišným druhům. ;)

plakát

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Javier Bardem má na znetvořené postavy a pokřivené osobnosti zřejmě patent. Salazar vypadá, jakoby vylezl z kompostéru a podle chování soudě, byl premiantem ve Zmijozelu. Jackova stylizace ho zhuleného rastapiráta začíná být rutinní, Wilda mě vždycky štval, ale na toho smrádka Turnera nejmladšího nemá ani náhodou (příště pravděpodobně bude v hlavní roli vnuk Turner a nakonec Turner embryo). Elizabeth má roli jen epizodní, Keira měla recht, že série už má odzvoněno, alespoň Barbossa je pořád stejně fajn. Zato prsatá čarodějka drží čestnou korouhev nejnesympatičtější postavy všech dílů. To radši trávit důchod s bandou nemrtvých námořníků než s jedním exemplářem astroložky. Triky jsou oproti kostlivé jedničce o pár set námořních mil dál, ale nad humorem se bohužel zavřela voda. Hvězdičku navíc uděluje má námořnická krev.

plakát

Na Hromnice o den více (1993) 

Nemůžu si pomoct, mě časové smyčky deprimují i děsí. Nechtěla bych něco takového zažít, leda by se náhodou jednalo o nejšťastnější den v mém životě. Zpracování je hezké, herci sympatičtí, ale já se nesmála, spíš mi bylo z téhle slavné a opěvované komedie smutno. Ne, že by člověk občas nechtěl některé chvíle vrátit, ale celkově vzato je lepší, že se nic v životě neopakuje.

plakát

Megažralok versus crocosaurus (2010) odpad!

„Vodprejskni vod mý lodě ty jeden zmetku!“ huláká na megalodona hrdinný admirál plynnou pražštinou. Z prvního útoku krokyho se zachrání černoch. Z prvního útoku žrakyho se zachrání… kdo myslíte? :) No ano, milí čuníci, máme opět co dělat s vysoce kvalitní filmařinou. Neherci jsou vybráni s láskou a péčí, aby přesvědčivě ztvárnili postavy s charakterem na bodu mrazu a nechutného vzhledu, triky se jistě najdou i horší, ale v jiné realitě, a scénář… jaký scénář? Tenhle film jen tak něco nepřekoná, nasadil totiž laťku proklatě nízko.

plakát

Pavouci útočí (2011) (TV film) odpad!

Pavouci (nebo co to je), hopsají jako kobylky, krvácejí jak natankovaná klíšťata, kvičí jak podsvinčata, poctivě cupují homosapiensáky na prvočinitele, jenže příběh je žabincem pokrytá, ublemcaná nuda. Ač marmelády dost, napětí prost. Ano, jak již bylo řečeno, jedinou zajímavostí je obtížně předvídatelný sled skonů, jenže postavy jsou vám natolik ukradené, že je to úplně jedno. Obecně platí, že ten, kdo právě otvírá dveře/auto/zásuvku/skříň/pusu je na řadě. Baf!

plakát

Nežádej svůj poslední tanec (2001) 

A zase jedna Popelka v drsnějším módu. Blonďatá hopsalka uprostřed afroamerického ghetta, války pouličních gangů a rasových předsudků. Místo zlé macechy solidní trauma s maminkou v hlavní roli, místo zlé sestry zlá sokyně v lásce, místo plesu diskotéka. Špinavé drama pozvedá ke škatulce moderní pohádky jen fakt, že láska na pódium vynáší.

plakát

Který je ten pravý? (2017) 

Trojka jako lék na rozchod? Ále, přece nebudeme takoví troškaři. Reese se jednoho čerstvě zbavila a než se nadála, měla další tři chlapy v chalupě. Tedy spíš zajíčky, nadějné to začínající umělce. Časem se objeví i opelichaný budoucí exmanžel, kterému se zastesklo po rodinném krbu a full servisu. Jak tohle skončí – kupodivu docela rozumně, což se rozhodně nedalo čekat.

plakát

Hadí doupě (2017) 

Pěkné. Místní nízké hodnocení filmu křivdí. Typická atmosféra ponurého starobylého sídla, znesvářená rodina plná tajemství, sympatický detektiv a jeden z nejpřekvapivějších závěrů, jaké madame Christie vymyslela.

plakát

Le Jour et la nuit (1997) 

Delon je pořád fešný (ovšem strniště mu strhává body) a tradičně funguje jako univerzální babolapka. Prostředí je taky atraktivní, ovšem příběh až příliš často střídá polohy a stárnoucí spisovatel tak často konvertuje od pasivity k aktivitě a z melancholie k agresivitě, že výsledek nutně pokulhává tu na tu, tu na onu nožku. A zakončit mejdan ohňostrojem už fakt není moc originální.

plakát

Podfukáři (2013) 

Kouzelník je kouzel znalý, láry, fáry, had je tady, z klobouku už leze ven, my ho ale zaženem. Čárymáry, abrakadabra. Vizuální jízda magickým světem, který působí pořádně zrychleně. Čtyři jezdci z nakopalypsy s černým páskem v mystifikaci (top je mentalista Woody), pointa je pořádný podfuk, ale zábava je to slušná a vizuální efektnost víc než to.