waits

Dosud vzdálené postavy se střetávají, děj se zahuštuje, scénáristé si už vůbec nelámou hlavu s časovou logikou (postavy se objeví kdekoliv na mapě, protože to scénáristům prostě vyhovuje) charakterovou konzistentností, poslední zbytky střídmosti jsou pryč. Je to špatně, protože to hrozí srazit Hru o trůny do obyčejné fantasy řežby, ale děje se to s takovým nasazením, že si nechám svojí lítost čtenáře (prostě si počkám na knihu) a beru sedmou serii jako úchvatnou podívanou, ve které na velké výhrady není prostor.

Daenerys je zdaleka nejfotogeničtější postava, takže každá epozida, která končí záběry na ní ( a že jich je), s emotivní hudbou z podkresu, má na půl vyhráno. Sedmá serie začíná dobře.

Neuvěřitelně nabitý díl! Daenerys na začátek a to hlavní na závěr.. Takhle nasnímanou bitvu, až v naturalisticky ryanovském duchu..nepamatuji, že bych něco podobného v žánru, vlastně nejen v žánru, ale v čemkoliv historickém viděl. včetně velkofilmů. Silné, kruté, dech beroucí a přitom relativně přehledné. Tohle se hodně povedlo!

Hip hopový muzikál mě bavil, děj nebyl vyložený průšvih, takže se dá tenhle díl počítat mezi ty lepší z 30.serie. To jsou konce.

Cílem bylo viditelně potěšit městské liberály. Tím nejsem, nezasmál jsem se. Liza Simpsonová je navíc k nesnesení.

Jelikož už scénáristé vyčerpali knihu do mrtě, chápu jejich další aktivity jako zábavné nadhozené paralelních příběhů v době čekání na vydání šesté Martinovy knihy (že by letos v létě?) a tím pádem se nemusím pohoršovat nad tím, že jdou čím dál víc po efektu, nereflektují charaktery postav atd. Prostě si večer sednu a bez návaznosti s předlohou sleduju. V tomto ohledu jsem spokojen.

Anotace nelže. Skutečně jde o klasickou českou komedii, ovšem nutno dodat, že pouze v kategorii privatizačních filmů 90.let a i tak jde o slušný bizár. Divák, který film dokouká si nemá na co stěžovat, už první záběry na flašinetáře a Nepraktovy kresby naznačí dostatečně, o co půjde. Milovník dekadence si skutečně užije, k vidění je poměrně nabité obsazení v jedné trapné scénce za druhou, lehce nad vodou se drží policisté Vladyka,Poloczek, ale jinak nikdo moc nepomáhá, obzvlášt podivně vyznívají výkony strýčka Jedličky nebo Jaroslavy Hanušové. Osobně mám na 90.léta hodně hezký vzpomínky, takže se dívám na všechny ty tehdejší pokusy s jistou shovívavostí, ale i tak se nemůžu ubránít jistého pocitu lítosti, že třeba Jára Kohout nebo Jiří Sovák byli hozeni do stejného filmového pytle jako kriminálník Jonák (jeho angažování ve filmech ukazuje, že doba byla neuvěřitelně svobodná a zábavná, ale i nevkusná a zoufalá zároven).A chudák skladatel Šust, vedle Panelstory mít v seznamu tohle.. O tom, že kriterium pro výběr hlavni postavy byla ochota svléknout se a ukázat (pěkná) prsa nepochybuji ani vteřinu. Tím směrem se taky měl producent filmu vydat - vynechat děj a celou tu nepovedenou satiru a natočit s Hrubešovou čistou pornografii s prostřihy na pivovar. Film by místo Plyšového lva sklidil komerční úspěch a dnes by to byla ozdoba Pornohub. Škoda.

Základní výhrady zůstávají a zlepšení se asi nedá očekávat. Tedy: osekání postav a ohýbání děje vůči předloze + chování, která jdou proti charakteru postav + zjednodušování a polarizace charakterů + nelogičnosti, které u tak obsáhlého děje a změn v něm vznikají. Dobře, budu dělat jakoby nic a nechám se unášet bezmyšlenkovitě dějem, ke kterému budu mít přirozeně poznámky, protože scénaristé už se nemůžou opřít o původní námět. Takže vizuálně (doufám, že aspon tohle se nepokazí) a nenáročně můžu šestou serii sledovat. A některá z linií dovede děj v každém dílu podržet.

To museli mít diváci v roce 1950 radost. Standardní propaganda (komunisté jako jediný odboj, nepřátelský inženýr, nepřátelský ředitel, dobří, lidští, pracovití havíři), natočený tak, že není vyloženě k smíchu (pokud se nezasmějete u lidového nářečí, které bylo por mě trochu otravné) a zloba vyplave na povrch až v závěru, stojí za povšimnutí, že ona nenávist vůči bohatým je viditelně okázalejší než byla během filmu vůči německým fašistům. Nechceme tu žádné Rotschildy! Bylo by to za dvě, s tímhle o jednu níž.

Čekal jsem to mnohem horší. Vlastně šlo o ne úplně dynamickou, ale přece jen historku ze dne definitivní likvidace ČSR. Osobně bych z onoho dne raději viděl film o přesunu Františka Moravce a celé jeho zpravodajské služby do Londýna, ale to bych chtěl od roku 1962 příliš. Identifikovat se s hrdiny se mi nepodařilo - nechci být úplně nespravedlivý, ale velkou skupinu anitfašistů bych taky nechtěl potkat večer v parku, stejně tak samozřejmě fašisty, to je bez debat. Nicméně, skupina německých antifašistů v Praze je vykreslena celkem civilně a nikterak okázale, úderná skupina fašistů nedémonicky a popisně zřejmě adekvátně (až na trochu homosexuální poskakování mladíků, vzpomněl jsem si na Viscontiho Soumrak bohů). A Josefa Beka - záporáka často nevidět. Hlavní výtka je obecná - o jiném než komunistickém odboji se téměř nemluvilo (čestnou výjimkou třeba Atentát),jinak jde o normální průměrnou podívanou.