JASON_X

Aby mě nějaké drama podobného typu oslovilo a zapůsobilo na mě, muselo by být věrohodné. A v tomhle případě mám dvojnásobný problém. Jednak s nepřesvědčivými neherci, druhak s nepřesvědčivým tendenčním příběhem, který se snaží být syrový a srdceryvný, ale já ho shledávám hlavně teatrálně přepjatým, plochým a vyumělkovaným. Pokud bylo cílem filmu poukázat na problém kupčení se ženami, hloupé tradice, neuspokojivou sociální i ekonomickou situaci na venkově a neblahý demografický vývoj v celé Číně tak fajn, účel světí prostředky. Jen doufám, že se tvůrci nechtěli především zalíbit západnímu "humanistickému" diváctvu a jeho filmovým porotám.

Na tuhle kozáckou pohádku aby měl divák nadprůměrně vyvinutý fištrón, čert aby se v tom ději občas vyznal. A ježto je východoslovanská populace obecně hodně... ježto není z nejchytřejších, je tenhle film nejspíš určený hlavně publiku na západ od Brestu (toho "litevského"). Tomu by nasvědčovalo i "vylepšení" (neboli totální zprznění) Gogolovy předlohy. Proč? Nestačilo by bývalo zfilmovat jen onen krátký horrorový příběh? Vizuální stránka filmu je pak sice působivá, ale možná až příliš nabubřelá a vyumělkovaná. Našince pak asi nejvíc potěší české pískovcové lokace.

Sám nevím, jak jsem se k týhle hrůze dostal. V popisku tomu schází "tragédie", protože to je fakt trága. Je to tak strašně špatný, že to neobstojí ani jako nechtěná zábava, a ani rok výroby tomu nemůže sloužit coby polehčující okolnost, protože tou dobou už se přece dávno točily i vcelku ucházející béčkový videofilmy. Tragicky debilní děj, tragický herci, ale nejstrašlivější scény jsou ty s mutanty, směšnými kříženci upírů a zombií, hranými partou motajících se blbě namaskovaných komparsistů a sem tam tedy asi i nějakým kaskadérem. Jediným světlým bodem celého spektáklu je nějaká Jody Medford, holka s hezkou džínovou prdelkou, ale ta chudinka není ani ve zdejší databázi, takže tahle srajda je asi jejích jediných ubohých "patnáct minut slávy".

Ještě před pár lety bych podobnou filmovou laskominku ocenil víc, ale časy, kdy jsem se královsky bavil při Iron Sky nebo Kung Fury, jsou už asi bohužel v nenávratnu. Z téhle Heidi, která ačkoliv oplývá rafinovaným a chytrým humorem, skvělými režisérskými nápady a je prošpikována dobrými hláškami, je zpoza každého druhého záběru bohužel cítit onen tzv. "kulturní marxismus" v zákulisí. Každopádně jsem ovšem z toho všeho sýrování dostal strašnou chuť na ementál, Van Dien byl vynikající führer a neznámá představitelka Heidi je moc pěkná holka.

O tom, jak se mi v dětství hnusili klauni, vlastně jak se mi dodnes hnusí, jsem už psal v komentáři k nějaké jiné a lepší klauniádě. Takže bez zbytečných keců okolo: Nic proti punkové režii a nepříliš propracovanému "anarchistickému" scénáři. Ani ti herci nebyli nakonec tak hrozní. Ale hrozné bylo poslouchat ten neustálý dementní ječivý chechot některých klaunů. A hlavní klaun, nekrofilní sadista a jediná zajímavá postava z celého filmu, zase jako klasický cirkusový klaun příliš nepůsobil, spíš jako šaškující psychopat. Takže film o klaunech bez jediného pořádného klauna. Zato ale s několika vytříbeně ujetými a krvavými scénami, i když mizerně trikově zvládnutými. A motorovka zase "řezala" se zabržděným řetězem, ach jo. Ale za to závěrečné shledání tatínka se dcerami zaokrouhlím nahoru.

Gibson v roli na tělo zaválel. Bez spoilerování ale k ději nelze napsat cokoliv konkrétnějšího. Snad jenom to, že po závěrečném odhalení pointy cítím zklamání. Tuhle okatou možnost jsem samozřejmě po celou dobu zvažoval (a zhruba od poloviny už jsem si byl celkem jistý), jen jsem přiznám se netušil "proč?". Ale trochu jsem přece jenom doufal v jiné rozuzlení, rafinovanější, víc thrillerové a méně banální. A navíc mi to celé připomnělo jiný slavný film, kterým se tvůrci zjevně inspirovali, a to dost možná že už za hranicí plagiátorství. Ale kdybych napsal který film, byl by to už zase spoiler, sakra. Takže pokud nechcete napovědět, tak tohle nerozklikávejte.

Když už jednou za čas nějakou pohádku, tak nejlépe něco na takovýhle způsob. Pohádkový bizár od prý barokního autora, který na mě ovšem působil spíš renesančně, a z jehož tří paralelně vyprávěných příběhů není rozhodně ani jeden vhodný pro děti. Aspoň tedy já bych měl v dětství z téhle podívané zaděláno na solidní noční můru. Na několik solidních nočních můr. Film nepředvídatelný, neschématický, nechutný, syrový, brutální, místy až horrorový a halucinační. Erbenova Kytice je proti němu téměř střední proud. Fascinující zážitek.

Teď už nejde "jen" o válku proti grázlům z favel a zkorumpovaným polišům, vesměs malým rybám, ale o válku proti korupci a organizovanému zločinu ve velení policie a na nejvyšších místech státu Rio de Janeiro. Pomůže nedobrovolné (ale logické) spojenectví fašistického plukovníka a levicového státního zástupce k vymetení špíny z guvernérova chlévu, pokud možno i s guvernérem? Nebo pomůže dokonce ke změně systému? Drsný a syrový krimithriller, který vám během sledování spolehlivě otráví náladu. Ale ve výsledku pak možná nakonec zase zlepší, když si uvědomíte, že ten všudypřítomný hnus, který ve filmu uvidíte, naštěstí vůbec není součástí vašeho Bytí. Doufám, že v Brazílii tenhle provokativní biják zvedl adrenalin i hnul pajšlem spoustě vysoce postavených politiků i policajtů, ale na druhou stranu si nedělám iluze.

Syrovější, drsnější i komornější variace na Cidade de Deus, který mi (těžko tomu věřit) najednou přijde téměř nasládlý a sluníčkový. A budu se Cidade de Deus srovnávat i dál, protože se to samozřejmě nabízí. Tropa de Elite postrádá tak pestrý a košatý scénář, zato je přímočařejší, akčnější. Vlastně akčnost a tempo jsou jeho určující prvky, nějaké vztahy a osudy postav jsou jakoby upozaděné, protože akčnosti podřízené. Další velký rozdíl je v tom, že v tomhle filmu je děj vyprávěný z pohledu muže/mužů zákona, a ne členů gangu/obyvatel favely. A zatímco Cidade de Deus bych charakterizoval jako film prolevicový, Tropa de Elite působí spíš jako náborová agitka "eskadry smrti" BOPE. Myslím, že všichni ti univerzitní studenti ve filmu zobrazení, vesměs dětičky z bohatých rodin a zároveň salónní levičáci, hulící trávu o sto šest a s okázalou pózou nenávidějící policajty, by tenhle film jednoznačně označili jako profašistický. Ano, takové je jeho vyznění: bezútěšnou situaci s chobotnicí drogových gangů a zkorumpované policie by nejlépe vyřešila tvrdá vojenská diktatura.

Neustále mívám na čele mého filmového zásobníku okolo desítky filmů určených k prioritnímu zkouknutí, z toho několik i tzv. "hodnotných", ale většinou si z nich úmyslně vybrám ten nejlobotomizovanější brak, ke kterému jsem z jakési iracionální perverzity instinktivně přitahován. A ani tentokrát jsem nezaváhal. Další akční pohádka, ve které si subtilní křehotinka s přehledem podává stokilové řízky a zachraňuje svět, tedy Ameriku, což Američanům pochopitelně splývá. Největším plusem filmu (aspoň tedy pro mužské obecenstvo) je lvice Elsa v hlavní roli, pěkná šlachovitá kočka v nejlepších letech, na kterou se fakt hodně dobře kouká. Mínusů je ovšem podstatně víc. Samozřejmě je to film od Netflixu a tedy poplatný dnešní době, takže feminismus oslavující, bělošský rasismus a xenofobii kritizující, Rusy coby úhlavní nepřátele zobrazující (tomu poslednímu se ovšem ani nelze divit). K tomu si ještě přidejte třeba víc žvanění než akce, nebo několik dějových absurdit, jimž nejspíš kraluje JJin jednoruční gymnastický výkon v závěru. A když jsem se potom ještě v bulváru dočtetl, jaké angažované plky o své roli pindala Elsa svojí malé dcerce, vychází mi to na maximálně dvě a půl.