Mononoke.

Příjemný a něžný film, ale nic víc. Markéta Irglová neumí hrát, což v tomhle případě asi není důležité, děj taky není hlavním tahounem. Jejich zmatené city, ale rozhodně nebyly láska. Důležité jsou písničky, které jsou sice procítěné, příjemné a smutné, jako celý film, ale příliš primitivní (jak hudba tak i texty). Místy jsem tam slyšela Radiohead (kteří jsou teda trochu jiná liga, že :). Možná si seženu soundtrack a skusím se znovu zaposlouchat.

Při Grabtharovu kladivu to byla vážně blbost. Nechápu jak se k tomu mohl přichomejtnout Alan, kde nechal svoji serióznost? Přitom by se z celé zápletky (scénáře?) dalo vytěžit mnohem víc... Pro mě je to hodně zraceného potenciálu a málo vtipů (nebo spíš hodně trapnejch vtipů).

Snahy dát seriálům celovečerní film málo kdy vyjdou dobře. Bavila jsem se docela i dobře, ale vím, že standartní laťka seriálové Futuramy je zkrátka jinde. Škoda.

Pořád ta samá písnička...

Seriál nijak zvlášť neoslní, ale je vcelku velmi příjemný, pohodový a dá se na něj koukat zrovna když na ničím nechcete přemýšlet.

Opravdu velice zajímavý dokument na budoucí další prezidentskou kandidaturu. Al Gore si udělal vskutku image téměř mučedníka, opravdu si myslíte, že nemanipuloval s fakty (nechci vážnost globálního oteplování zlehčovat ale je to tak). Celou prezentaci bych pouštěla tak maximálně dětem na základní škole.

Tohle nechápu, jsem opravdu jediná která si myslí, že How I met je jen lehce upravená kopie Přátel?

První půlka slabší, druhá o moc lepší. Bohužel odpůrci Terryho Prachetta to přijde nudné a nepřehledné, fanoušek si přijde na své (knihy jsem četla skoro všechny, nic si z nich nepamatuju, ale ve své době jsem to vážně žrala :). Je to asi jako se zfilmováním Harryho Pottera, kdo nečetl, nemůže pochopit film, a tady je to to samé, proto ději nic vytýkat nebudu. Kulisy teda mohly být nápaditější a herci se mohli trochu víc snažit, ale tak byla to televizní zpracování že ano. Samozřejmě vtipná byla scéna s Noční hlídkou (jako vždy i v knize:) a mágové, ale i já jsem si místy zívla...65%

Další ze syrových dokumentů (např. Redacted), napůl hraných s některými reálnými záběry a příběhem Američani versus obyvatelé středního východu. Samozřejmě nic není tak černobílé, a třebaže je to těžké, není možné se na to dívat jen z pohledu nevinných chlapců a těch zlých vojáků z Ameriky. Ti kluci např. neměli co jezdit do Afgánistánu. Líbil se mi konec, jejich dospělý pohled na věc, na to, jak je tato zkušenost zocelila, žádné výčitky proti Američanům, nic. Ti možná přišly později, což dokument už neukazuje. ¨To čim si přošli muselo být neuvěřitelně drsné, byli zajati jako dvacetiletí chlapci a domů se vraceli jako muži. Jediná výtka...mučení black metalem si nedovedu představit, Cradle of filth jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel :))

První díl jsem viděla už dávno. Více než silný děj to byla přehlídka kostýmů a dekorací (které nevypadají jako z plastu), ale musim říct, že se mi to docela i líbilo, i když zde totálně chybělo nějaké kulturní pozadí, Alžběta určitě sama nebyla tak dokonalá, jako je zde vykreslená, až to trochu postrádalo jakýkoliv cit a emoce a dějově mohl být scénář obsáhlejší, než jenom poražení Španělů. Nechám se omámit pozlátkem, takže 3*