rukay

Naprosto strašná záležitost, laškující s podlezením laťky koukatelnosti bez trvalých následků na duševním zdraví. Unuděné pasáže střídají infantilní dialogy cílové skupiny 12+, a akce přepálená do obludných rozměrů. Vtipy nejsou vtipné, hlášky nejsou vtipné, situace nejsou vtipné, zato je vtipný oplácaný tetovaný nadsamec porážkové váhy, Vin Diesel, s tělem uzeného presbuřtu, a obličejovým projevem pornoherce po mrtvici, odhodlaně atakující nejvyšší příčky totálního nevkusu. Absolutním vrcholem je pak přirovnávání Vinovi formy k Terminátorovi, což se seriózně dá považovat za způsob, jak bývalému sedminásobnému mistru Olympia a americkému guvernérovi uspíšit odchod na onen svět skrze srdeční příhodu, pokud by byl, nedej bože, nucen shlédnout tuhle slátaninu. Cameo už tu chybí snad jen Lady Gaga. Trapnost tímto nalezla své definitivní zpodobnění, medicína revoluční akutní dávidlo, a za těch vyhozených bezmála $100 míčů by ideálně měli někoho odsoudit na elektrické křeslo - čistě pro dobro společnosti. Odpad!

Dobře natočená sondáž do prohnilých praktik a korporátního myšlení největších světových firem. Rusell a Malkovich jsou skoro dokonalý, a celou dobu se předhánějí, kdo to z pozice svojí role vytmaví British Petroleu víc. Civilní atmosféra, spousta záběrů ruční kamery, i nevybíravá těžařská hantýrka hodí diváka do vody - ať plave jak umí. Díky tomu se ale ani v úvodu člověk nenudí, a dostane poskrovnu příležitost seznámit se hrdiny příběhu, zápletkou, i všemi těmi “proč” a “jak” které událost provázeli. V druhé půli je totiž na plátně hlavně Mark Wahlberg, pobíhající v hořících troskách bortící se plošiny, a zachraňující co se dá. Pobíhání je to nicméně sugestivní slušně - nechávající opět diváky tápat v nepřehledné změti chodeb, lávek, či spoře osvětlených prostor. Závěr je pak klasická americká porce heroismu, patriotismu, a patosu - naštěstí alespoň nikterak nevkusná. Musím ale říct, že i přes samostatně docela obstojně fungující části, schází filmu jako celku nějaký důraznější tah na branku. Sekvencí jsou velkou měrou unyle schématické, chybí nějaký originálnější nápad, nebo větší žánrový přínos. Celkově určitě nadprůměr, ale ohromující spíše krátkodobě. 3***

Jak se říká: "i mistr tesař se někdy utne" a "peníze nesmrdí". A tak se, bez mála 50-tiletý, Matt Damon vydal za peníze čínský soudruhů zkusit štěstí v Zemi nebeského draka, a coby náležitě omlazený křižák uhájit, pomocí bungee jumpingu na jutovém laně, digitálně přifouknutou Velkou čínskou zeď. Dvanáctiletí dělníci v továrnách na předměstí Šen-Čenu si asi museli zase trochu utáhnou opasky, aby aspoň ty počítačové vlko-ještěrky, s očima doslova na vrch hlavy, které musel náš geront v tomhle tažení po stovkách mordovat, stály trochu za to. Ale co by kdo neudělal pro národní socialismus. Damon se ostatně taky musel pěkně zapotit - jen ten samotný trénink skoku rozkrokem na řetěz mu nezávidím. Ale tak prostě nehraje žádné ořezávátko - nejednoho elfa by přestřílel o Středozem i misku nudlové polévky k tomu. Škoda tedy, že krom Willema Dafoe je jediný, jehož tvář nezapomenete hodinu po projekci. I tak by to ale myslím nezachránilo vskutku neskutečné infantilní digitální výplach mozku, který z odpadu vytahuje jen výpravná ženská armáda v oblečcích Strážců vesmíru, monumentální hudba, a jedny brutální hradební nůžky na bestie. Fakt hodně z milosti udělené 2**.

Neskutečně dobře odvyprávěný příběh. Perfektně uchopená expozice, která zároveň představuje postavy, a zároveň dostává pomalu diváka do varu. Dokumentární styl a kompozice ze skutečných kamerových záběrů jde na dřeň až to mrazí. Jak by ne, když jedinou fiktivní postavou je tu seržant Saunderse ztvárněný Wahlbergem. Není nouze o netradiční záběry kamery, chytlavé a zábavné úhly nasnímání obyčejných osudů obyčejných lidí. Následné vyšetřování je jedno z nejlepších co jsem viděl. Uvěřitelné, přehledné kde je to potřeba, se závěrečnou přestřelkou která ždímá emoce. Americký patos tam je, ale upřímně, když Kazachstánci ládují hřebíky do papiňáků, tak se v každém soudném divákovi musí vařit krev. Zasloužených 5*****.

Film zbytečné seřezaný za drobné chyby, které by podle mého mnohým jiným prošly. Navíc přičtu-li fakt, že všechny jsou vlastně pouze důsledkem chyby jediné - uspěchané stopáže. Ta je myslím nedostatečná dokonce i v rozšířeném 142 minutovém režisérském sestřihu, natož pak v původní dvouhodinové verzi. Dokumentární úvod, stejně jako prvních 15 minut, je skutečně velmi dobrých. Dávají divákovi vědět, že s brutalitou války si scénárista nebude brát servítky. Bohužel, velké množství postav si brzy vynucuje plošší vykreslení charakterů, což je obrovská škoda, zvláště když uvážím, že skvěle hrajícímu Willisovi a Monice Bellucci, tu sekunduje jedině vybraná společnost. Je neodpustitelné, že najisto se počet členů Watersova týmu, stejně jako jejich tváře, dozvíme až někdy dvacet minut před koncem. O jejich funkcích, snad kromě "Zee" (Eamonn Walker) a "Doca" (Paul Francis), ani nemluvě. Také všichni uprchlíci jsou tu dobří jen k tomu, aby ufňukaně ťapali džunglí, a pak anonymně zhebli. Akce se podařila pěkná, i když trochu nepřehledná, a rozhodně mi nevadí, že je vlastně až na konci, kdyby se jí však podařilo lépe dávkovat. Takhle je žánrová transformace na můj vkus trochu moc zběsilá. Od prvního střetnutí k totálnímu masakru tu neuteče ani 1 minuta. Navíc na poměry válečného dramatu mohla být celá konfrontace propracována i z vojensky-taktického hlediska divácky zajímavěji - viz Lone Survivor (4****). Co se patriotismu týče, tak s tím jsem problém neměl - dokonce mám pocit, že je to v mnoha ohledech film dost protiamarický. O často kritizovaných dialozích platí to samé. Uměleckou složku filmu navíc táhne nahoru špičková hudba, a v tomto ohledu bych se nebál vzpomenout perfektní Údolí stínů (5*****). Kinoverzi nedoporučuji - myslím, že je hlavním důvodem proč film zůstává hodnocen tak nízko. Director’s Cut je ale podle mne určitě na čtyři hvězdy. A 5***** dávám hlavně proto, že Slzy slunce si modré hodnocení nezaslouží.

Zábavný a otravný snímek zároveň. Hodinu a půl dlouhý medailonek vygumovaného magora, avšak naprosto geniálně ztvárněného nezapomenutelným Tomem Hardym, který zde předvádí ukázkovou definici one-man-show, ještě podpořenou perfektně vybranými hudebními hity. To vše na jedné misce vah, proti pseudo-intelektuálnímu, kolážovému, kabaretnímu režisérskému vyprávění, jenž mi polo krev od začátku do konce. Sonda do mysli někoho, kdo mlátí -kromě rodičů, knihovníků a holek- všechny, všude a vždycky. Sado-masochista jednající bez logického důvodu, podporován potleskem imaginárního publika, a ovládán představou vlastní výjimečnosti. Sociální komedie u které mi bohužel chybí výraznější pointa, než jen že film je stejně uhozený, nelogický, a zbytečný jako člověk o kterém pojednává. 2***

Nápaditá, vyumělkovaná a výtvarně kreativní záležitost. Vynikající mix found footage a mockumentary (styl českému publiku známý například ze Svěrákových Ropáků (5*****)), který má určitě co říct - a to nejen tlupám nihilistický příznivců konspiračních teorii. Film má od začátku spád, je místy vtipný, a skvěle buduje atmosféru na kombinaci známých záběrů s fikcí. I přes malý rozpočet neztrácí ani ke konci úroveň. I když mne osobně zamrzel závěr, který se snaží z diváků vydolovat poněkud více emocí, než je vzhledem k předchozí stopáži vkusné, a přehoupnutí z potměšilého docucomedy do thrilleru mi přišlo zbytečné a vynucené. Přesto snímek, který rozhodně potěší, nejen, fanoušky žánru. 4****

Po úvodních 10 minutách a překotném střídání lokací jsem si říkal, že Rogue One dopadne podobně jako Síla se probouzí (3***). Postavy jsou zpočátku dost nevýrazné, těžko se s nimi dá sžít, a ještě těžší je pochopit jejich prvotní motivace. Nejsou tu žádní Mistři Jedi, žádní spasitelé vesmíru, jen obyčejní lidé žijící životy pod jhem všudypřítomného Impéria. Na druhou stranu jim to dodává sympatickou uvěřitelnost. Jako v případě původní ságy, i zde se ale naštěstí daří zanechat rozpačitý úvod brzy za zády, a postupně do sebe zapojit všechny kousky skládačky tak, aby zapadli v podařený a smysluplný celek. Závěrečná třetina byl pro mne dech beroucí závod za prvenstvím o nejlepší díl Star Wars. Tím pro mne sice nadále zůstává Návrat Jediho (5***), ale tento nový přírůstek se určitě nemá za co stydět. Nesmírně potěšilo chytré, nevtíravé i vtipné provázání s ostatními filmy universa - klíčová ingredience, která tolik chyběla v Epizodě VII. Libí se mi i výrazně temnější atmosféra, který není laciná, není vytvořená digitální černotou, a příběhu sluší. Neurvalé zacházení s ústředními charaktery to jen potvrzuje, a zároveň dodává příběhu osudovost. V kombinaci s tím by sice bylo možná fajn trochu více přitlačit na rating, ale je otázka, zda by se tím Star Wars nevzdálilo od svého archetypu již přespříliš. Co se efektů týče, tam nemá smysl mluvit jinak než v superlativech, a je skvělé, že se tu objevila celá řada nových, pestrých lokací a digitálních vychytávek, které jen nevariují unyle to, co jsem již někde viděly. __Drobný spoiler. Možná v závěru škoda, že křižník zasáhl prstenec a nikoliv přímo štít. Konec spoileru__ Celkově rozhodně vynikající podívaná, kterou mohu jedině doporučit. 5*****

Příběh ve hrách je jako příběh v pornu. Očekává se, že tam nějaký bude, ale vlastně o něj vůbec nejde. Proto je skutečně na pováženou vůbec přemýšlet, že by se z toho dal uvařit dvouhodinový celovečerňák. Výsledkem je bohužel, dle očekávání, pouze řídká nastavovaná kaše plná absurdních dějových zvratů, nevykreslených hrdinů, a předvídatelného závěru. Aneb kdo buduje charaktery postav - ztrácí čas. K tomu mne jen napadá, že tohle je snad první film, ve kterém se scénáristům podařilo s úspěchem zařídit, že žádný herec nemá dost prostoru! Což je tedy trestuhodné, neboť namakanému Fassbenderovi tu i ve vedlejších rolích sekunduje jedině vybraná společnost. Na druhou stranu, mohlo to ale asi dopadnout i hůře, a aspoň na choreografii akčních soubojů se tu jde pěkně od podlahy. I když je to bohužel v úsměvném kontrastu s nedomrlým ratingem PG-13, který šarvátky řádně sterilizuje pro potřeby cílové skupiny zpitomělých obtloustlých náctiletých klávesnicových leštičů. Takové středověké souboje bez kapky krve není zrovna něco, co by při absenci smysluplného příběhu nějak zvlášť uchvátilo, a člověk má místy pocit, že by bylo zábavnější se jít dívat třeba do záchodové mísy. Zoufalé 2**, a ještě štěstí, že to snad nemá mít dvojku.

Nádherná komorní sci-fi romantika, kde první dvě třetiny stojí skutečně za plný počet hvězd. Je to nápadité, uvěřitelné, designově a vizuálně vychytané i scénicky vypointované. Psychologie funguje. Škoda, že film se posléze odvrátí od prostého herectví ústředního dua, a začne směřovat kamsi k jednoduchým akčním vesmírným blockbusterům. Jako divákovi mi v té chvíli začala téměř okamžitě vadit prostoduchá dějová předvídatelnost, jenž se dá sice odpustit v případě romantického dramatu, ale obtížně ji lze snést u akčního science fiction. Jennifer Lawrence předvádí, na své poměry, velice slušný výkon, o tom žádná. I přesto bych si ale z mladých hereček současnosti dokázal do páru ke skvělému Chrisi Prattovi vybavit hned několik lepších kandidátek. Škoda také, že v závěrečných pěti minutách se nepodařilo vymyslet něco originálnějšího, méně neurčitého a méně plochého. I kdyby to mělo být na úkor demonstrování vzájemné náklonnosti pasažérů. 4****