Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (1 562)

plakát

Vyproštění (2020) 

Krásné akční béčko, které sice vůbec ničím nepřekvapí po scénaristické stránce, tvrdý voják vzpomínající na rodinu, zemřelého syna, všemocný záporák, atd. Nicméně Hemsworth mě ve své roli bavil, je to neuvěřitelná vysokooktanová akce, kdy kosí bez milosti prohnilé policejní složky, navíc tady hraje můj indický oblíbenec Randeep Hooda. Pekelná jízda se ke konci stupňuje a závěr filmu je ve svém audiovizuálním pojetí prakticky artovou záležitostí, která jakoby do té řeže nepatří. Spousta lidí bude nadávat jak je to povrchní, nesourodý snímek, ale podle mě se Netflixu povedlo něco neobvyklého. Nefalšovaná oslava akčního filmu v reaálných kulisách, který jsme tady od 90.let, a vybraných snímků (typu Expandables, a různé Stathamovy filmy) neměli.

plakát

Bílý tygr (2021) 

Indická společnost bez příkras, podle románu indického autora, je kastovní, nábožensky i sociálně roztržená, zaostalá, libující si v praktikách patřících do dob legendárních eposů a nikoliv moderní doby. Tedy úzká vrstva všemocných a dole bezmocný, ponížený plebs bez možnosti zvednout se z chudinského dna... Hlavní hrdina se rozhodne překonat omezení společnosti i doby, odhodit tamní morésy a zvyklosti, být svým pánem. Morálně velmi odvážný až revoluční film, který pokládá znepokojivou otázku, v mé zemi lze zbohatnout jen jako politik a zločinec, je to u vás také tak? Zdůrazňuji, že film je natočen primárně v angličtině, je to záměr režiséra, nikoliv zásah dabingu, distribuce. Priyanka Chopra je zde spíše v epizodní roli jako expat, který nedokáže příliš koexistovat se svojí zemí, její manžel má po návratu z USA také velké plány a rád by viděl svoji zemi jinde, jenže začně zajíždět až příliš do rodinných kolejí. Velice důležitý film součanosti, ukazující, kde Indie je, není to lichotivé místo. Ale jakékoliv zlepšení musí začít sebereflexí. Otázka je, zda indické elity jsou schopny činu, nejen myšlení...

plakát

Someday or One Day (2019) (seriál) 

Alice Ke je na Tchaj-wanu velmi populární herečka, ačkoliv na tuto profesi není disponovaná úplně nejlépe esteticky (velký nos, tak zejména ty příšerně křivé dlouhé nohy), tak má nesporný talent hrát. Ve svém projevu dokáže být výrazná a živelná, je skutečná osobnost, kterou si hned po prvním titulu zapamatujete. V této sérii hraje mladou ženu, která ztratí snoubence a neplánovaně se ocitá v roce 1999 jako středoškolačka. Atmosféra sedí na 90.léta, hudbu, budete buď milovat, nenávidět, nebo si na ní zvyknete (https://en.wikipedia.org/wiki/Wu_Bai). Zde se jeden její spolužák jejímu miláčkovi nebezpečně podobá. Musím říct, že ačkoliv seriál po vás chce určité soustředění a trpělivost, tak rozhodně umí přikovat ke sledování, má emoce, dobře napsané charaktery, Greg Hsu jako hlavní mužský představitel nemá chybu. Do dílu 8. je to pro mě bez výhrad, pak se bohužel stane to, že tvůrci si neví rady s ambiciózním scénářem. Cestování časem je zrádné a měnění charakterů také, nepovažuji to za úplně zvládnuté, není to ani logické, ani mindfuck, ale nepořádek a tak trochu ode všeho. Napodruhé jsem k nějakému uspokojivému závěru došel. Ale podle mě těch posledních pět dílů šlo zvládnout lépe a sráží to předchozí kvalitu. Nicméně je to jeden z nejpopulárnějších a nejlépe hodnocených seriálů z Tchaj-wanu na MDL https://mydramalist.com/39715-some-day-or-one-day Budu muset požádat Greka, aby scénáristům udělal nějaký workshop na téma používání časových rovin. Jinak nutno pochválit práci kameramana, střihače, kvalita je prakticky na filmové úrovni, nemluvě o práci s mizanscénou.

plakát

Byzantium (2012) 

Doporučuji nečíst obsah před sledováním. To co zpočátku vypadá jako laciný, béčkový upírský film se postupem času promění na velmi atmosférický lehký fantasy thriller s retrospektivními výlety do 19. století, a samozřejmě trochu hororových prvků k tomu. Úchvatná Gemma Artenton jako Clara, která si svojí cestu za nesmrtelností vybojovala, ale přesto se musí pořád ohlížet zpět. Její dcera by ráda změnila svůj život, ale bude si to žádat jisté oběti... Film představuje postupně obě hlavné ženské postavy a s přibývajícím časem roste složitost příběhu. Béčkové prvky se střetly s klasikami žánru a celkem luxusním technickým zpracováním (včetně velmi nenápadného, ale dobrého hudebního podkresu). Snímek mě rozhodně zaujal, jak celkem vytěžené témata udělal celkem svěžím způsobem a dokázal vykřesat emoce jakoby z románů 19. stol., bravo Neile.

plakát

Joje (2020) 

Han Ji-min (přezdívaná národní poklad), se ujala hlavní role ve filmu, který odmítám nějak kategoricky žánrově definovat. Sociální drama, romance, magický neorealismus, to vše je tady nějak přítomno. Příběh představuje hlavní hrdinku Josée, která má sice divotvornou představivost, ale zároveň těžký životní úděl, když je upoutaná na vozík. Jednoho dne potká studenta Young Seok (Na Joo-hyeok), který jí pomůže domů. Scénář v žádném případě nevydírá, příběh si pomalu plyne svojí cestou, kameraman neuvěřitelně precizně vystřihuje detaily zanedbané čtvrti a magické momenty jara i zimy. Oba dva herci předvádějí civilní a působivý výkon, film do vás zcela nenásilně dostává emoce, nejen krásné záběry, a čím dál více se nemůžete ubránit jistému smutku. Nikoliv však tragickému, nebo nereálnému, prostě tak nějak se vše mohlo stát a je to tak působivé, že se nemůžete ubránit slzám, aniž by to bylo kýčovité. Film nikdy neuhýbá k laciným zkratkám, nebo dramatu, neviděl jsem japonský originál, ale tohle je skutečně jedno z nejzajímavějších korejských dramat minulé dekády. Nam Joo Hyuk se ukázal zase v úplně jiné herecké poloze a vypadá to, že chce být herec, nejen idol, který bude brát to, co se líbí managmentu jeho agentury. Budu mu držet palce, aby mu to budování kariéry dál šlo a umně kličkoval mezi popularitou a dovedností hrát náročnější role a zlepšovat se.

plakát

Jak Nero zachránil Řím (2009) 

Někteří římští císaři mají velmi špatnou pověst, jenže dobové historické záznamy nám často nedávají možnost posoudit, zda to byla pravda, a jaký byl význam těchto vládců. Naštěstí je tady archeologie a tak v tomto dokumentu můžeme vidět, že Nero nebyl významný svým učitelem filosofie, domnělými, nebo skutečnými zločiny, zálibě v cestování, sportu, hudbě, divadle, ale jeho přínos tkvěl v architektuře. Přetvořil Řím v lepší město, jeho domus aurea byl velkolepé dílo, které sloužilo i dalším stavitelům jako inspirace. Ukazuje se, jak důležitá je archeologie pro pochopení starověku, pefektní počítačové rekonstrukce města, vykreslení detailů doby, jak se tehdy žilo, fascinující dokument, žádná nuda, střídmá minutáž.

plakát

Mistr jinu a jangu: Sen o věčnosti (2020) 

Bylo by fajn, kdyby místní japanisté objasnili, jak moc film vychází z předlohy Onmjódži (Baku Jumemakura). V tomto fantasy námětu uvidíme zajímavý příběh, kdy se probouzí v metropoli říše démonický had a čtyři mistři se svými nadpřirozenými ochránci musí zneškodnit hada dříve, než bude pozdě. Jenže v císařském městě se dějí podivné věci a někdo mistry zabijí jednoho po druhém. Mark Chao se pokouší stát mistrem jin-jangu, respektive vylepšit svoje schopnosti. Má však svůj názor na démony a jeho metody nebudou spolupracovníkům po chuti. Uvidíte vizuálně nápaditý film, který má někdy až mystickou atmosféru, akční fanatasy a subtilní BL romance, kterou bych zrovna v Číně nečekal. Z dalších herců vyniká Allen Deng jako bojovník Po-Ja. Nejvíce tady samozřejmě válí Mark, ale i ostatní na to, že nejsou špičkoví a známí herci odvádějí svoje party dobře. Fanatastické souboje a hlavně hudba, Kendži opět zaválel. Fantasy s atmosférou tajemna, perfektní výpravou, velmi dobře zvládnuté. Takto povedeného zástupce žánru jsem už pár let neviděl, na rozdíl od všech těch infantilních monster huntů, liščích démonů, atd.

plakát

Čističi vesmíru (2021) 

Všudypřítomná ekologická agitace a dystopická budoucnost, kterou ovládá ďábelská korporace vedená zlým bílým Kavkazanem začíná být jako námět znakem psychózy (oikofobie) dnešní doby, nejen západní kultury. Co bylo dříve pár dekád zpět s tímto scénářem roztomilé béčko, je dnes patologickým jevem. Námět prostě ničím nepřekvapí, kolabující země směřující k ekologické katastrofě, partička vesmírných popelářů, kteří se nachomýtnou k záchraně světa. To co podle traileru mělo vypadat na pohodovou a odbržděnou akci kombinující Cowboye Bebopa a https://myanimelist.net/anime/329/Planetes je někdy až moc křečovitě vážné a působí to značně nepřesvědčivě (zejména organizace Black Fox). Tým složený z pilotky, technika, robotky a bývalého elitního vojáka může přijít k pořádným penězům, když odevzdá holčičku, která je údajně smrtící zbraní teroristů. Joong-ki Song neměl nějak moc prostoru ve své roli zazářit, jeho fanynkám to bude asi stačit, ale za mě průměr. Jeho ostatní parťáci celkem ušli, ale herecky tady všechny zastínil Richard Armitage, jako záporák se spasitelským komplexem. Vizuální vzhled slušný, film má dost nevyrovnané tempo, šablonovitý scénář. Část akčních scén slabá, ty ve vesmíru jsou někdy i celkem cool. Suma sumárum sympatické béčko, co by potřebovalo více rozvinuté postavy a méně trapného humoru. Navíc hudba byla zoufale průměrná, nebo spíše nezajímavá, od Korejců slušný pokus o scifi, ale šlo to určitě udělat lépe.

plakát

Za mých mladých let (2015) 

Vivian Sung jako krásou nepolíbená středoškolačka opět boduje, tentokrát jako rozjívená hrdinka Lin Truly let 90.tých, zbožňuje Andy Laua, věří na řetězové dopisy a pase po nejhezčím bishíkovi na škole, k čemuž jí bude pomáhat i největší sígr v okolí Hsu Tayiu (Darren Wang). Velice povedená atmosféra let 90.tých, pamětníci se mohou těšit, dojímat slzet z toho, co vše poznají (u jednoho plakátu s vlkem si nejsem jistý, zda to není renónc na jedno slavné anime, nebo jde o akčňák Cynthie Khan, případně Donnieho Yena). Standartně provedený příběh středoškolské romance ale posouvá neuvěřitelně nahoru jednak povedená atmosféra (a citace klasiky Moment of Romance vás prostě dostane). No a pak jsou tady výborní herci, Vivian i Darren. Nevýrazný začátek, kdy stejně jako na konci hrají hlavní hrdiny jiní herci je trochu divný, ale jakmile přijde na řadu minulost je film neuvěřitelně zábavný, silný, milý, není rozhodně vydírací nebo sentimentální. Perfektně nadávkovaná romance, komedie a trochu vážného dramatu. Cameo Andyho Laua je bonus. Tchaj-wan zase boduje...

plakát

Diba (2020) 

Shin Min-a se nám vrhá po hlavě do vody a vlastní nejasné minulosti. Jako profesionální sportovkyně se musí vypořádat s tlakem a neví, jak naložit s kamarádkou, které se ve sportu nedaří. Jenže příběh obou hrdinek je poněkud složitější, kdo je hvězda, kdo oportunista. Došlo k nehodám, nebo zločinu? Minulost a nejasné útržky, sny a představy hlavní hrdinky se mísí s realitou. Někdy vyloženě artově pojatý film, ať prolnutí hudby obrazu, nebo absence hudby dialogů, amorfní struktura vyprávění, interpretačně náročnější konec. Rozhodně se na to budu muset ještě jednou podívat. Obě hlavní herečky ve svých rolích výborné, obávám se ale, zda diváci budou mít trpělivost i přes střízlivou minutáž.