troufalka

Zapomenutý film, který jsem viděla naposledy někdy na střední. Musím přiznat, že ho doceňuji až po letech pro jeho jedinečnou atmosféru.

Naměpohužel cestování časem nefunguje. Nedokážu natolik vypnout mozek, aby mě nevadila nelogičnost příběhujak v celélince, tak i v detailech. Život se nedá vrátit, ani napravit chyby z dětství či dospívání, s tím se musíme smířit.

Velmi slibně rozvíjející se začátek seriálu.

Špatná detektivka s nezajímavou hlavní figurou a špatnou muzikou.

Ani komedie ani drama. Příliš mnoho postav, než aby mohly jít do hloubky, žádné zajímavé nezapomenutelné momenty. Jediné, co opravdu potěšilo byla krajina a retro muzika. (1.9.2019)                                                                                           Může obsahovat spoiler:                                                                                                                                                                                                     O den později jsem si sedla, uvařila si kafe a pohodně se usadila. Na druhý pokus to nebylo zas tak marné, ale přece kus chyběl, aby se z "na prodej" stala chata "nezapomenutelnou" Vezmu to popořádku. Obsazení bylo skvělé, proti hereckým výkonům nemám námitek. Zaujalo mě, že retro vzpomínkový film s fenoménem chat natočil režisér a scénáristka kolem třicítky, tedy ve věku, kdy nemohli velký boom chataření zažít. Scénky z rodinného života jsou celkem dobře rozvržené, trošku v ústraní jsou muži. Děda je nevyužitý potenciál, jeho glosy "od věci" ale v kontextu událostí mohli příběh patřičně okořenit, on i otec mají pasivní role, Sebastián se rovněž projevuje minimálně, nejvíc se projevují syn a Pepa. Zato ženské figury jsou akční až až. Jsou mnohem sdílnější, komplikovanější a nevyzpytatelné. Humor se spíš nastíněný, můžete se občas pousmát, ale žádný zabřichopopadák to není. Osobně jsem postrádala trochu víc té životní filozofie. Povedla se atmosféra od kýčovitého vybavení chaty až po kostýmy a muziku. Ještě by to chtělo chlastat Růženín z hořčičáků a iluze 70. let by byla dokonalá. Výběru barokní hřbitovní brány z Hořic v Podkrkonoší tleskám.

Škoda přesškoda, že šlo jen o televizní film. Použít kvalitnější materiál a mít k dispozici větší rozpočet ...

Bestarostná jízda mě nudila, Sváteční vyjížďka mě bavila.

Forma ucházející, obsah mě nenadchnul.

Ať už se příběh zakládá na pravdě či nikoliv, tato skotská epizoda je velmi milá.

Přes značně soudružské tendence je Bomba plnokrevným dramatem o lidských osudech. Ač byl zřejmý záměr scénáristů ukázat zoceleného socialistického člověka, ta člověčina se prodrala na povrch a převálcovala prvotní záměr. Vykreslení charakterů je přesné, stejně jako herecké výkony. I po letech příjemné pokoukání.