vesper001

To vám takhle jednou při siestičce partička makarónů narazila na měch zakyslého Lambrusca a za jeho pachuť se rozhodla potrestat lidstvo dalším remakem slavného eposu o gumovém nenažranci. Ze strašidelného domu nedaleké pouti lohnula parybí maketu se zaseklou hubou, maličko ji přifoukla (když už, tak už) a před kameru nahnala partičku retardovaných vysavačů sociálních dávek s tím, že jim produkce zaplatí víkend na pláži. Kečup sice skončil na špagetách, ale ty figuríny ze smeťáku jsou super a zvukové efekty prostě žůžo. Jak by taky ne, když se točily před základní školou (jÉÉÉ), doma u telky (ztráta končetin zní přesně jako chroustání čipsů) a v autobuse (hrky frky ztrouchnivělého žraloka). Spielberg je mrtev, ať žije Špilberk!

Předlohu jsem četla někdy v pravěku, abych si odpočinula od slabikáře, a v té době se mi docela líbila. Film jsem viděla až nyní, a radši bych místo něho viděla adaptaci toho slabikáře („Jano rád halušky a Ema ráda maso“ by ani nemuselo být tak špatné :-). Ale zpět k psychopatům, co mají omladinu na háku. Znám jen jednoho člověka, který (tvrdí, že) má svědomí průzračné jako kontaktní čočka, a to prosím, už není batole. My ostatní nějakou tu vadu na svatosti sem tam utrpíme, ale na rozdíl od vymletých puberťáků, jejichž výskyt je snad bezpečně omezen na zvrhlý filmový subžánr, kvůli tomu nevřískáme jako paviáni. Což je mimochodem známkou dospělosti a toho, že se u snímků tohoto typu už nikdy nebudete bavit.

„Rybářům se sny nezdají.“ Každé povolání má svá rizika, ale v případě námořnictví za to ono vyšší ohrožení zdraví a života stojí. Některé geny se holt zapřít nedají a tak příběhy o velké louži miluju. I když v nich moře většinou vyhraje, protože jeho člověk svou přítomností nepokoří jako třeba velehoru. A aby si to připomněl, sem tam ho smlsne nějaká ta vodní havěť – nebo třeba taková nepříjemná kombinace přírodních faktorů, kterou meteorologové poněkud cynicky nazývají Dokonalá bouře. Pokud jste totiž uprostřed ní, víc by seděl název „zatracený malér“.

Neuvěřitelné – chvílemi jsem úplně zapomínala, že Dustin je chlap! Vtipný, ale v podstatě ne moc veselý příběh o tom, že svobodné povolání není žádná legrace. Hlavně pokud člověk patří mezi těch 98 % nevyvolených, kteří nedělí svůj čas mezi defilé na červeném tepichu a pózováním pro obálky časopisů s lepenou vazbou a křídovým papírem. Realita je bohužel taková, že kvůli složenkám (těm krávám nenažraným), se umělec občas musí (za)prodat do hodně pochybného podniku, a pak je v sázce nejen jeho čest, ale někdy i zdravý rozum. „Já na peklo nevěřím. Jen na nezaměstnanost.“

Stejně jako Kouř, ani Mlýny nejsou šálkem pro každého, je třeba více repríz, aby jim člověk přišel na chuť, a hlavně aby stihl zachytit všechny perly, které na obecenstvo protagonisté házejí. „Po dobu mé služby se nic zvláštního nestalo.“ „Takže jste tady byl vlastně úplně na hovno, co!?“

Vážení tvůrci, gratuluji vám. Váš film byl zvolen blábolem měsíce. Bezva finta je i přes své slabiny v porovnání s touto klauniádou zářícím klenotem. Rychlá změna nemá nápad, vtip ani sympatické postavy – a cože tedy vlastně má? Konec. Naštěstí.

Jízda po divokých vlnách a inspirativní ukázka odhodlání nevzdat se svého snu, i když se na cestě objeví pořádný žralok. Bethany je sympatická, ale její lpění na prkně mi chvílemi připadalo přehnané. Já přijít v moři o končetinu, asi bych měla problém vlézt i do vany. Rodina Hamiltonova už tak moc sympatická není, její příslušníci jsou pozitivní, jak to dovedou jen Amíci, zbožní, jakoby se sprchovali ve svěcené vodě a charakterově ploší jako ta surfařská prkna. Navíc děj je lehce předvídatelný a se žralokem odplave i všechno napětí.

A tenhle znáte? Povídá na svatbě ženichovi jeho sestra: „Nebýt tebe, byly bychom ideální pár.“ (smích) Gray a Sam jsou sourozenci tak ideální, že by se dali představit mimozemšťanům jako nejreprezentativnější vzorek homo sapiens. Mají společný byt, společné zájmy, shodnou krevní skupinu Š (= šampóni) a jak se ukáže, i stejnou sexuální orientaci. To je fakt bomba. Popravdě, nebýt toho, že ústřední trojlístek je tak nechutně fešný (homunkulus Cavanagh se z něj jako jediný neobjevil v Sexu ne městě), asi bych tuhle super vzrušující filmovou událost nezvládla mít zapnutou ani jako kulisu k práci.

Pořádně praštěná prapodivnost, neslušná, nechutná, nekorektní a nevkusná – ale smála jsem se. Nejlepší na téhle taškařici nepřizpůsobivých je hudba a kápo s double-chrupem.

Úchylná je hlavně tahle – ehm – komedie. Lihový Santa je celou stopáž naplech tak, že neudrží myšlenku ani moč (hohoho), podrazácký trpajzlík je sprostý jak dlaždič při pohledu na výplatní pásku (muhehe), dětský hrdina a přenašeč morálního kreditu je kudrnatý tlustoprd, kterého spolužáci pilně šikanují (nedivím se jim), jeho babička má pokročilého Alzheimera (huhuhu) a hlavní ženská postava je zoofilní – jinak totiž nelze vysvětlit to, že se s ožralým Santou páří (haha). Prostě záležitost k popukání. Pokud jste úchyl.